Klikatá cesta k maillot jaune. Kudy pojede Tour de France?

Podruhé v historii start na španělské půdě a po jednatřiceti letech opět na území hrdých Basků. San Sebastián si tentokrát počká do druhé etapy, než se jím prožene parta snílků, která si myslí na maillot jaune. Poctu zvanou Grand Départ přebírá největší město baskického regionu Bilbao.

Při výjezdu podél pobřeží na závodníky po krátkých a strmých kopcích čeká povětšinou odměna. Například neobydlený idylický ostrůvek Gaztelugatxe. Jak lákavé sesednout z kola a prošlápnout stopu svatého Jana Křtitele, což prý nosí štěstí. Na dalších dvacet závodních dní by se jistě hodilo, ale cyklisté tady nejsou na turistické projížďce.

Krajem s hlavním duchovním městem Baskicka, válkou zkoušenou Guernicou, která byla inspirací pro jednu z nejslavnějších maleb Pabla Picassa, se vrací peloton do Bilbaa. Tam totiž pozná prvního držitele "žluťáku".  

Protřepat nohy a hurá na nejdelší etapu 110. ročníku Tour de France. Z hlavního města autonomního baskického společenství Vitoria-Gasteiz do zmíněného San Sebastiánu. Jezdci na trase šlápnou nesčetněkrát do pedálů, aby ujeli 209 kilometrů. Francie už bude u Biskajského zálivu na dosah, ještě zbývají poslední pohledy na Kantabrijské moře, třeba z kopce pro sansebastianskou klasiku Jaizkibelu.

Večer by si závodníci zasloužili zobnout ovčí sýr idiazabal, který je prohlášený za evropské gastronomické dědictví, zraje minimálně šedesát dní a koupíte ho téměř výhradně ve Španělsku. A to nemluvím o nějaké té sklence vína txakoli. Jenže sportovní ředitelé by asi pohrozili prstem, byť peloton čeká další den víceméně po rovině přesun do francouzského Bayonne.

Chrám cyklistům zaslíbený

Neústupné lokty budou jezdci potřebovat při spurtu do Nogara, příznačně v regionu několika ragbyových klubů Nové Akvitánii. A ještě jedna zajímavost. Na 90. kilometru mine peloton kostel jemu zaslíbený: Notre Dame des Cyclistes. Místní opat Joseph Massie si splnil přání a papež mu před 64 lety vysvětil kapli jako národní svatyni cyklistů pod ochranou Panny Marie. Do muzeu v kapli ještě teď přispívají šampioni slavnými artefakty.

Do první horské fušky vyjede Jonas Vingegaard či Tadej Pogačar z Pau. Se soupeři prosviští vesnicí Aramits, co vám to asi připomíná? Ano, nepletete se. Legendu o Třech mušketýrech a Aramise. Alexandra Dumase ke slavné postavě v roce 1620 inspiroval Henri z rodu Aramitzů. A co by kamenem dohodil, vedle kostela Lanne vlastnil synovec Isaaca de Portau velký dům, a to je zase nám známý Porthos.

Z Vallée de Barétous, údolí mušketýrů, vstříc hlavnímu bodu páté etapy. Col de Soudet, patnáctikilometrové stoupání s více než sedmi procenty převýšení. V itineráři se ocitl už sedmkrát. Co je jasné, tak na cestě do Laruns si Chris Froome neprojede Arette a nostalgicky nezavzpomíná na osm let starou euforii. Letos se na soupisku svého týmu nevešel.

Známé lázeňské základny poblíž Tourmaletu

Pořádný pyrenejský test a první královská etapa je ta s číslem šest. Rozcvičkou bude pro cyklisty na Cote de Capvern les Bains. Ve stejnojmenné vesnici před kopcem to profitýmy moc dobře znají. Spousta z nich tu má i kvůli místním lázním v Capvernu své rezidence. Necelých sedmdesát kilometrů to je totiž ke Col du Tourmalet.

"Zločinci," křičel před 113 lety Octave Lapize po stoupání, který nedá nikomu nic zadarmo. Ikonický cyklistický průsmyk se jel na Tour od té doby ještě více než osmdesátkrát. Navíc po výstupu dlouhém sedmnáct kilometrů se sklonem 7,3 procenta a přejetí Napoleonského mostu se cyklisté ještě nahrnou do pětiprocentního stoupání s cílem v Cauterets.

Dřina v horách si zaslouží vykompenzovat odpočinkovým přesunem Novou Akvitánií do středu Francie. Ve vinařské oblasti s všudypřítomným oparem vynikajícího červeného vína si peloton dosprintuje do Bordeaux. Také o den později v kopcovité etapě cyklisty čeká významné město na cílové pásce. Limoges je centrem kraje Limousin a tady už jistě tušíte, že podobnost s názvem luxusního automobilu není náhodná.

