I poslední loučení poznamenaly velké příběhy. Bolt nyní místo na dráze září v roli herce

Kevin Hart je hollywoodskou hvězdou a komikem, jehož milují miliony fanoušků. Pouze 163 centimetrů měřící showman se každý rok objevuje v celé řadě filmů, na čemž se nic nezměnilo ani letos. Jeho další výraznou stoupou jsou i reklamy, třeba jako ty na poker, které se internetem a televizemi šíří v posledních týdnech.

V nich však nehraje sám. I Hartův parťák má nespočet příznivců od Austrálie po Ameriku, i když jeho sláva pochází z trochu jiného odvětví. Hereckými schopnostmi se snaží nově prorazit Usain Bolt.

Jamajský sprinterský fenomén, který na stovce i dvoustovce ovládl vše, co se dalo, si po konci závodní kariéry užívá života naplno. V reklamách se ukazuje pravidelně a pokukuje po větších hereckých rolích. "Uvidíme, kam mě život zavede. Nikdy nevíte. Možná si zkusím hraní a představím se v nějakém akčním filmu," prohlásil odhodlaně.

Právě zápal a nadšení pro věc zůstalo Boltovi i ve sportovním důchodu a stále se usmívající Jamajčan je k nezastavení. Tu se o něm píše, že by rád zkusil dráhu profesionálního fotbalisty a že ho na testy vezme Dortmund. Jindy si zase užívá na party na druhém konci světa a nechybí na většině velkých sportovních akcí. Když Brit Lewis Hamilton slavil letos titul mistra světa ve formuli 1, právě jednatřicetiletý bývalý sprinter u toho nemohl chybět.

Bolt tak vesele píše další kapitolu svého života. Ta s označením profesionální sportovec pro něj skončila teprve nedávno, během srpna, a opět nabídla velkou zápletku, drama i nezapomenutelné zakončení. Samotné vyvrcholení ovšem bylo tentokrát poněkud neboltovské.

Zaslíbený Londýn přinesl i jiný druh slz

Vytáhlý Jamajčan si pro derniéru vybral Londýn, kde se letos uskutečnilo mistrovství světa. Právě na anglické hlavní město má Bolt krásné vzpomínky. Na olympiádě v roce 2012 zde získal hned tři zlata v závodech na 100 a 200 metrů a štafetě na 4x100 metrů. Sprinter, který má z Her celkově bilanci osmi nejcennějších kovů, tak věřil, že oblíbená destinace mu přinese štěstí i tentokrát.

Další zlaté hody od něj čekali také fanoušci a po lístcích na dny, kdy závodil, se okamžitě zaprášilo. Boltové z roku 2012 a 2017 však byli velice odlišní. Na olympiádě závodil držitel světového rekordu na všech zmíněných distancích v nejlepší formě, na šampionát naopak přijel s nejasnou fazonou, jelikož dlouho bojoval se zdravotními obtížemi a v tabulkách držel až sedmý čas sezony.

Jedenáctinásobný zlatý medailista z mistrovství světa však na sobě před šampionátem nedával pochybnosti znát. Nervozita před startem? V jeho případě naposledy tak možná na juniorském mistrovství světa 2002, kdy si před dvoustovkou obul naopak boty. Od té doby naopak před vypuknutím hlavního dějství diváky bavil vtípky, tanečky a gesty, díky kterým se stal miláčkem davů.

Tyto typické Boltovy kousky nechyběly ani v Londýně a diváci šíleli. K tomu pomohl i postup až do finále. Vytoužený scénář loučení tak byl blízko a před startem Jamajčan na rozdíl od soupeřů opět křepčil a poskakoval. Když se ale ozval výstřel, hvězdné momenty patřily už někomu jinému. Obhájci titulu nevyšel začátek a manko už dohnat nedokázal.

Z nejcennějšího kovu se radoval Američan Justin Gatlin časem 9,92. Před Bolta se dostal ještě Christian Coleman z USA výkonem 9,94. Jamajčan dorazil až třetí o další setinu později.

"Ten start mě zabíjí. Normálně se s každým dalším během zlepšuje, ale tentokrát se dohromady nedal. A to mě položilo. Bylo to těžké, trochu stresující. Ale stejně jako na jiných šampionátech jsem se snažil, jak se dalo," prohlásil po posledním individuálním závodě kariéry Bolt, který bronz z MS získal v kariéře poprvé.

Jamajčan se přesto po doběhu dočkal větší pozornosti než samotný šampion Gatlin, kterého už před startem kvůli dopingovému škraloupu fanoušci vybučeli a nespokojenost z jeho triumfem vyjádřil i předseda IAAF Sebastian Coe.

