Nejdu nikoho zmlátit, jen ukázat, že ten sport dělám líp, tvrdí tichý kliďas Pink Panther Kozma

V jednom rozhovoru řekl, že byl takový ten šampóňák a měl rád růžovou barvu, z čehož nakonec vznikla přezdívka Pink Panther. Šampóňák a MMA, to mi přijde jako dva různé světy. Jenže pojítko se nakonec našlo.

"Vždycky jsem chtěl dělat bojový sport, kde je co nejméně pravidel. A nejblíž reálnému boji mi přišlo právě tohle. Dělal to spolužák na střední a já s ním zašel na trénink a už jsem u toho zůstal," říká třicetiletý Kozma, který dělal do sedmnácti let judo. Dnes už má v MMA, což může někomu připadat jako hodně ostrá rvačka téměř bez pravidel, za sebou přes čtyřicet zápasů.

"V judu je spousta nesmyslných věcí, které z toho nedělají pravý boj. Přijde mi to upřímnější než se prát v kimonu..." tvrdí urostlý chlapík, jenž byl dlouho neporažený. Ale koncem minulého roku prohrál titulový zápas s brazilským fighterem Britem a letos měl v prvním kole evropské Ligy mistrů Tipsport Gamechanger až nečekaně hodně práce s Polákem Siwiecem... Už v sobotu jej ale v Praze čeká další těžký soupeř.

"Já už lehké soupeře mít nebudu," vysvětluje, že na jeho úrovni už se s tím musí smířit. "Jsem připravený na všechno a čekám dlouhý a tvrdý zápas," říká jasně.

Box je nebezpečnější

A tomu, že moc dobře ví, co ho může čekat, nasvědčuje i dva roky stará zkušenost z vyhraného titulového zápasu s Leandrem "Apollem" Silvou z Brazílie. "Byl jsem rozbitej. Měl jsem tříštivou zlomeninu nosu, zlomenou očnici, kam mi voperovali titanovou destičku, natržený jazyk, nějaké stehy... ale za měsíc nebylo poznat, že jsem měl za sebou takový zápas," říká jakoby nic.

A co na MMA říkají lékaři, s nimž jsou zápasníci často v kontaktu? "No co? Dělají svoji práci. Někteří jsou v pohodě a berou to jako normální sport. Jiní se na to dívají skrz prsty. Ale zlepšuje se to a víc už to berou ze sportovní stránky než jako nějakou rvačku na ulici."

Kozma si myslí, že třeba box ohrožuje zdraví víc. "Tam jdou téměř všechny údery na hlavu, kdežto my se pereme i na zemi a těch ran na hlavu je o hodně míň," přidává svůj pohled na tvrdý sport.

Motá se mi hlava, mám žízeň a hlad

Příprava na víkendový zápas je v plném proudu. "Už jen ladím formu. Poslední ostrý trénink jsem dal v sobotu. Držím dietu a tvrdé tréninky se při tom nedají moc zvládat. Hýbu se už spíš jen kvůli váze. Za týden musím shodit deset kilo, čtyři už jsou dole. Poslední den dávám dolů čtyři až pět kilo a to je hlavně voda – vypotím to ve vaně nebo v sauně," říká naprosto samozřejmě.

Ale nic, co by nemohl oželet, v tom není. "Nic příjemného to není. Motá se mi hlava, jsem slabší, mám žízeň a hlad. Nechce se mi ani mluvit, protože mám sucho v puse. Těším se, až se zvážím, a pak zase na doplňování váhy, to je nejlepší pocit," vysvětluje chlapík, který zápasí ve welterové váze do 77 kilogramů.

Na fanoušky v plné aréně se těší moc. "Jsem nervózní, ale už s tím umím pracovat. Vždycky mě to nabudí, a když je publikum na mé straně, tak mě to nutí jít pořád dopředu," říká spokojeně.

Netěším se, spíš to už chci mít za sebou

Ovšem že by se na zápas nějak zvlášť těšil, to ne. "Spíš už to chci mít za sebou. Na ten zápas se netěším, ale na tu radost po něm," naznačil, že s ničím jiným než výhrou nepočítá.

Dlouhodobá série Gamechanger je podle Kozmy vnímána jako velký projekt a má své místo v hierarchii tohoto sportu. "Jsou v ní top zápasníci z Evropy i ze světa, kteří nejsou pod smlouvou jinde. Turnaj o milion eur ještě podle mě na evropské scéně nebyl," tvrdí přesvědčeně s tím, že po každém zápase dostane zaplaceno a vítěze čeká tři sta tisíc eur (zhruba 7 milionů korun).

Jde o peníze i o sportovní prestiž. "Vydělat si sportem takovou částku je super věc," dodává Kozma, kterého tenhle sport dobře živí, ale ví, že musí pokračovat. "Mám své sponzory a ti mě podporují, protože zápasím, kdybych skončil, tak by odešli," vysvětluje s tím, že chce vydělané peníze investovat, aby mu vydělávaly i po konci kariéry.

Přiznává, že jinak než jako zápasník by se nejspíš neuživil. "Nic jiného neumím, jen zápasit. Ale to mě baví, takže je to v pořádku. Co bych dělal mimo zápasení, fakt nevím," dodává a ani ještě nemyslí na to, co bude, až jednou skončí, protože je mu teprve třicet.

S přítelkyní se ještě nevzali, ale už čekají druhého potomka. "Je vždycky hrozně nervózní, ale chodí skoro na každý zápas a mně pomáhá, když tam je," říká Kozma.

Tvář kampaně proti šikaně

Zkušený zápasník je nyní tváří projektu Sportem proti šikaně. "Oslovili mě, a když to může někomu pomoct a je to pro dobrou věc, tak jsem souhlasil," vysvětluje.

Sám šikanovaný nebyl, ale se šikanou se setkal. "Dělal jsem judo, všichni to věděli a nikdo si nedovolil, takže jsem to nikdy nemusel řešit. Ale spolužáci u nás šikanovali dost a není to nic příjemného. Dětem na přednáškách ve školách říkám, že kdyby se s tím setkaly a přerůstalo by to nějakou mez, tak to musejí řešit a nebát se to říct dospělým," říká Kozma.

To, co předvádí v kleci a při tréninku, nikdy nemusel v civilním životě použít. "A doufám, že se to ani nestane. Ale kdyby k tomu došlo, tak bych volil takové techniky, abych toho člověka jen zpacifikoval. Ani v ringu nejdu toho člověka zmlátit - ublížit mu. Já mu jdu jen ukázat, že ten sport dělám líp než on. Jdu, jako bych šel hrát fotbal, tenis, pinčes... to, že soupeři ublížím, je jen nutné zlo, abych vyhrál zápas."

V bojových sportech zápasům často předchází hecování soupeřů, které někdy přeroste až do osobní roviny. Populární Růžový panter si na to ale nehraje. "Někdo to tak má. Třeba teď máme hlavní zápas Vémola – Kincl a ti se opravdu nemají rádi. Ale já to tak nikdy neměl. Jsem spíš tichej, kliďas, flegmatik, nenechám se vyprovokovat a soupeři to vědí. Já nikoho neprovokuju a málokdy se stane, že někdo vytočí mě," končí rozhovor a už myslí opět jen na sobotní zápas.