Po stopách rekordního medailového zápisu: Zlaté oslavy kamarádů a boření milníků

Mezinárodní mistrovství České republiky na střelnici Asaka

Zlato – Jiří Lipták, stříbro – David Kostelecký

Dva kamarádi, špičkoví střelci a de facto téměř sousedé v brněnském okrese si udělali ze střeleckého závodu v trapu exhibici. Jiří Lipták a David Kostelecký se v náročných povětrných podmínkách na střelnici Asaka dostali až do finálového rozstřelu, kde si rozdělili kovy nejcennější. O sedm let mladší Lipták bral zlato v sedmé sérii v rozstřelu, kdy jeho kolega Kostelecký minul.

A první milník. Pod pěti kruhy z českých a československých sportovců získali zlato a stříbro ve stejné disciplíně na stejných Hrách pouze vzpěrači Jaroslav Skobla s Václavem Pšeničkou v supertěžké váze v roce 1932 v Los Angeles. "Je neuvěřitelný, že jsme napsali historii české střelby," zářil Kostelecký.

Český suverén v tokijských peřejích

Zlato – Jiří Prskavec

Tlak a očekávání ustál s noblesou. Kajakář Jiří Prskavec potvrdil, že je dominantním mužem v řadách vodních slalomářů kategorie K1. Po vítězství v semifinále jel s jedničkou na hrudi jako poslední i ve finále a zvítězil na nevyzpytatelném kanálu Kasai Rinkai Parku o propastných 3,22 sekundy.

"Mně opravdu nebylo dobře poslední čtyři dny. Cítil jsem, že ten tlak byl obrovský. Říkal jsem, že doufám, že se mi povede jet s radostí dítěte a velkým srdcem. Myslím si, že přesně tohle se mi v tom finále povedlo. Protože to nebylo nijak zadržené, bylo to prostě tak, že jsem tam jel jako ten malý kluk, který hrozně rád jezdí na vodě," svěřil se Prskavec, bronzový z Ria a to ještě netušil, že ve stejný den o pár hodin později bude mít dvojnásobnou radost ze zlata svého urostlejšího kamaráda.

Ten, který dobyl judistický chrám Budókan

Zlato – Lukáš Krpálek

Lukáši, už víc dokázat nemůžeš! Zaznělo po zlaté obhajobě Krpálka na olympijské tatami. Český judista po Riu de Janeiro a světovém titulu triumfoval i v posvátné japonské hale Nippon Budókan pod pěti kruhy. Na cestě do finále váhy nad 100 kilogramů po precizních taktických výkonech zdolal Džaváda Mahdžúba z týmu uprchlíků, Uzbeka Bekmuroda Oltibojeva a v semifinále si poradil s domácím Hisajošim Harasawou a ve finále s Gruzíncem Guramem Tušišvilim.

Kdoví, možná ho v Paříži 2024 už uvidíme v nižší váhové kategorii do 100 kilogramů, z níž má zlato z Ria. "Jsou to pro mě fakt nesmírně obtížné zápasy, protože oni jsou na tom výborně silově a já tu sílu mám trochu jinou. Jsem spíš vytrvalostně silově založený. Trochu mi znechucují judo, ale uvidíme, co nás napadne, co vymyslíme a kde se vrátím," řekl třicetiletý judista.

Deblové světové jedničky jsou už i zlaté

Zlato – Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková

Byly v podobné situaci jako Prskavec. Tenistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková největší favoritky, od kterých se čekalo zlato. I přes tři dramatická utkání, v nichž musely rozhodovat v super-tiebreaku svou úlohu zvládly. Světové jedničky prolomily milník, když se postaraly o první tenisové olympijské zlato v samostatné české historii.

"Máme obrovskou radost. Po mečbolu jsme ani nevěřily, že se nám to opravdu podařilo. Je to neskutečná bomba. Mám husí kůži a těžce se mi hledají správná slova," prohlásila Krejčíková. "Jsem pyšná, že jsme to zvládly a že přivezeme domů zlato. Hodně lidí to očekávalo, ale bylo to strašně náročné," doplnila Siniaková. 

