Válečníci z Tichomoří se hlásí o slovo. Zaskočí Fidži a Samoa tápající favority?
Los mistrovství světa v ragby poslal proti sobě největší favority už v základních skupinách a čtvrtfinále. Naopak pro týmy ze skupin C a D je cesta do semifinále relativně jednodušší. Naposledy stříbrní Angličané nebo dvojnásobní mistři světa z Austrálie tak sice tápou, přesto jim formát turnaje dává velkou šanci na úspěch. Obě skupiny jsou ale mnohem otevřenější a o pozornost se výrazně hlásí zejména dvě maličká souostroví v jihozápadním Pacifiku – Fidži a Samoa. Přímý přenos utkání Anglie – Argentina sledujte od 20:50, zápas Wales – Fidži pak v neděli ve stejný čas na ČT sport a ctsport.cz.
Obě skupiny jsou ovšem papírově vyrovnanější zejména kvůli výkonnostním propadům favoritů. Austrálie byla z formy už loni, což vyvrcholilo historickou porážkou v Itálii, která stála místo trenéra Davea Rennieho.
Jeho nástupce Eddie Jones, který z podobných důvodů musel opustit lavičku Anglie, ale zatím nedokázal ani jednou vyhrát. V Rugby Championship (mistrovství jižní polokoule) doma prohrál s Argentinou a utrpěl debakly s All Blacks i Jižní Afrikou. V generálce pak Australané jednoznačně nestačili na Francii.
"Je mi trochu líto Eddieho Jonese, ale on si za to může sám. Prohrává jeden zápas za druhým, jeho prohlášení jsou přitom velmi sebevědomá, ale k výsledkům nevedou," říká ragbyový expert ČT Marek Švíř.
Velké naděje fanoušků nevzbudila ani nominace, ve které se nedostalo na skvělého rváčka a dosavadního kapitána Michaela Hoopera. A Jones vynechal i Quade Coopera, takže Wallabies vyrazili na šampionát bez jakékoliv zkušené útokové spojky.
Australané vypadají, jako by stavěli tým na příští mistrovství, které hostí právě nejmenší kontinent. V kádru je jen šest třicátníků včetně pilíře Jamese Slippera, naopak polovinu týmu tvoří hráči do 25 let. Hlavní hvězdou Wallabies je tříčtvrtka Jordan Petaia.
"Ragby šlo v Austrálii v popularitě hrozně dolů. Mládež se mu vůbec nevěnuje. Předpovídá se v horizontu třeba deseti let jejich propad mezi země druhého řádu, protože zájem v zemi o ten sport klesá," doplňuje Švíř.
Wales je bez pochyby Novým Zélandem severní polokoule. Ne až tolik výkony nebo hrou, ale tím, co pro malý ostrovní národ ragby znamená. Poslední dva roky ale Draci jdou od porážky k porážce, v posledním zápase schytali výprask 16:52 od JAR.
Po loňské šokující prohře s Gruzií skončil trenér Wayne Pivac a Velšané vsadili na návrat strůjce největších úspěchů minulé dekády. Novozélanďan Warren Gatland už dvakrát dovedl Wales ke čtvrtému místu na MS.
Kromě křídla Joshe Adamse půjde pro většinu útočných opor o nejspíš poslední reprezentační akci. Zadák Leigh Halfpenny, produktivní tříčtvrtka George North, skvělý kopáč Dan Biggar nebo mlýnová spojka Gareth Davies ale věří, že pod Gatlandem by mohli ve Francii prožít svůj "Last Dance".
Nevýrazné formy nasazených soupeřů by mohlo využít Fidži. Po historické výhře nad Anglií je tým kolem tříčtvrtek Waisea Nayacalevu a Semiho Radradry plný sebevědomí. Létající Fidžijci hrají velmi energické, rychlé a pohledné ragby a jsou často oblíbenci nestranných fanoušků.
