Trojmedailový oštěp, Bolt, Farah, Felixová a skvělý Londýn
Londýn – Skončil úžasný atletický šampionát. K vidění byl nespočet fenomenálních výkonů. Co se vryje do paměti? Zlatá Barbora Špotáková, dvojnásobná medailová radost v neopakovatelném oštěpařském finále, nešťastná Boltova rozlučka, zlaté a stříbrné Farahovo sbohem, medailová rekordmanka Felixová, skvělá atmosféra na Olympijském stadionu… Připomeňte si nejdůležitější okamžiky šestnáctého mistrovství světa v atletice.
Loučící se legendy na úvod i na závěr
Nebylo to úplně podle představ. Plán? Dvě zlaté obhajoby pro Mo Faraha na pětce a desítce, dvě zlata pro Bolta na stovce a ve sprinterské štafetě. Realita? Farah zlatý a stříbrný, Bolt jen bronzový a navíc zraněný. Páteční, úvodní den ještě byl přesně takový, jak byl dopředu narýsovaný.
To už se nedá říct o první sobotě, kdy publikum bučelo na vítězného Justina Gatlina, Boltova přemožitele. A úplně jiný pak byl druhý sobotní večer. Farah čtvrté zlato na pěti kilometrech nepřidal, Bolt bolestí padl v cílové rovince a místo s medailí na krku skončil v péči lékařů.
Nejenže se Bolt loučil v bolestech, ale navíc ho poslední den z trůnu pro držitele nejvíce medailí v historii mistrovství světa sesadila Američanka Allyson Felixová. Zvítězila ve čtvrtkařské štafetě a připsala si už jedenácté zlato. Bolta v tomto ohledu vyrovnala, pro americkou hvězdu však hovoří větší počet stříbrných kovů.
Český oštěp
Česká radost vybuchovala naplno v oštěpařském sektoru. Tentokráte pouze a jen tady. Barbora Špotáková nemusela házet příliš daleko, ostatní favoritky včetně výborných Číňanek ale překonala. Vyhrála tu olympijské hry a teď mistrovství světa. Londýn patří Špotákové.
Osobní rekordy naopak nestačily na zlato pro české oštěpaře. Dva ze čtyř se probojovali do finále a oba dokázali ve skvělém představení, při kterém se sedmnáctkrát oštěp proletěl do vzdálenosti větší než 85 metrů, vybojovat cenný kov. Jakub Vadlejch se těšil ze stříbra, Petr Frydrych z bronzu. Nejlepší formu měl Němec Johannes Vetter.
Čtvrtá místa k troše vzteku
Zuzana Hejnová myslela po rozběhu a semifinále na víc než na bramborové umístění. A možná proto na něm skončila. Litovala přepáleného startu, síly na drtivý finiš už neměla. V cíli se musela dívat na radující se Američanky.
Tomáš Staněk cítil obrovskou formu. A neházel vůbec špatně. Podobně jako oštěpaři, i siláci v kruhu se řádně činili. Sedm mužů překonalo 21,09 m a hned jedenáct finalistů přehodilo 20,79 m. Na kvalitu a vyrovnanost žel doplatil český atlet. K bronzu mu chybělo pět centimetrů.
Finále dobrá a lepší
Holuša vybojoval nejlepší umístění na světovém šampionátu v kariéře. Pátá příčka a pouhých 36 setin od medaile. Mohl jen litovat skvělé taktiky Keňanů, kteří slavili titul i stříbro.
Mile překvapila kladivářka Kateřina Šafránková. Tabulkově jí před soutěží patřilo až místo ve třetí desítce. Proklouzla ovšem těsně do finále a v něm dokonce až do elitní osmičky. S úsměvem může z Londýna odjet i mladičká a nesmírně talentovaná výškařka Michaela Hrubá. Skvěle si na maratonské trati počínala Eva Vrabcová-Nývltová. Čtrnácté místo v osobním rekordu v čase pod dvě a půl hodiny ji zřejmě definitivně přikloní od lyží k běžecké obuvi.
Do finále se probojoval i dálkař Juška. V kvalifikaci zaostal jen pět centimetrů za svým maximem, ale v boji o medaile něco podobného nenapodobil a skončil desátý.
Adam Sebastian Helcelet načal desetiboj hodně špatně. Po třech disciplínách a pozici ve třetí desítce byl na sebe hodně nazlobený. Nic ale nevzdal a probojoval se po skvělých výkonech až na osmé místo. Do první desítky se vměstnala těsně i sedmibojařka Eliška Klučinová, patnáctá dokončila Kateřina Cachová.
Případ Makwala
Vody atletického šampionátu zčeřila kauza Isaaca Makwaly z Botswany. V jeho hotelu řádil střevní virus. Kvůli nevolnosti musel jeden z největších favoritů odstoupit z rozběhů dvoustovky a pak nesměl na finále čtyřstovky. Organizátoři mu nařídili karanténu.
Protestoval a vypadalo to, že už si nezazávodí. IAAF se slitovala, dala mu možnost dodatečného rozběhu na dvoustovce. V průtrži mračen, zcela osamocen na londýnském stadionu za velké podpory publika dokázal postoupit. Ve finále však už neměl síly a na medaili nedosáhl.
Jihoafrické pokusy o double
Po dvou zlatých pošilhávali dva Jihoafričané. Makwalův konkurent a světový rekordman na čtyřstovce Wayde van Niekerk si brousil zuby i na poloviční trati. Jenže všechny překvapil Turek Ramil Guliyev. O dvě setiny ukradl jihoafrické hvězdě druhé zlato.
Caster Semenyaová vládne osmistovce. Ve finále vytvořila nejlepší výkon roku. Tentokrát si zkusila i 1500 m a přidala bronz. Jihoafričanka, kterou celou její kariéru provázejí diskuse o tom, zda je férové, že může závodit mezi ženami, byla opět velmi propíranou osobností.
Když zní stadionem "neutrální" hymna
V kauze ruského dopingu téměř nic nového. Devatenáctka atletů tak musela závodit pod neutrální vlajkou bez národních barev a jiné symboliky. Poprvé a naposledy nad stadionem zazněla hymna IAAF, když byla dekorována vítězka skoku do výšky Marija Lasickeneová. "Neutrálno" se pak mohlo radovat ještě z pěti stříbrných medailí.
V pořadí šestnáctý atletický světový šampionát je minulostí. Londýnské publikum, které atletice doopravdy rozumí, však vrylo skvělé výkony do srdcí všech fanoušků velikou razancí. MS v Londýně bude patřit mezi ta nejpovedenější v historii.