Kritiku za nominaci umlčela stříbrnou medailí

Stříbro – Markéta Vondroušová

Markéta Vondroušová nepatřila mezi favoritky, ale proklestila si cestu až do finále tenisového singlu. Před odletem nedostávala ze všech stran zrovna milá přání, naopak často musela zkousnout hrubou kritiku. Rozhodla se využít nominačních kritérií, které do Tokia zase nepustily v té době v lepší formě hrající Karolínu Muchovou.

Vondroušová dala odpůrcům ráznou odpověď například hladkým vyřazením domácí hvězdy Naomi Ósakaové. Až ve finále nestačila ve třech setech na Švýcarku Belindu Bencicovou.  "Jela jsem jako outsider a je z toho stříbro," usmívala se.

Zázračné představení knížete Rohana

Stříbro – Lukáš Rohan

První olympoijské hry a hned byly pro něho stříbrné. Lukáš Rohan zaskočil soupeře precizní jízdou ve finále C1 a nestačil pouze na suverénní výkon Slovince Benjamina Savšeka. Odstartoval bohatou medailovou sbírku české výpravy a dodal jí klid. 

Navázal na otce a svého trenéra Jiřího Rohana, který dojel druhý v Barceloně 1992 a v Atlantě 1996 na deblkanoi společně s Miroslavem Šimkem. Tato rodina je zkrátka olympijsky stříbrná. "Přijde mi, že možná máme v rodině takové lehké v uvozovkách olympijské prokletí, které mi tedy momentálně vůbec nevadí," dodal s úsměvem Rohan mladší.

Českou atletiku a její čest opět zachránili oštěpaři

Stříbro – Jakub Vadlejch, bronz – Vítězslav Veselý

Hrozilo, že se česká výprava poprvé v samostatné historii bude muset obejít bez atletické medaile. Jenže poté se v poslední den soutěžení na Olympijském stadionu v Tokiu vrhli do akce oštěpaři a tentokrát negativní milník nedopustili. Jakub Vadlejch a Vítězslav Veselý nestačili pouze na Inda Níradž Čopra. Oba Češi si hodili svá sezonní maxima.

"Kdyby Vítek nehodil 85 metrů, tak jsem se asi nevybičoval. Takže on za to může," usmíval se po závodě Vadlejch a ukazoval na krajana. "Draly se mi slzy do očí, když jsem věděl, že medaili budeme mít oba," dodal Veselý, dodatečný bronzový medailista z Londýna, tentokrát si čirou radost užil už na oválu.

Vytouženou medaili má v kapse Alexander bronzový

Bronz – Alexander Choupenitch

Obdivuhodný zápis, český šerm získal medaili po 113 letech zásluhou ambiciózního a pracovitého Alexandera Choupenitche. V turnaji fleretistů nestačil pouze na Cheung Ka Long
z Hongkongu. Šermoval s patřičnými emocemi a chytrostí. 

Ukázal, že patří k nejlepším na světě. "Já tím úplně žiju, dávám do toho všechno a jsem rád, že se mi to vrací. Je to hodně dřiny. A je z toho bronz... Tak asi musím ještě trochu přidat," přemítal syn běloruských operních pěvců, kteří se usadili v Brně.

Hněv na Tokio se přetavil v bronz na delbkajaku

Bronz – Josef Dostál a Radek Šlouf

Z olympiád Josef Dostál nejezdí bez medaile a toto tvrzení stále platí. Ale tentokrát svou bilanci český kajakář zachránil až v deblkajaku s Radkem Šloufem, s nímž vydřel bronz. Po nenaplnění ambicí v individuálním závodu na kilometr a páté příčce padal vyčerpáním padal k zemi. "S Tokiem mám nevyřízené účty," sliboval zlepšení.

A povedlo se. "Výsledek udělaly dvě věci – taktika, ta je na mě, a druhá věc je souhra v lodi, ta je na Radkovi. Obě věci sedly špičkově, takže děkuju, Radku," poznamenal Dostál.