BLOG: Rekordně dlouhá sezona. Ale za jakou cenu?
Nejnovější ročník královny motosportu je tu a tentokrát v rekordní délce – na programu je letos hned 23 závodů. Situace odráží rostoucí popularitu sportu a snahu vedení F1 nabídnout sport širšímu publiku i rozšíření na nové trhy. A ačkoliv se samotná F1 a FIA (Mezinárodní automobilová federace) ve svých prohlášeních ohání "neutralitou na závodních okruzích", těžko lze přehlížet problematiku některých hostitelských zemí.
Postavení F1 a jejich hlavních protagonistů ve světě motosportu bylo vždy unikátní a platí to i dnes – ve formuli závodí dvacítka nejlepších na světě. Dostat a udržet se v takto úzkém výběru stojí každého jezdce nemalé úsilí a přináší s sebou i řadu obětí. A možná i proto o sport jeví zájem stále se rozrůstající publikum.
Za zvýšeným zájmem stojí, kromě exkluzivity sportu, i snaha vedení F1 prorazit na nové trhy. To se daří jednak i díky seriálu Netflix: Drive to Survive, jež se letos dočkal již pátého pokračování, tak závoděním na nových okruzích. Historicky se závodilo již v čtyřiatřiceti zemích světa – mimo tradičních štací, jakými je Monako nebo okruh Silverstone ve Velké Británii, například i v Maroku (jediná VC v roce 1958), Jihoafrické republice (přerušovaně mezi lety 1962 až 1993) či nově v Saúdské Arábii (od roku 2021).
Ačkoliv problematika hostitelských zemí, které sport využívají k legitimizaci vlastního režimu v očích zbytku světa, se seriálu nevyhnula ani v minulosti (jmenovitě třeba již zmiňovaná Jihoafrická republika, kde se závodilo navzdory vládě apartheidu), nastalému trendu posledních let nelze mlčky přihlížet. V kalendáři se díky tomu objevila VC Číny, Bahrajnu, Kataru, Ruska, UAE či Saúdské Arábie – tedy zemí, které dlouhodobě porušují lidská práva svých občanů a utlačují menšiny.
Nejde o peníze
Formuli jde zkrátka o peníze, napadlo by asi leckterého diváka. A při pohledu na cenovku, kterou hostitelské země musí za pořádání závodu platit (v případě Bahrajnu 45 milionů dolarů, Saúdskou Arábii stojí pořádání VC dokonce 65 milionů dolarů za každý ročník) se toto vysvětlení vcelku nabízí. Podle Stefana Domenicaliho, ředitele F1, tomu tak ovšem není.
"Miluji výzvy a díky F1 otevíráme diskuzi na tato témata. Jsem na to pyšný," uvedl. "Mojí povinností je řídit šampionát, který už není pouze sportem – musím držet sportovní rozměr a zároveň cítím, že vytváříme platformu, která může ve světě vést k pozitivním změnám. Věřím, že když věc podáte správně a ve správném kontextu, jste schopný dosáhnout výsledků," dodal Domenicali v rozhovoru pro britský Guardian.
Skutečně měníme svět k lepšímu?
Pochybnosti o tom, že by formule vedla k pozitivním společenským změnám v hostitelských zemích, sdílí i někteří jezdci. Veřejně své pochybnosti vyjádřil například sedminásobný šampion F1 Lewis Hamilton, který v upozorňování na společenská témata patří mezi nejaktivnější piloty ve startovním poli. "Nemohu posoudit, jestli se situace zhoršila, ale ani si nejsem jistý, že by se za dobu, co zde závodíme, zlepšila," uvedl britský šampion. "Vždy jsem cítil zodpovědnost, kterou máme, a že bychom se měli snažit zvýšit povědomí a zanechat pozitivní impuls v těchto zemích. Tento pohled však zdaleka nebyl ve sportu obecně sdílen," dodal Hamilton.
Jakkoliv lze snahu o rozšíření šampionátu chápat, a z pohledu diváka snad i vítat, některá témata nelze přehlížet. Prohlášení FIA či vedení F1 o tom, že jde především o sport, o "neutralitu na závodních okruzích" a podobná stanoviska sice znějí hezky, pokud však nejsou podložena reálnou snahou věci měnit, zůstavájí pouze prázdnou frází. Po spuštění ruské agrese na Ukrajině znělo paddockem jasně – v Rusku závodit nebudeme. Dočkáme se podobné reakce i v dalších, neméně problematických, zemích?