Momenty roku 2023: Co nejvíc zaujalo redakci ctsport.cz?
Sportovní rok 2023 byl sice ochutnávkou před nabitým následujícím rokem, ale o zajímavé momenty nebyla nouze. Český sport obohatily dvě zlaté dámy, wimbledonská vítězka a mistryně světa v lukostřelbě. Klubový fotbal na evropské scéně vzkvétal. Ovšem událo se toho ještě mnohem víc. Jak uplynulých dvanáct měsíců vnímali redaktoři webu ctsport.cz?
Hynek Roleček: Zázrak v lukostřelbě a špatné rozhodnutí MOV
Malý velký sport. Každopádně olympijský. Zlatý mistrovský kousek Marie Horáčkové jsem bohužel naživo neviděl, ale když jsem si zprávu o české světové šampionce v lukostřelbě přečetl, nevěřil jsem vlastním očím. Nerad používám slovo šok, ale pro ten okamžik ze 6. srpna se hodil náramně. A možná bych přitvrdil a použil ještě průraznější termín zázrak. Sport je prostě kouzelný a nejlepší na něm je, jaké neočekávané momenty přinášejí radost. V první řadě sportovcům samotným, v druhé jejich blízkým, fanouškům i lidem, kteří například lukostřelecké soutěže viděli párkrát za život anebo také nikdy.
A pak bych měl jeden setrvale velmi špatný sportovní zážitek. Rozhodnutí MOV o možnosti startu Rusů a Bělorusů na nadcházejících olympijských hrách. Sarkasticky až cynicky řečeno, těším se v Paříži především na: slzy, odstupování ze soutěží, záplavu politických gest a následné tresty ze strany MOV, smutek v očích, ztrátu iluzí a pak také z druhé strany na úšklebky a bujaré oslavy "hrdinů" kdesi za hranicemi civilizace i vkusu.
Co mimo jiné napsal Hynek Roleček? Přečtěte si:
Jedinečný bronzový ceremoniál připomněl dobu, kdy medaile padaly jak déšť z nebe
Kontrast ticha a vřavy. Zpátky k bouřlivé tradici, na Vysočině se zase fandí
Ondřej Nováček: Strmý vzestup českého fotbalu
Je skvělé, jak jde český fotbal v posledních měsících strmě nahoru. Komplexně, nejen herně. Hodně tomu napomohly strhující dostihy Sparty a Slavie v minulé sezoně, což pokračuje i nyní, ale také zápolení na evropském kolbišti.
Slavia vyhraje skupinu Evropské ligy. Plzeň vyhraje skupinu Konferenční ligy. Jaro si nenechá utéct ani Sparta. Koeficient vzkvétá a je reálná šance na přímý postup do Ligy mistrů. Fantazie.
Věci se ale dějí i mimo hřiště. Kluby se předhání v lepším servisu divákům. V Edenu se koná gastro obžérství, akorát snad v Českých Budějovicích jsou takoví střelci, že uzavřou domácí sektor. To se jen tak nevidí.
Do nového roku přeji všem fanouškům nejen nádherné výkony týmů jejich srdcí, ale i větší pochopení od těžkooděnců, kteří jsou na ně schopni mířit jakoukoli zbraní, byť by to byl jen "blbý" vrhač míčků.
Vojtěch Jírovec: První zkušenost s dálkovou cyklistikou
Nejnabitější období roku pro mě přichází s příchodem letních prázdnin. Ani letos to nebylo jiné. Tour de France, to jsou tři nejnapínavější týdny celého roku – jsem rád, že jsme to divákům ČT sport letos mohli zprostředkovat vedle obrazu a textu i zvukem v našich denních podcastových epizodách.
Nejsilnější sportovní zážitek byl ale můj vlastní. V květnu jsem na závodě Race Through Poland nakoukl do dálkové cyklistiky a zjistil, že je to přesně tak skvělé, jak jsem si představoval. Pokud máte rádi kolo a někdy vám připadá, že "velká" cyklistika ztrácí duši, vyzkoušejte tu "malou" a dlouhou.
