Smrt v roce 2016: Svět opustily legendy Čáslavská, Ali, Howe či Cruyff

Po dlouhém boji s rakovinou slinivky zemřela ve věku 74 let legendární sportovní gymnastka Věra Čáslavská, kterou za své výkony i občanské postoje uznával celý svět. Na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala celkem sedm zlatých medailí, byla čtyřnásobnou mistryní světa, jedenáctinásobnou mistryní Evropy a čtyřnásobnou Sportovkyní roku Československa.

Nejslavnější česká olympionička představovala i jeden z nejsilnějších hlasů v boji proti sovětské okupaci. Jen pár týdnů poté, co tanky vojsk Varšavské smlouvy vtrhly do Československa, aby udusily pokus o reformu komunistického systému, porazila sovětské soupeřky na olympijských hrách v Mexiku. "Jely jsme do Mexika odhodlané potit krev, abychom porazily reprezentanty agresora," prohlásila zpětně Čáslavská. Vzpomínka na její tichý protest při hraní sovětské hymny přetrval dodnes.

Po podpisu dokumentu Dva tisíce slov byla vyloučena z řad tělovýchovné organizace. Věnovala se pak trénování. Vychovávala mladé adeptky sportovní gymnastiky jak v Praze, tak v Mexiku. V letech 1990 až 1996 byla předsedkyní Československého a později Českého olympijského výboru a v letech 1995 až 2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.

"Spolu s Emilem Zátopkem je Věra Čáslavská největším českým sportovcem, a to nejen dosaženými výsledky, ale svým přístupem ke sportu i svými lidskými postoji, vším, čím se zapsala do srdcí svých příznivců i myslí nepřátel," uvedl na její adresu Český olympijský výbor.

Její úmrtí zasáhlo celý svět. Zprávy o jejím hořkosladkém životním osudu zaplavily deníky od Evropy až po Mexiko. Francouzský server 20minutes dokonce napsal, že "byla jednou z nejpopulárnějších žen planety koncem 60. let spolu s Jackie Kennedyovou."

Muhammed Ali: Chytrý motýl, který bodal jako včela

Ve věku 74 let skonal také Cassius Clay, kterého celý svět zná spíše pod jménem Muhammad Ali. Boxer, jehož osobitý přístup v ringu i mimo něj mu přinesl mnoho úspěchů i slávy.

Třikrát se stal profesionálním mistrem světa v těžké váze a triumf slavil také na olympiádě v Římě v roce 1960. Řadí se mezi nejslavnější, ale i nejkontroverznější sportovce historie. Renomovaný časopis Sports Illustrated ho v roce 1999 vyhlásil nejlepším sportovcem století. Jeho protivníci proti jeho rukavicím neměli šance, jediným soupeřem nad jeho síly se stala Parkinsonova nemoc, které podlehl po dlouhém a hrdinském 32letém boji.

Z 61 zápasů mezi profesionály jich vyhrál 56 a pouze pětkrát odešel poražen. Amatérský ring opustil po triumfu na OH 1960 v Římě s bilancí 100 vítězství a pěti proher. Zatímco v ringu udivoval výjimečnou rychlostí a skvělým postřehem, veřejnost často šokoval svou nevyzpytatelností. Krátce po zisku prvního mistrovského pásu v roce 1964 přešel na muslimskou víru a o tři roky později odmítl vstoupit do armády a jít bojovat do války ve Vietnamu, neboť jako muslim odmítal účast v každé válce, která se nevede v Alláhově jméně.

Z obdivovaného sportovce se rázem stal "zbabělý černoch", byl mu odebrán titul a hrozilo mu pětileté vězení. Tam nakonec díky právníkům neskončil, ale přišel o boxerskou licenci. K boxu se vrátil až v roce 1970. V březnu 1971 utrpěl Ali v "bitvě století" proti úřadujícímu šampionovi Joeu Frazierovi svou první porážku po 31 výhrách. V říjnu 1974 však v dalším slavném duelu knokautoval George Foremana a vrátil se na trůn. Definitivně o titul mistra světa přišel v roce 1980 a po další prohře o rok později svou kariéru ukončil.

"Létající Holanďan" nestačil na druhý poločas

"V boji nad nemocí vedu 2:0 v poločase," hlásil letos v únoru jeden z nejlepších fotbalistů historie Johan Cruyff. Nizozemská legenda bojovala s rakovinou plic, která však v druhé půli měla navrch a trojnásobný držitel Zlatého míče nakonec po dvouletém zápase pokojně zemřel. Bylo mu 68 let.

