Po stříbru smutná nebudu, řekla Vondroušová. Kvůli kočce musí vymyslet místo pro medaili
I druhé velké finále kariéry jí vítězství nepřineslo. Ovšem zatímco po předloňské porážce na Roland Garros byla Markéta Vondroušová hodně smutná a večer se zavřela v pokoji, "jen" stříbro z olympijských her si chce pořádně užít. Za největší úspěch českého tenisu ve dvouhře pod pěti kruhy si také už vymyslela ideální odměnu, borůvkové knedlíky.
Dvaadvacetiletá Vondroušová se rvala o zlato dvě a půl hodiny, nakonec podlehla švýcarské kamarádce se slovenskými kořeny Belindě Bencicové 5:7, 6:2 a 3:6.
Porážky Vondroušová většinou obrečí. I tentokrát to na 42. hráčku světa šlo, ale udržela se. "Říkala jsem si, že musím vypadat dobře na ceremoniálu, že nebudu po téhle prohře smutná, protože je to fakt velký úspěch. V Paříži jsem byla smutná hrozně a nějak jsem si to neužila. Na olympiádu chci vzpomínat v hezkém a nejsem smutná, že mám stříbro."
Těžká tokijská medaile přesně vystihuje náročný turnaj, kterým v Ariake Aréně prošla. "Vidím v ní vedro a strašnou dřinu. Na konci jsem byla fakt hotová," pronesla.
Doufala, že cenný kov cestou domů někde neztratí. "Nechám si medaili na krku celou dobu," plánovala a už vymýšlela, kam si ji doma umístí. "Pořídili jsme si kočičku, která nám všechno bourá, takže budu muset najít místo, kde ji nechá být," smála se levoruká tenistka.
Češky patřily k favoritkám turnaje. Vondroušová ale byla z kvarteta s Karolínou Plíškovou, Petrou Kvitovou a Barborou Krejčíkovou poslední v řadě, o které se uvažovalo, že by mohla dosáhnout na stupně vítězů. "Jela jsem jako outsider a je z toho stříbro," smála se.
S Bencicovou občas trénuje. Jsou kamarádky a po semifinále si psaly, že mají medaili jistou. "Obě jsme chtěly zlato, ale pro mě holt nezbylo. Obě jsme byly na kurtu zakouslé, nic jsme si nedarovaly. Nezávidím jí. Ať si to užije, příště ji porazím," řekla Vondroušová.
Dobře se bavily i při slavnostním vyhlášení. Říkaly si, že si navzájem pověsí na krk medaile. "Jak to bylo smutné, že nám to nikdo nevěší, ale zakázali nám to. Pak jsme si povídaly. Nevěděly jsme, kdy máme mít masky, kdy ne, jestli můžeme jít k sobě. Ale myslím si, že to proběhlo docela dobře a fotky budou dobrý," usmívala se svěřenkyně Jiřího Hřebce a Jana Mertla.
Tenisový kolotoč se neúprosně točí dál. Z Tokia odletí Vondroušová v neděli a příští čtvrtek by měla vyrazit na turnaj WTA do Montrealu. "Takže na odpočinek moc času nebude," řekla. Doufá, že ji olympijský turnaj povzbudí do dalších zápasů. "Teď jsem si zase dokázala, že můžu hrát se všemi nejlepšími na světě. Fakt na to mám. Budu se snažit hrát co nejlíp," řekla Vondroušová.
V krátkém čase doma zajede do rodného Sokolova. "Protože tam sledovali zápas na velkoplošné obrazovce na náměstí, tam to bylo veliké. Všichni to prožívali, jak jsem z malého města," uvedla. Chystá se i na návštěvu babiček. "Doufám, že mi udělají borůvkové knedlíky."
Finále skončilo půl hodiny před půlnocí a Vondroušová trošku pomohla krajankám Barboře Krejčíkové a Kateřině Siniakové, které nastoupí proti Bencicové s Viktorijí Golubicovou v neděli ve finále čtyřhry. "Snad mi poděkují, utahala jsem ji," nadhodila Vondroušová. "I když jsme s Belindou kamarádky, fandím Česku a snad to dopadne zlatě pro holky."