Co mimo jiné napsal Vojtěch Jírovec? Přečtěte si:
Tomáš Řanda: Monstrózní akce NHL v ikonickém Globenu
Zámořská NHL se po roce znovu vydala do Evropy a tentokrát si připravila opravdovou lahůdku – čtyři týmy se ve čtyřech dnech představily ve čtyřech zápasech. Koncentrovaná dávka toho nejlepšího světového hokeje s množstvím severoamerických a evropských hvězd musela bavit každého fanouška, který dorazil do Stockholmu na Global Series.
Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl jako akreditovaný novinář monstrózní akce v ikonickém Globenu zúčastnit. A vzhledem ke zkušenostem z minulých vydání doufám, že se tento formát u vedení ligy v budoucnu prosadí. Dosavadní praxe, kdy na starý kontinent dorazily dva týmy k jednomu či dvěma duelům, byla sice fajn, ale rozšířený model nabízí mnohem intenzivnější prožitek.
V příštím roce by se podle zákulisních informací mohla NHL, která se nejen evropskými zápasy snaží šířit svůj vliv v globálním měřítku, objevit v Paříži. Je nabíledni, že by to byla ideální příležitost ukázat slavný frankofonní klub Montreal Canadiens. Ve hře jsou však také německá města a samozřejmě Praha. Nezbývá než si přát, aby česká metropole byla opět svědkem zápasů NHL co nejdříve.
Co mimo jiné napsal Tomáš Řanda? Přečtěte si:
BLOG: NHL ve Stockholmu boduje. Nový formát Global Series se náramně povedl
Ikonický, unikátní a nadčasový. Globen bude na čtyři dny znovu evropským domovem NHL
Jakub Vaněk: Fenomenální úspěch Vondroušové
Game, Set, Match – Vondroušová. Když tímto tradičním slovním spojením ukončila 15. července hlavní rozhodčí Louise Azemar Engzellová finále Wimbledonu, Česko zaplavila vlna tenisové euforie. Rodačka ze Sokolova krátce nato převzala legendární trofej a zlatým písmem se navždy zapsala do historie nejslavnějšího grandslamového turnaje. Jako první nenasazená šampionka v takzvané open éře.
Fenomenální úspěch nejlepší sportovkyně České republiky letošního roku navíc podtrhl výsadní postavení, které český ženský tenis ve světovém měřítku má. V top 50 žebříčku WTA je kromě Vondroušové (7.) i Karolína Muchová (8.), jež si v uplynulé sezoně zahrála finále Roland Garros a semifinále US Open, dále Barbora Krejčíková (10.), Petra Kvitová (14.), Marie Bouzková (34.), Karolína Plíšková (38.), Linda Nosková (41.) a Kateřina Siniaková (45.).
Osm zástupkyň mají v elitní padesátce jen Spojené státy americké. Klobouk dolů, holky!
Petr Musil: Pochmurný šampionát a nedůstojný konec odborníka
Mistrovství světa rozhodně nepatřilo k těm úspěšným a radostným akcím z českého pohledu. Konečné osmé místo bylo nejhorším výsledkem v samostatné historii. Tato vrcholná akce ve Finsku a Lotyšsku byla pro mě pracovně prvním hokejovým šampionátem v zahraničí. Bohužel výsledek nestál za moc, herní projev také nebyl zrovna atraktivní.
Čtvrtfinále s USA bylo upřímně jedním z nejhorších zápasů, které jsem naživo viděl. Kvalitou i chabou návštěvou v Nokia Areně. Přesto mi nepřišlo, že je v týmu dusno až takovým způsobem, jak se to prezentovalo ze strany vedení svazu. Následný konec Kariho Jalonena u národního týmu, respektive způsob, jak k němu došlo, se mi příčil. Bylo to nedůstojné.
Bohužel se má vedení svazu ještě co učit, třeba to, jak ukončit spolupráci s respektovanými osobnostmi. "Já jsem od začátku byl proti zahraničnímu trenérovi," pronesl v červnu Jiří Šlégr. Bohužel mám pocit, že podobný faktor převážil jako hlavní i u několika dalších členů výkonného výboru.