Cruyff dlouhá léta kouřil, přestal v roce 1991 po dvojnásobném bypassu srdce. Loni v říjnu mu byla diagnostikována rakovina plic, nizozemský fotbalista s ní však bojoval hrdě a zdálo se, že nad ní zvítězí. "Po sérii léčení můžu prohlásit, že výsledky jsou velmi pozitivní. Především díky skvělé práci lékařů, lásce lidí kolem mě a mému pozitivnímu myšlení," prohlásil.

Ještě ani to nakonec nestačilo a originální útočník s číslem 14 na zádech skonal. Zůstává však zapsán ve fotbalové historii, kdy stál v 70. letech minulého století za vzestupem Ajaxu Amsterdam, Barcelony i nizozemské reprezentace. Za svoje výkony si "Létající Holanďan" v letech 1971, 1973 a 1974 třikrát vysloužil Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.

Cruyff s Ajaxem Amsterdam vyhrál třikrát Pohár mistrů evropských zemí a v dresu Nizozemska si zahrál finále mistrovství světa 1974. V letech 1973-1978 prožil jako hráč své první angažmá v Barceloně.

Neméně úspěšný byl Cruyff i jako trenér. Ajax a Barcelonu dovedl k zisku 14 trofejí včetně vítězství v PMEZ, PVP i Superpoháru. S oběma týmy navíc předváděl líbivý útočný fotbal a Španělsko opouštěl v roce 1996 jako Spasitel. Poté se věnoval hlavně své nadaci, která pomáhá mladým fotbalistům i chudým či handicapovaným dětem.

Největší sportovní tragédií v počtu mrtvých byla listopadová nehoda letadla s brazilskými fotbalisty malého klubu Chapecoense. Ten prožíval pohádku, když se senzačně dostal až do finále Jihoamerického poháru, jenže šťastný konec utnula havárie, při které přežili jen tři hráči z devatenácti a další tři pasažéři.

K tragické nehodě došlo 29. listopadu. Letadlo se 77 cestujícími na palubě se zřítilo nedaleko cílového letiště v Medellínu, podle informací kolumbijských vyšetřovatelů stroji zřejmě došlo palivo. Obrovské štěstí v neštěstí měli tři hráči, kteří na palubě osudného letu chyběli. Syn trenéra si zapomněl pas, jeden dostal volno kvůli zranění a další kvůli rodinné oslavě.

Cruyffova smrt a pád letadla však nebyly jedinou ranou pro fotbal. O jednu z legend přišel i italský fotbal, když ve věku 84 let zemřel bývalý reprezentant a trenér Cesare Maldini. Rodák z Terstu se slovinskými kořeny byl ikonou AC Milán, tak jako později jeho syn Paolo. 65 let se dožil bývalý fotbalový reprezentant, kapitán olympijských vítězů z roku 1980 a jedna z legend pražské Dukly Luděk Macela. Někdejší předseda komise rozhodčích podlehl vážné nemoci.  

Po kolapsu v utkání rumunské fotbalové ligy zemřel kamerunský reprezentant Patrick Ekeng. Šestadvacetiletého záložníka Dinama Bukurešť se po převozu do nemocnice lékaři snažili přes hodinu oživovat, ale zachránit se jim ho nepovedlo. Pitva prokázala, že měl zvětšené srdce. Zemřel také Rumun Daniel Prodan (44), Brazilec Carlos Alberto (72), stříbrný hráč z MS 1962 Jiří Tichý (82), Josef Čaloun (70), Nigerijec Stephen Keshi (54), František Jakubec (60), Jugoslávec Slobodan Santrač (69) a Bulhar Trifon Ivanov (50).

Goodbye, Mr. Hockey

Ve věku 88 let zemřela 10. června kanadská hokejová legenda a čtvrtý nejproduktivnější hráč NHL všech dob Gordie Howe. Čtyřnásobný vítěz Stanley Cupu s Detroitem trpěl v posledních letech vážnými zdravotními problémy, koncem předloňského roku prodělal dvě mrtvice, jeho zdravotní stav navíc komplikovala pokročilá demence a vysoký krevní tlak.

Howe, který byl ve 40. a 50. letech symbolem nejslavnější éry Detroitu Red Wings, se proslavil skvělými výkony i hokejovou dlouhověkostí, na profesionální úrovni hrál 32 let. V NHL nasbíral od debutu v roce 1946 za 26 sezon v 1767 zápasech 1850 bodů za 801 branek a 1049 asistencí a jeho ofenzivní rekordy překonala až další legenda Wayne Gretzky.

Během kariéry šestkrát vyhrál bodování NHL a šestkrát získal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže. Kromě NHL působil ještě šest let v konkurenční soutěži WHA a kariéru ukončil v 52 letech, což je dosud nepřekonaný rekord. Ve své poslední sezoně 1979-1980 si navíc v dresu Hartfordu zahrál se svými syny Markem a Martym.

