Bronzový olympionik Šlouf zabojuje o nominaci do čtyřkajaku na MS, Dostál půjde na ryby
Bronzovým olympijským závodem v Tokiu skončila pro kajakáře Josefa Dostála sezona. Po náročném programu v minulých týdnech se čtyřnásobný mistr světa rozhodl už jen odpočívat. Jeho deblkajakový parťák Radek Šlouf naopak končit neplánuje, příští týden se chce pokusit vybojovat si místo v posádce čtyřkajaku pro zářijové mistrovství světa v Dánsku.
"I já jsem o startu na mistrovství světa přemýšlel, ale po úspěšném deblu jsem si řekl, že mi to za to nestojí. Poslední měsíc jsme byli zavření v loděnici, ve stresu. Je potřeba si odpočinout," řekl Dostál na tiskové konferenci po návratu do Prahy. "Už se těším na rodinu. Budu chodit na ryby, občas se zajdu podívat na trénink, kdyby někdo potřeboval pomoct například s technikou. Na vodě ale už letos závodit nebudu," prohlásil osmadvacetiletý rychlostní kanoista.
To Šlouf se rozhodl po dohodě s trenérem Karlem Leštinou, že bude trénovat dál. "O víkendu je v Račicích testování, na kterém se budu ucházet o místo ve čtyřkajaku, a podle toho, jak to dopadne, budu mít další program," řekl Šlouf, jenž v Tokiu vybojoval medaili při svém premiérovém startu na olympijských hrách. "Jestli jsem připravený na to, co se teď bude dít? Pepa říká, že nejsem vůbec. Já ale tvrdím, že se nic nezmění. Po olympiádě mám v sobě pořád oheň, kanoistika mě baví a chci trénovat a závodit. I nadále bude trénink na prvním místě. Uvidíme, co přinesou další týdny," řekl šestadvacetiletý kajakář.
Zatímco Šlouf získal pod pěti kruhy první medaili, zkušenější Dostál již čtvrtou. Ve sbírce má stříbro ze singlu a dva bronzy na čtyřkajaku z her v Londýně a Riu de Janeiro. "Nejcennější a nejhodnotnější je stříbrná ze singlu. Bronzové mají každá jinou váhu. V Londýně to byla první medaile pro českou rychlostní kanoistku, v Riu byl kumšt to zopakovat. Nejpovedenější závod byl ale asi debl," zhodnotil Dostál své úspěchy.
Česká dvojice několik hodin po úspěšném finálovém zápase na sociálních sítích zveřejnila video, na kterém Šlouf ukázal, že rozhodující jízdu o medaile absolvoval s naprasklým pádlem. "Když jsem si toho (po semifinále) všiml, začal jsem ho kontrolovat. Byl jsem si celkem jistý, že se nezlomí. Nějaké riziko tam bylo, kdybych si myslel, že se poškodí, vzal bych si náhradní," vysvětlil Šlouf s tím, že výměna pádla pro nejdůležitější závod sezony by byla problematická. "I když bych jel s identickým, necítil bych se," přiznal. Dostál jeho rozhodnutí chápal. "My jsme s Radkem takoví konzervativci. Deset let pádlo neměníme, jen určité části. Jet s novým by byl velký risk," řekl.
