Londýn Špotákové opět přál. Česká oštěpařka je podruhé mistryní světa

Londýnské prostředí Barboře Špotákové svědčilo a svědčí. Poprvé to předvedla před pěti lety, kdy na olympijských hrách dosáhla na druhé zlato. Tentokrát se jí na stejném místě a stejném stadionu povedl totožný počin v rámci mistrovství světa.

"Neumím popsat své pocity. Nevím, jestli si to vůbec zasloužím. Je to ale moje sezona, jsem na tom opravdu dobře. Navíc tady je to moje místo, můj stadion. Jsem tu neporazitelná a nevím proč," řekla v rozhovoru pro Českou televizi šťastná Špotáková, která první mistrovství světa ovládla přesně před deseti lety v japonské Ósace.

V šestatřiceti letech nejzkušenější oštěpařka finále už před startem boje o medaile působila velice uvolněně a na tartanu si prozpěvovala písničky. Dobrá nálada jí zůstala i při samotném závodě. Podobně jako v kvalifikaci se jí sice první pokus nepodařil, ale ten druhý už letěl tak daleko, že na to žádná soupeřka nedokázala zareagovat.

Dobře naladěnou českou hvězdu nerozhodilo ani to, že před pokusem musela chvíli čekat kvůli startu rozběhu na 200 metrů. Naopak zůstala v klidu. Poté se rozběhla a neomylně poslala oštěp do vzdálenosti 66,76 metru. To jí okamžitě vykouzlilo úsměv na tváři. Zároveň však na tribunu ukazovala gesto "v klidu, v klidu", a do kamery vzkázala, že se ještě zlepší. To se jí sice nepovedlo, ale to jí mohlo být jedno.

Žádná ze soupeřek totiž náčiní do podobné vzdálenosti nehodila, čemuž se v první chvíli divila i sama Špotáková. "Myslela jsem si, že bude potřeba hodit daleko víc, než jsem hodila. Proto jsem se tomu tak divila. Pak prostě najednou mi to došlo a vyhrkly mi slzy. Tak silný pocit štěstí jsem dlouho nezažila," řekla.

Nejblíže Špotákové se dostala Číňanka Li Ling-wej, která si stříbro zajistila pokusem 66,25 metru. Třetí byla pak její krajanka Lu Chuej-Chuej s 65,26 metry. Olympijská vítězka a letošní jednička tabulek Sara Kolaková skončila až čtvrtá. Ještě hůře dopadla obhájkyně titulu z Pekingu Němka Katharina Molitorová, na niž zbylo jen sedmé místo.

Špotáková si tak do kolonky úspěchů připsala další zářez. Kromě světového rekordu tam má nyní celkově deset medailí v součtu olympijských her, světových a evropských šampionátů. "Chtěla jsem holkám ukázat, že ta loňská sezona, že to nebylo věkem, že bych patřila do starého harampádí, ale bylo to tou zlomeninou a stále se mnou musejí počítat. A to jsem dneska dokázala a je to prostě nádherné," doplnila.

Hejnová nedala soupeřkám šanci, Rosolová dál nejde

Šanci na další zlato si udržela i překážkářka Zuzana Hejnová. Obhájkyně z Moskvy a Pekingu se do finále závodu na 400 metrů překážek dostala suverénním výkonem a po svém běhu si se slavící Špotákovou mohla spokojeně plácnout.

"Kontrolovala jsem si to a běžela rytmus, který běhám vždy. Nechtěla jsem to nechat náhodě a myslím, že jsem ještě ušetřila. Na medaili by to mohlo vyjít," prohlásila po doběhu spokojená Hejnová.

Dvojnásobná světová šampionka vyrazila hned v prvním semifinále z dráhy číslo šest a od úvodu držela stabilní tempo. To ještě zvýšila před závěrečnou rovinkou, kdy se dostala na vedoucí pozici před Američanku Kori Carterovou a už ji nepustila. Závěrečné metry si dokonce mohla dovolit vyklusat a cílem prolétla v čase 54,59 sekund, který byl nejlepší ze všech finalistek.