Urostlé pravé křídlo bylo všeobecně uctíváno jako hráč s mistrným vedením puku, jedinečným smyslem pro kombinaci či jako nekompromisní střelec, zároveň byl ostrý jako břitva. Ne nadarmo se vstřelená branka, gólová asistence a absolvovaná bitka v jednom utkání nazývá "hattrickem Gordieho Howea".

Do této sezony se Howe držel na třetím místě historického pořadí produktivity, než ho překonal čtyřiačtyřicetiletý Jaromír Jágr. Howe je členem Síně slávy a držitel Řádu Kanady, v roce 2008 se dokonce stal prvním nositelem Ceny za celoživotní přínos NHL.

Velký otazník visí nad smrtí Marka Svatoše, který byl ve svých 34 letech nalezen doma bez známek života. Slovenský talentovaný útočník, jenž odehrál velkou část kariéry v NHL v dresu Colorada, utrpěl na ledě řadu zranění včetně otřesu mozku. Právě to může být příčinou smrti, další variantou je předávkování se léky.

Hokejový svět se letos dále rozloučil s kanadským členem Síně slávy Andym Bathgatem (83), Kanaďany Billem Gadsbym (88) a Rickem MacLeishem (66), švédským mistrem světa Lennartem Häggrothem (79) a mistrem světa Františkem Vacovským (90).

Nástupce Synka zemřel v loděnici

O velký talent veslování přišlo Česko na konci listopadu, kdy bylo v loděnici pražské Dukly nalezeno mrtvé tělo 22letého Michala Plocka. Kriminalisté spolu s lékaři nezjistili na smrti elitního skifaře, juniorského mistra světa i světového šampiona v kategorii do 23 let cizí zavinění.

Plocek byl považován za nástupce olympijského medailisty a mistra světa Ondřeje Synka. V minulé sezoně závodil společně s Matyášem Klangem na dvojskifu a neúspěšně se pokoušeli postoupit na olympijské hry v Riu de Janeiro. V dodatečné kvalifikaci v Lucernu obsadili první nepostupové místo.

"Je to obrovská ztráta. Michal byl jeden z nejtalentovanějších veslařů poslední doby a byl to zároveň i milý a laskavý kluk, který byl vzorem pro mladé veslaře," řekl předseda ČVS Dušan Macháček.

Motoristické soutěže jsou vždy nebezpečné, za rychlou jízdu tentokrát zaplatil životem španělský motocyklový jezdec Luis Salom (24). Kvůli brzdnému manévru na nerovnosti na trati ztratil v pravotočivé zatáčce na barcelonském okruhu Catalunya kontrolu nad svým strojem a po pádu narazil do motocyklu, který před ním skončil v ochranné bariéře. V 89 letech zemřela také italská automobilová jezdkyně a první ženská účastnice závodu formule 1 Maria Teresa de Filippisová.

Úmrtí se nevyhnuly ani paralympiádě v Riu de Janeiro. Při silničním závodu s hromadným startem íránský cyklista Bahman Golbarnezhad upadl a hlavou nešťastně narazil na kámen. Při převozu do nemocnice následně podlehl infarktu. Po pádu pod kola motocyklu zemřel také belgický cyklista Antione Demoitié během závodu Gent-Wevelgem. Členu stáje Wanty-Groupe Gobert bylo pětadvacet let.

V 77 letech se s životem rozloučila také japonská horolezkyně Džunko Tabeiová, která jako první žena dokázala pokořit Everest.

V mladém věku umřeli australská veslařka Sarah Taitová (33), korejský rychlobruslař na krátké dráze No Čin-kju (23), švýcarská snowboardistka Estelle Baletová (21) či hokejový rozhodčí Pavel Lainka (24).

Naopak požehnaného věku se dožili slovenský basketbalista Miloš Bobocký (94) a český mistr Evropy z roku 1946 Josef Toms (94), basketbalistka Eva Sládečková-Preussová (93), cyklista Luboš Puklický (90), americký vzpěrač a olympijský vítěz Norbert Schemansky (92), hokejový mistr světa z roku 1949 František Vacovský (90), rychlostní kanoista Jan Matocha (93), americký skokan do vody a dvojnásobný olympijský vítěz Sammy Lee (96) a v neposlední řadě americký tenista Gardnar Mulloy, který překonal sto let (102). 

Spolu se sportovními legendami odešli i lidé, kteří jejich úspěchy zprostředkovávali divákům u televizních obrazovek. Jedním z nich byl i Karol Polák, který zemřel v 81 letech. Populární slovenský komentátor, který svým hlasem dvanáctkrát provázel olympijské hry, komentoval devět mistrovství světa ve fotbale a například i 26 světových šampionátů v krasobruslení, podlehl těžké nemoci.