Zapomeňme na to, že hokej děláme nejlépe v České republice a budeme žít z dávných úspěchů ve své bublině. Není to o tom, odkud trenér pochází. Přijímání nových poznatků i z jiných hokejových kultur nás může posunout. Pochopili to v basketbale, házené, volejbale, ale třeba i fotbalové Spartě. Také si teď užívám hru reprezentace pod Radimem Rulíkem. Jen doufám, že v budoucnu není cesta pro zahraničního odborníka uzavřená, pokud to bude třeba.
Co mimo jiné napsal Petr Musil? Přečtěte si:
Kapanen o finském neúspěchu a obou Jalonenech: Řešit pozici Kariho? Trochu bláznovství
Supermoderní Nokia Arena si zaslouží větší hukot. Atmosféru při vyvrcholení MS zachraňují Lotyši
Komentování jsem si užil. Prý to nebylo na houby, říká Voráček a Zachovo odmítnutí nechápe
Otakar Duben: Chyby ke sportu patří, poznalo to i ragby
Jednou za čtyři roky – nečekaně vždy v době konání mistrovství světa – znovuobjeví český divák kouzlo ragby. Gentlemanský sport tvrdých chlapů, respekt k protihráčům i rozhodčímu. Jak odlišné od uhádaných fotbalových primadon a simulantů! Navíc žádné problémy s prokletou zkratkou VAR, všechno je transparentní a i ten videorozhodčí tam krásně funguje. No, ne tak docela…
Právě tato jindy vyzdvihovaná stránka ragby byla na šampionátu ve Francii často terčem kritiky. Zejména nově zavedené rozhodování videa o desetiminutovém trestu nebo červené kartě (pravidlo oranžové karty) bylo nekonzistentní, což korunovalo přísné vyloučení kapitána All Blacks Sama Canea v prvním poločase finálového utkání, které nakonec vyhrála Jihoafrická republika 12:11.
Ano, je nutné si přiznat, že i v tak obdivovaném a spravedlivém sportu často rozhoduje lidský faktor, který už z principu není neomylný. S videem chyby nemizí, jen jich je o dost méně. Ale někdy kvůli němu bohužel i nějaké přibydou. Měli bychom na to myslet také v českém fotbale, kde už je videorozhodčí téměř sprosté slovo. Ke sportu prostě chyby patří, a to jak ty na hřišti, tak ty u monitoru.
Jan Dvořák: Vémola chystá velké loučení
Stále větší popularitu si i v Česku získávají smíšená bojová umění MMA. Jedním z těch, jejichž popularita přitahuje k tomuhle hodně drsnému sportu pozornost široké veřejnosti, je Karlos Vémola. Už osmatřicetiletý zápasník, jenž si vyzkoušel i slavnou UFC, si věřil na obhajobu titulu s Patrikem Kinclem. Ten jej ale v kleci tentokrát v nezáživném, ale tvrdém zápase, v němž se Vémola marně snažil využít svých kvalit v boji na zemi, porazil.
Poté, co Vémola v Bratislavě v těžší váze už za sedm vteřin knokautoval slovenského soupeře Pavola Langera, se čekalo, že dojde na jeho třetí titulový zápas s Kinclem. Jeho finanční požadavky za tento zápas ale byly nad možnosti Oktagonu, a tak se 29. prosince v Praze střetne Vémola se Samuelem Pirátem Krištofičem o druhý titul, který ještě drží.
Mezitím se ale zranil Kincl, jehož titulový zápas do 84 kg se Slovákem Vlastem Čepem měl být vrcholem večera na 51. Oktagonu v O2 areně.
I když se za Kincla našel náhradník, bude opravdovým vrcholem Vémolův zápas. Ten potřebuje zvítězit a pořádající Oktagon také, protože už na červen objednal stadion v pražském Edenu, kde se v odvetě střetnou dva veteráni Vémola a Attila Végh. Pak chce populární "Vémolice" odejít do sportovního důchodu a uvidí se, jestli to bude odchod se slávou, nebo s rozpaky a jestli před plným stadionem, nebo slabou návštěvou.
