Příběh boxera: Pět největších soubojů Muhammada Aliho
Praha – Muhammad Ali strávil v profesionálním ringu jedenadvacet let. Nejen fanoušci boxu, ale i příznivci sportu, vzpomínají na jeho památné zápasy. Připomeňme si Aliho pět nejlepších utkání v těžké váze.
Počátek: Ali poráží Sonnyho Listona 25. února 1964
Sonny Liston byl mistrem světa v těžké váze a byl považován nejen za vynikajícího boxera, ale také za nejhrozivějšího muže v ringu. Proti němu se postavil tehdy 22letý mladík s původním jménem Cassius Clay, který se ale Listona vůbec nebál. Ali nebyl jen tak nějakým mladíčkem, vždyť se pyšnil zlatou olympijskou medailí z Říma z roku 1960.
Přesto měl být pro Listona snadným soustem. Jenže rychlík Ali byl pro Listona až příliš pohyblivým soupeřem, a když se obhájce titulu nezvedl po gongu k sedmému kolu, Ali vyřkl nesmrtelná slova: "Já jsem největší… otřásl jsem světem."
Ali poráží Ernieho Terrella 6. února 1967
Po konvertování k islámu se Ali zbavil "otrokářského jména" Cassius Clay. Před zápasem přilil Terrell olej do ohně tím, že odmítl používat soupeřovo nové jméno. Výměna názorů pokračovala také v ringu, kde se v klinči Ali ptal Terrella: "Jaké je moje jméno? Řekni moje jméno!"
V utkání Ali diktoval tempo nejen v konverzaci, ale také v úderech, a nakonec vyhrál jednohlasně na body. Vítězstvím tak Ali obhájil světový titul už poosmé.
Ali prohrává zápas století v duelu s Joem Frazierem 8. března 1971
Zápasu (či bitvě) století, jak se tomuto utkání přezdívá, přihlížela zaplněná Madison Square Garden v New Yorku. Ali vstupoval do utkání jako vyzyvatel, neboť o svůj titul a samotné boxování přišel kvůli tomu, že odmítl nastoupit do armády a nezapojil se do války ve Vietnamu.
Oba boxeři byli do té doby neporaženi, Frazier s bilancí 26:0 (23 knockoutů) a Ali dokonce 31:0 včetně 26 knockoutů. Ali byl zpočátku lepší, ale postupně nestíhal v průběhu kol Frazierovo tempo. V jedenáctém kole navíc Frazier přidal další tvrdé rány a poté přišel rozhodující úder. Ve dvanáctém kole nachytal Frazier levým hákem Aliho, po kterém spadl k zemi, a rozhodčí zápas ukončili. Ikonická fotografie rázem obletěla svět.
Ali poráží George Foremana 30. října 1974
Ali se znovu střetl s neporaženým protivníkem, který navíc vyřídil Fraziera ve dvou kolech. Foreman měl za sebou také výhru nad Kenem Nortonem, který byl druhým boxerem, jenž Aliho do té doby porazil. Ali se však Foremana nezalekl a tvrdými výpady svojí pravačkou nahlodával soupeře.
Jak už bylo Aliho zvykem, neodpustil si rétorické provokace: "Udeř silněji, Georgi! Myslel jsem si, že budeš silný!" Foreman se snažil odpovědět na Aliho rány, ale bez většího účinku. V osmém kole po perfektní kombinaci levé a pravé Ali porazil Foremana a vzal si titul zpět.
Ali poráží Fraziera 1. října 1975
Toto utkání bylo v pořadí třetím mezi těmito dvěma boxery. Po porážce v zápasu století oplatil Ali porážku Frazierovi v lednu 1974. Mezi boxery byla velká nesnášenlivost. Vzájemné urážky před zápasem byly na denním pořádku. Zápasem měla řevnivost vygradovat.
Utkání ve filipínské Manile bylo skutečnou zkouškou fyzické připravenosti obou boxerů vzhledem k vysoké vlhkosti tamního prostředí v kombinaci s podmínkami v zaplněné aréně. Po čtrnácti kolech byli boxeři na pokraji svých sil. Přesto to byl Frazierův trenér Eddie Futch, který se při pohledu na svého svěřence rozhodl utkání skončit. Frazier nechtěl svého kouče poslechnout a rozhodl se pokračovat, ale také v tom mu Futch zabránil.
Alimu tak zůstal titul a ihned po oficiálním ukončení zápasu odpadl únavou. Po tomto utkání měla Aliho kariéra skončit, on se ale rozhodl ještě k dalším deseti zápasům v příštích šesti letech. Podle odborníků však už po manilském souboji nebyl tím boxerem, jakým býval.