"Fidži a Wales jsou si svým způsobem souzené, od roku 2007 spolu hrály na všech MS a většinou i s Austrálií. Právě po porážce s Fidži na MS 2007, po kterém Wales nepostoupil ze skupiny, přišel k týmu poprvé Warren Gatland a nastartoval velmi úspěšnou éru," upozorňuje komentátor ČT David Kozohorský.
"Fidži se poslední dva roky systematicky snaží dát dohromady tým pro tohle MS akcemi na klubové úrovni. Jeho nový tým Fijian Drua hraje druhým rokem Super Rugby (australsko-novozélandskou ligu) a letos postoupil do play-off. Fidži hraje s obrovským nasazením a zároveň je schopno přizpůsobovat taktiku soupeři. Myslím, že třeba Austrálii hodně překvapí," doplňuje Švíř.
Ve skupině je ale také Gruzie, která se stále zlepšuje a delší dobu se spekuluje, jestli nenahradí Itálii v Six Nations. "Výkonnostně se pohybují na úrovni Itálie, mají za sebou řadu zajímavých výsledků a může to pro ně být průlomový turnaj," připomíná Kozohorský loňské šokující vítězství "lelos" právě na hřišti Walesu.
Anglie není v dobré kondici, upínat se může hlavně k faktu, že cesta do semifinále je kvůli systému turnaje stále v silách svěřenců Steva Borthwicka. Od jediného titulu uplyne letos dvacet let a následovníci Jonnyho Wilkinsona nevypadají jako tým, který by měl vrátit pohár Webba Ellise na severní polokouli.
V důležitém úvodním zápase s Argentinou se Albion bude muset obejít bez kapitána Owena Farrella a klíčového vazače Billyho Vunipoly. Oba dostali v přípravných zápasech červenou kartu a následně vícezápasový trest.
I bez Vunipoly se Angličané budou opírat především o hru roje, zejména dvojice pilířů Dana Colea se zastupujícím kapitánem Ellisem Gengem a druhořadníka Maru Itojeho.
Argentinci touží napravit zklamání ze čtyři roky starého vyřazení v základní skupině. A los jim dává naději na solidní úspěch. Pokud dokáží zopakovat výkon z loňského duelu s Anglií, který vyhráli v Twickenhamu 30:29, mohou jít bez problémů do čtvrtfinále z prvního místa.
Srdcem roje je kapitán Julián Montoya a houževnatý rváček Pablo Matera, v útoku Los Pumas těží ze spolupráce útokovky Santiaga Carrerase s jeho jmenovcem Mateem a Emilianem Boffellim na křídlech.
"Těším se na duel Samoy s Anglií, to bude opravdu tvrdý souboj, kde budou, obrazně řečeno, praskat kosti. Argentina si čtvrtfinále podle mě vzít nenechá a ze druhého místa by mohla jít právě Samoa. A vzhledem k rozložení další skupiny by na sebe pak mohlo narazit Fidži se Samoou, což by byla senzace," tipuje Švíř.
Oba tichomořské státečky se snaží získávat pro své národní týmy hráče se samojskými (fidžijskými) kořeny, kteří dosud reprezentovali Austrálii nebo Nový Zéland.
"Samoa, stejně jako Fidži, založila regionální tým Moana Pasifika, v kterém hrají také hráči Tongy. Do nominace se dostali tři ragbisté s minulostí v 'all blacks', třeba pilíř Charlie Faumuina má za Nový Zéland odehráno padesát zápasů. Útokovka Christian Leali'ifano zase hrál několik let za Austrálii. Tyhle posily jim dávají neuvěřitelnou sílu," upozorňuje Švíř.
Japonci obhajují čtvrtfinále, podobný úspěch by ale při současných výkonech byl ještě mnohem větší senzací než na domácí půdě.
"V Japonsku je ragbyový boom, mají výbornou domácí soutěž, kam si chodí vydělat hvězdy jižní polokoule. Ale poslední výsledky nejsou dobré, a zopakovat pro ně postup do čtvrtfinále bude hrozně těžké, spíš to zavání průšvihem," míní Kozohorský.