Hejnová tak nadále drží naději na zlatý hattrick a může vylepšit londýnskou bilanci. Před pěti lety na olympiádě zde byla bronzová.

Tehdy byla ve finále i Denisa Rosolová, ale tentokrát se jí to nepovedlo. Na rozdíl od rozběhu, kdy začínala opatrně a v závěru zrychlovala, semifinále rozběhla ostřeji, ale v cílové rovince jí viditelně docházely síly. Čas 56,40 s byl téměř o sekundu horší než ten z rozběhu, na finále bylo potřeba zaběhnout 55,33.

"Jsem zklamaná. Když jsem viděla, jak se běží a tušila, že bude stačit pomalejší čas, tak jsem si věřila. Jenže mi to nejelo. Už v rozcvičování jsem se cítila unavená, ale bohužel to nevyšlo. Po všech peripetiích jsem ale ráda, že jsem tady," zhodnotila Rosolová.

Čtyřstovku ovládl suverénní Van Niekerk

V závodě na 400 metrů potvrdil světový rekordman Jihoafričan Wayde van Niekerk roli největšího favorita a zvítězil s velkým náskokem v čase 43,98. V Londýně chce získat zlato i na 200 m. O největšího soupeře přišel už před startem. Isaacovi Makwalovi z Botswany zakázal start lékařský delegát IAAF kvůli infekčnímu onemocnění. Makwala kvůli žaludečním potížím vzdal už pondělní rozběhy na 200 metrů.

Lavillenie se zlata z MS opět nedočkal

Letos neporazitelný Američan Sam Kendricks v soutěži tyčkařů jako jediný zdolal 595 centimetrů. Dlouho skákal všechno na první pokus a dostal soupeře pod tlak. Němec Raphael Holzdeppe, mistr světa z roku 2015, ztroskotal už na základní výšce 550 cm. Obhájce titulu Kanaďan Shawnacy Barber ho následoval na 575 cm a o sedm centimetrů výš skončil i Polák Pawel Wojciechowski, který získal zlato v roce 2011.

Zastoupil ho však jeho krajan Piotr Lisek ziskem stříbra. Francouzský světový rekordman Renaud Lavillenie se na výšce 589 cm zachránil až na poslední pokus. Pak se pokoušel o 601 centimetrů, ale neuspěl a musel se spokojit s bronzem.

Zlato ze závodu na 3000 metrů překážek putuje opět do Keni

V běhu na 3000 m překážek od triumfu Itala Francesca Panetty v roce 1987 nevyhrál na mistrovství světa ani na olympijských hrách nikdo, kdo by se nenarodil v Keni. Tradice zůstala zachována, postaral se o to olympijský vítěz Conseslus Kipruto v čase 8:14,12.

Čtyřikrát po sobě bral světové zlato pětatřicetiletý Kiprutův krajan Ezekiel Kemboi, ale v Londýně startoval jen na divokou kartu a brzy soupeřům nestačil. Tempo udával Američan Evan Jager, který přiletěl s nejlepším světovým časem. Ve finiši ho však předstihl Kipruto a měl tolik sil, že si v cílové rovince mohl dovolit zdravit fanoušky. Pro stříbro si doběhl Suffíani Elbakkálí z Maroka.

Zlato z osmistovky nečekaně končí v Evropě

Běh na 800 m skončil překvapivě evropským triumfem, což se na MS nestalo od roku 2001. Postaral se o to Francouz Pierre-Ambroise Bosse v čase 1:44,67, stříbro získal stejně jako v Pekingu Polák Adam Kszczot, který předvedl fantastický finiš ze zadní pozice. Keňa o svůj trumf přišla ještě před šampionátem, neboť světového rekordmana Davida Rudishu vyřadilo zraněné stehno.

Jeho krajan a autor nejlepšího letošního času Emmanuel Korir vypadl už v semifinále. Čest Keni zachraňoval Kipyegon Bett, ale stačilo to jen na třetí místo. Největší favorit Nijel Amos z Botswany, který tady v roce 2012 získal stříbro, skončil až pátý.