Další velký příběh tak byl napsán, i když úplně ne dle Boltových představ. Přesto měl Jamajčan ještě jednu naději na zlaté loučení. Ne ve dvoustovce, kde se rozhodl nestartovat. Jeho poslední šance byla ve štafetě, ve které Jamajka vládla od roku 2009.

Jako obvykle v ní čekal na poslední předávce a jako tradičně měl svými nesmírně dlouhými kroky dovést čtveřici ve žluto-černých dresech k triumfu. Pro Bolta však tento Londýn byl začarovaný.

Do posledních metrů kariéry se vydal s mankem na Američany a Brity a vše tak vypadalo, že i závěrečné vystoupení bude bronzové. Pak přišlo ovšem nečekané vyvrcholení. Bolt se po pár tempech chytl za stehno a padl na zem.

Vytoužená vítězná derniéra s několika kolečky a nekonečnou radostí se nekonala. Konec legendy naopak skončil velkým smutkem bez fanfár a rychlým odchodem do útrob stadionu, zatímco se domácí výběr radoval z nečekaného zlata.

Byl to smutný pohled na šampiona, který v ten moment zažil velké zklamání jako v kariéře dlouho ne. Snad jen tehdy, když mu odebrali zlato z olympijské štafety po dopingu jednoho z kolegů. "Ne, tohle není cesta, jak byste chtěli skončit šampionát. Nechal jsem na dráze všechno jako vždycky. Promiňte mi, že jsem nemohl říci ahoj všem nebo něco takového. Ale budu v neděli na stadionu a přijdu vám říct goodbye," řekl tehdy.

A co slíbil, to také splnil. Bolt se poslední den ukázal na stadionu, už s úsmevem na tváři a rozloučení se mu dostalo paradní.

Farah, Felixová, Van Niekerk a čeští oštěpaři

Nejenom o Boltovi byl však šampionát v Londýně. Z českého pohledu byl nejzářivější zejména sektor oštěpařů, kde reprezentanti posbírali kompletní sbírku. Nejlépe si vedla Barbora Špotáková, která na oblíbeném stadionu získala další zlato, k tomu olympijskému přidala i to ze šampionátu.

V bitvě s Číňankama rozhodla už v druhé sérii a druhé zlato na MS v kariéře, které příšlo 10 let po tom osackém, vybojovala hodem dlouhým 66,76 m. Mezi muži se osobními rekordy blýskly Jakub Vadlejch a Petr Frydrych. Na vítězného Němce Johannese Vettera to sice nestačilo, i tak ale brali druhé, resp. třetí místo, což byl velký úspěch.

Velké loučení s dráhou čekalo i Mo Faraha, který se rozhodl zaměřit na maratony. V Londýně tak chtěl říct sbohem ve velkém stylu a v porovní s Boltem se mu dařilo o poznání lépe. I když úplně podle plánu to také nedopadlo.

Závodník původem ze Somálska chtěl před domácími fanoušky vybojovat zlato jak na pětce, tak na desítce. Na delší vzdálenosti se mu to i povedlo a navázal na triumfy z Moskvy a Pekingu. Na pětce ovšem našel přemožitele Muktara Edrise z Etiopie.

Zpět ale ještě dvakrát k Boltovi. Ten v Londýně prožil ještě jednu porážku, i když v tomto případě se jedná pouze o statistickou. Z čela počtu medailí z mistrovství světa v historii, o které se dělil, ho sesadila Američanka Allyson Felixová.

Dvaatřicetiletá Američanka na šampionátu získala dvě zlata ze štafet (4x100 metrů a 4x400 metrů), k nimž přidala bronz na čtyřstovce a s celkovým počtem šestnácti cenných kovů z MS na ni v současnosti nikdo nemá.

Poslední zmínka, která nás dovede k Boltovi, je otázka na jeho nástupce. Kdo by mohl být tak výraznou osobností, jež bude táhnout lidi na stadiony? Odpověď? Jihoafričan Wayde van Niekerk. Rekordman na čtyřstovce svoji nejoblíbenější distanci v Londýně jasně ovládl i díky kontroverzním zdravotním problémům Isaaca Makwaly z Botswany.

Van Niekerk by se superhvězdou mohl stát díky tomu, že čtvrtku kombinuje ještě s dvoustovkou, kde by se mohl stát nástupcem Bolta. V Londýně mu to ale ještě nevyšlo díky obrovskému překvapení v podání Ramila Gulijeva. Turecký závodník jihoafrického favirota v cíli porazil o dvě setiny a postaral se o senzaci.

I to byl v konečném součtu další příběh, který z londýnského šampionátu udělal nezapomenutelný. Hlavním bodem ale navždy zůstane, že to byl poslední závod kariéry legendárního Bolta. Tedy jestli se někdy nevrátí.