Deset českých medailových radostí: Připomeňte si "brazilskou dobu bronzovou"

Lukáš Krpálek a jeho zlato "pro Sašu"

Není třeba pochybovat o tom, kdo udělal českým fanouškům největší radost. Lukáš Krpálek, obr se stydlivým úsměvem, vybojoval pro Českou republiku jediné zlato z brazilských olympijských her, když v judistické kategorii do 100 kg na cestě do finále postupně přepral čtyři soupeře a v boji o titul si pak triumfálně poradil i s Azerbájdžáncem Elamem Gasimovem, kterého porazil na ipon.

Srdce národa ze středu Evropy si pak Krpálek definitivně získal, když přebíral zlatou medaili a se slzami v očích držel v rukou fotku svého judistického parťáka a dobrého kamaráda Alexandra Jurečky, který loni tragicky zesnul. "Bylo to obrovsky těžký a já jsem věděl, že tam stojí celou dobu se mnou. A když jsem nemohl, když jsem ležel na zemi, tak jsem si na něj vzpomněl, že jsme tam spolu. A vlilo mi to nové síly do žil," řekl později dojatě Krpálek.

Dostálova dvounásobná radost

Jen v dobrém bude na Hry v Riu vzpomínat i kajakář Josef Dostál, který se po Janě Novotné, Martinu Doktorovi a Kateřině Emmons stal teprve čtvrtým českým sportovcem, jenž dokázal vybojovat na jedněch letních olympijských hrách více než jednu medaili. Dostál si nejdříve dopádloval na trati 1000 m pro individuální stříbro, ke kterému pak přidal i bronz se čtyřkajakem ve složení Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba.

"Ohromně si to užívám. Obával jsem se, že když to dopadne špatně, tak budou převládat negativní pocity, ale dopadlo to dobře. Byli jsme kousek od stříbra, ale je to sport. Slováci se líp vyspali," komentoval finále čtyřkajaku Dostál. "Neoholil jsem si vousy, což bylo znát, větší odpor vzduchu, za to se klukům omlouvám," žertoval nakonec dvojnásobný medailista z brazilských Her.

Kulhavý kousek od obhajoby

Velmi blízko obhajobě zlaté medaile z Londýna byl Jaroslav Kulhavý. V cross country horských kol se brzy dostal do úniku spolu se Švýcarem Ninem Schurterem a nejméně od poloviny závodu bylo jasné, že tito dva muži si to rozdají v duelu o zlato. Nakonec se ukázal býti silnějším Schurter, který ujel Kulhavému a neohroženě si došlapal pro vítězství. I stříbrná medaile ale patří k největším úspěchům českého cyklisty.

"Radost je obrovská. Panuje spokojenost a myslím, že si to ještě uvědomím s odstupem času," řekl Kulhavý, kterého od třetího kola bolel žaludek. "Za dané situace jsem jel strop, líp jsem se připravit nemohl. Jsem maximalista, chci vyhrávat, ale ještě budu mít šanci," řekl Kulhavý směrem ke Hrám v Tokiu za čtyři roky.

Bronzové tenisové žně

V jednu chvíli to vypadalo, že by Česká republika mohla mít až čtyři tenisové medaile a z toho tři zlaté. V semifinále ženské čtyřhry byly páry Šafářová–Strýcová a Hlaváčková–Hradecká, v mixu Štěpánek s Hradeckou a v dámském singlu Petra Kvitová. Bohužel semifinálové duely se ukázaly být pro Češky a Radka Štěpánka zakleté. Do finále nepronikl nikdo z nich, přesto se nakonec urodily tři bronzové medaile. "Nevybylo" jen na Andreu Hlaváčkovou.

"Znamená to pro mě úplně všechno. Mám sil ještě na jednu olympiádu. Kdo neskáče, není Čech!" slavil za neustálého poskakování energií nabitý Štěpánek. "Myslím, že v těchto chvílích je člověk vždycky tak nějak odměněný za to, čím vším těžkým si prochází – tréninky, odříkáním, nemocemi. Když vstane a jde dál a získá placku na olympiádě, tak to je, proč to děláme. Proč tu jsme," řekla Šafářová.

Bronzová, ale nejúspěšnější Špotáková

Očekávání byla obrovská. Barbora Špotáková vládla oštěpařkám pod pěti kruhy v Pekingu i v Londýně a mnozí čeští fanoušci doufali, že panování jablonecké atletky bude pokračovat i v Riu. "Byla jsem příliš nervózní. První pokus jsem měla jít více uvolněná. Ale je to dané i loňskou sezonou, kdy jsem byla svázaná, bez trenéra, byl to větší stres. A letošní sezona – v březnu jsem si zlomila nohu, to vám na psychice nepřidá," svěřila se Špotáková.

Zlatý hattrick tak Špotáková nakonec nedokonala, získala však bronzovou medaili, a stala se tak nejúspěšnější oštěpařkou v olympijské historii. Špotáková po soutěži nesmutnila, naopak, upřímně se radovala z dalšího olympijského kovu. "Je to neuvěřitelné, že se to povedlo," žasla pětatřicetiletá Špotáková.

Bronz do sbírky pro Synka

Potřetí v řadě veze z olympijských her medaili i Ondřej Synek. Na svém kontě měl český skifař již dvě stříbra a doufal, že by mohl svou sbírku doplnit o medaili z jiného kovu. To se mu nakonec sice podařilo, ne však tak, jak si to plánoval. Místo vytouženého zlata si Synek ve finále, které se mu podle vlastních slov příliš nevyvedlo, dojel pro bronzovou placku.

"Dneska to nebyl můj den, nebyl jsem to úplně já. S výkonem nemůžu být spokojený. Od začátku jsem musel jet na hraně a pak to bylo znát, ke konci už jsem byl tuhej," přiznal Synek. I přes zřejmou nespokojenost měl český skifař po závodě důvod k radosti – vstoupil totiž do historie, když se stal teprve šestým českým sportovcem, který má medaile ze tří olympijských her. "Opravdu jen pět jich bylo?" divil se.

První českou medaili vylovil z vody Prskavec

Jeho jízda byla jednoznačně nejrychlejší, jenže na brance číslo 13 přišlo zaváhání a dvouvteřinová penalizace. I přesto stačil čas výborně jedoucího kajakáře Jiřího Prskavce na bronz – první českou medaili na Hrách v Riu. "Krutě mi tam nevyšla voda. Měl jsem namyšleno, že to tam vyšlu jako v tréninku, ale prostě jsem tam měl proud, takže jsem se tam dotknul," litoval. V tu chvíli věděl, že musí jet na maximální riziko. "Musel jsem jet opravdu naplno, a to se mi docela povedlo," radoval se.