Jan Jírovec: Nezapomenutelná sezona Verstappena i chybějící etika F1
Uplynulou sezonu formule 1 lze zhodnotit jedním slovem – dominance. To, co na závodních okruzích předvedl Max Verstappen s týmem Red Bull, bylo skutečně výjimečné a bezpochyby se na nedávno skončenou sezonu, ve které rodák z Hasseltu přepisoval jeden rekord za druhým, bude dlouho vzpomínat. Šampionát však nadále bojuje i s dlouhotrvajícími neduhy – zejména pokud se podíváme na výběr hostitelských zemí, do kterých se královna motosportu dlouhodobě vrací.
Bohužel v tomto ohledu není formule 1 jediným sportem či sportovní organizací, jíž zřejmě slova jako etika evidentně nic neříkají. O možnosti startu ruských a běloruských sportovců bylo již řečeno mnohé a prvotní souhlas s omezením jejich startu v mezinárodních soutěží zřejmě pomalu střídá únava z dlouhotrvajícího válečného konfliktu. Právě kvůli tomu bychom však neměli zapomínat a zavírat oči před tím, co se děje. Nakonec, co je zákaz startu na sportovišti před neustálým terorem nevinných lidí.
Co mimo jiné napsal Jan Jírovec? Přečtěte si:
Barbora Peštálová: Úspěchy florbalistek a hokejistek a domácí šampionáty
Osobně mi ve výčtu sportovních úspěchů uplynulého roku dělají největší radost ty, které mají na kontě české reprezentantky. Ať už je to prosincové prolomení kletby florbalistek a jejich bronzový lup na mistrovství světa, či konzistentní kvalitní projev hokejistek – ženy si svými výkony říkají více a více o pozornost, kterou si nejen zaslouží, ale měla by se vzhledem k blížícím se akcím a potenciálu mladých talentovaných sportovkyň ještě stupňovat.
Čeští fanoušci se totiž v příštích měsících dočkají několika domácích šampionátů, kde naše reprezentantky budou hájit čest českého sportu. Po nabitém olympijském roce Česko hostí mistrovství světa hokejistek, kde lvice pomýšlí na stupně nejvyšší. Zopakovat cenný kov se následně posnaží na světovém šampionátu i florbalistky. V červnu se naopak mladý a dravý tým basketbalistek bude chtít před domácí kulisou revanšovat za smolné zakončení jinak po letech zdařilého vystoupení na mistrovství Evropy. O úspěch mezi evropskou elitou se doma poperou v roce 2026 i reprezentantky volejbalu, a možná také házenkářky, jež letos dorovnaly historické osmé místo ve světové konkurenci a usilují o pořadatelství ME.
Z vlastní zkušenosti jakožto hráč i divák můžu říci, že onen další hráč na tribuně je mnohdy právě chybějící díl skládačky v cestě za úspěchem. A pevně věřím, že české reprezentantky usilovně pracují na tom, aby svými výkony v následujících duelech přiměly českého fanouška přijít jim fandit a společně tak na šampionátech naplnili české cíle.
Co mimo jiné napsala Barbora Peštálová? Přečtěte si:
MS se nepovedlo. Trenérskou kariéru mám ale za sebou, vyloučil Hadamczik spekulace
Nemůžeme si dovolit nic podcenit, upozorňuje před kvalifikací Stoupalová
Martin Slabý: Obdiv k nezlomné síle handicapovaných sportovců
Pro mě jsou v posledních pěti letech, kdy se snažím aktivně sportovat, nejsilnějšími sportovními zážitky ty, kterých se sám zúčastním. Letos jsem měl možnost startovat na své další Grand Prix v atletice handicapovaných, tentokráte v italském městě Jesolo, a znovu to byl silný zážitek.
Být součástí světa lidí, kteří nedostali od života zrovna ty nejpříznivější karty do hry, a přesto ukazují nezlomnou sílu a chuť, mě nepřestává fascinovat a já nepřestávám tyto lidi obdivovat. Už teď se těším na paralympiádu v Paříži nebo mistrovství světa v para atletice v Kóbe, byť je budu sledovat pouze prostřednictvím médií.
Co mimo jiné napsal Martin Slabý? Přečtěte si:
Přesně tu atmosféru chceme v Praze, ohlíží se za Rigou Bříza. Rád by levnější lístky na Česko
Bytyqi nenechala nikoho na pochybách. V Brně obhájila světový titul