Oddech v květinovém a filmovém městě

Po horské etapě s koncem na vrcholu v Puy de Dôme dohraje Tour de France svůj první díl napínavého bijáku v prefektuře Clermont Ferrand. Organizátoři naplánovali den odpočinku do kulturou i ragby protkaným městem známým největším světovým festivalem krátkých filmů. Azyl karavaně nabídne rodiště filozofa Blaise Pascala, průmyslníka a výrobce známých pneumatik Édouarda Michelina, také současný jezdec pelotonu Romain Bardet je tu doma.

Příznačně v historické oblasti spících sopek Auvergne se pozvolně probudí peloton do závoďáckého módu a rozhoří se boj o celkové pořadí. Vulkanický národní park, konkrétně řetězec škvárovitých kuželů Chaine des Puys, je zapsaný na seznamu přírodních památek UNESCO. Desátá etapa končí v Issoire a v té následující bude zřejmě korunován sprinterský vítěz. 

V kopcovitém profilu s pěti menšími vrcholy kategorií dva a tři peloton zavítá do další vinařské krajiny Beaujolais, aby dokončili etapu na březích jedné z hlavních francouzských řek Rhony a připravili se na francouzský tahák. V pátek 14. července na Den pádu Bastily odsouhlasil ředitel závodu Christian Prudhomme výstup na Grand Colombier, kde se bude finišovat podruhé v historii. Francouzští závodníci jistě spřádají plány, jak v den největšího francouzského svátku potěšit domácí fanoušky. Není nic víc.

Výhled na Ženevské jezero

Po klikatém výstupu na Colombier nebude chvíli oddechu. Na cestě do cíle v Morzine čeká cyklisty pět vrcholů. Na Col du Feu pojede poprvé. Mít závodnicí chvíli času, za odměnu si mohli vychutnat pohled na Ženevské jezero, rozlohou největší jezero ve střední Evropě ležící na hranicích se Švýcarskem.

Na Col de Joux Plane se jede o body, stoupání je totiž označné jako hors catégorie. Naposledy se z tohoto vrcholu do Morzine mířilo střemhlav technickým sjezdem za nepříjemného lijáku, teď přejme cyklistům lepší předpověď.

Průjezd poklidným Savojskem kolem ledovcového jezera Annecy starého osmnáct tisíc let představuje nabírání sil před bouří pro lýtka a stehna závodníků. A tou bude sedmikilometrový výstup do lyžařského střediska ve stínu slavného Mont Blancu, v úvodních kilometrech totiž nabízí sklon téměř až třináct procent.

Hinaultův duhový trikot

Středisko Saint Gervais nabídne pelotonu i druhý zasloužený odpočinkový den. A vlastně azyl na další dva dny. Cyklisté si totiž v 16. etapě střihnou jedinou časovku ročníku dlouhou 22 kilometrů s kopcem Cote de Domancy, na kterém Bernard Hinault v roce 1980 stvrdil titul mistra světa.

Každý večer se mohou jezdci odměňovat z místní výtečné kuchyně. Je libo fondue, vyhlášený raclette nebo jiný sýr Beaufort d’Été? Všechny tyto laskominy tělo pořádně stráví v sedmnácté etapě.

V půvabném horském středisku Méribel, který se skládá z patnácti vesnicí, nebude čas obdivovat jednolité krásné dřevostavby Brita Petera Lindseyho. Na programu je téměř třicetikilometrovém stoupání Col de la Loze, kde se může lámat i celá Tour. Do cíle v Courchevelu to bude dřina a pot.

Tradiční zastávka Albertville

Abychom měli známá sportovní střediska kompletní, tím nejvýznamnějším projede peloton v 18. etapě. Ze "Země her" Albertville, kde se konaly olympijské hry před třiceti lety, jezdci prosviští do Chambéry. Města, které si po titulu světového šampiona zamiloval Greg LeMond a pojmenoval po něm jeden z modelů značky kol, která později prodával.

Klasikáři ještě jednou zaplesají v etapě pohořím Jura bez velkých kopcovitých překážek a premiérově s cílem v Poligny. Peloton si připraví nohy na vyvrcholení Staré dámy. V předposlední etapě na něj čeká sedm vrcholů.

Před rozhodující částí Tour jezdci zklidní mysl v duchovním městečku Munsteru, kde už v sedmém století vznikl klášter a mniši ve vesnici přezdívané Malé Švýcarsko vyráběli známý stejnojmenný sýr. A pak se jde na to. První prověrka přijde v průsmyku u druhého největšího vrcholu Vogéz Petit Ballon ve výšce 1163 metrů nad mořem. Poslední vysoký bod obstará Col du Pletzerwasel. A rozuzlení nabídne městečko Le Markstein Fellering.

Se symbolickým přípitkem šampaňským v ulicích Paříže, kolem francouzské chlouby, nedalekého zámku Versailles, a na Elysejské pole. Tradiční dojezd, při němž Tour de France pozná posledního vítěze s nejsilnějšíma nohama a rameny ve spurtu. Za odměnu se pak představí na pódiu pod Eiffelovou věží stejně jako celkový šampion. Bude se mávat na počest vítězi Vingegaardovi, Pogačarovi, nebo jinému hrdinovi, který zvládl třítýdenní muka, ale i krásy cyklistiky?