Ten, kdo otevřel dveře Evropanům do Severní Ameriky. Příběh Nedomanského nabídne dokument ČT
Letos v létě tomu bude padesát let, co s rodinou utekl z normalizačního Československa do zámoří, aby hrál hokej s těmi nejlepšími. Rodák z Hodonína Václav Nedomanský, jenž si přes Slovan Bratislava a národní tým proklestil cestu do WHA i do slavnější NHL a nakonec až do zámořské Síně slávy, oslavil 14. března osmdesáté narozeniny. Připomeňte si jeho sportovní i životní příběh prostřednictvím dokumentu Návrat zatraceného střelce na ČT sport od 20:05.
Jeho příběh byl mnohokrát popisován, přesto i po padesáti letech bere dech. V hokejově nejproduktivnějším věku a na vrcholu slávy po devíti světových šampionátech, titulu mistra světa 1972 a dvou olympijských turnajích (1968 a 1972) zanechal Nedomanský v létě 1974 vybudovaný respekt sportovce i majetek doma, aby se porval o hokejové místo v neznámém prostředí severní Ameriky.
"Bylo to složité, komplikované a stresující," uvedl Nedomanský při slavnostním aktu uvedení do Síně slávy NHL v listopadu 2019. "Stal jsem se z hrdiny nežádoucí osobou. Ale byla to jen krátká epizoda a já nikdy nelitoval tohoto rozhodnutí. Děkuji Kanadě, že mi dala šanci, abych žil svůj život tak, jak jsem sám chtěl," dodal.
Nedomanský se stal prvním evropským hráčem, který emigroval z východního bloku a plně se prosadil v profesionálním hokeji v zámoří, čímž ukázal cestu svým následovníkům. Úspěch v severní Americe však neměl být samozřejmostí.
Kanonýr k pohledání
Předpoklady však byly nezpochybnitelné. Koncem 60. a počátkem 70. let se z Nedomanského stal kanonýr, jakého národní tým nikdy neměl. Jeho rekordní bilance 163 branek už zůstane nepřekonána. Rovněž jeho tělesné proporce s výškou ke 190 centimetrům a váhou přes 90 kilogramů ho předurčovaly k tomu, že by mohl hrát fyzičtější kanadský hokej.
Big Ned, jak se mu později v severní Americe přezdívalo, se těsně před emigrací dohodl na smlouvě s týmem Toronto Toros, zástupcem WHA, což byla konkurenční soutěž slavnější NHL. A schopnost sázet jeden gól za druhým začal prokazovat hned od začátku v nové lize.
V první sezoně Nedomanský nastřílel v 78 zápasech 41 gólů (v play-off přidal další tři v šesti duelech), v následujícím ročníku se ještě zlepšil na 56 branek v 81 utkáních. Netřeba snad dodávat, že v klubu, kde působili také slavní Frank Mahovlich nebo Paul Henderson, měl zároveň víc než bod na zápas. Úctyhodný výkon na hráče, který si musel kromě nového způsobu hokeje zvykat také na nový život v demokratickém světě.
Toros se však museli po dvou sezonách přestěhovat a klub se přejmenoval na Birmingham Bulls. "Začátky v Torontu byly skvělé a myslel jsem si, že tu budu navždy. Protože město bylo krásné, všechno bylo nové, ale jak určitě víte, hokejový byznys je tvrdý. A najednou jsem se dozvěděl, že se přesouváme do Alabamy," prohlásil.
Přestup do Detroitu
To už byl Nedomanský v hledáčku klubů NHL a na začátku čtvrtého ročníku po něm při výměně sáhli Detroit Red Wings. "Když WHA začala ztrácet svou sílu, začaly první přesuny mezi WHA a NHL. Byl to Ted Lindsay, kdo se zasloužil o tuto výměnu, a já byl najednou v NHL. Bylo mi 33 a půl a já si konečně splnil svůj dlouhodobý sen – hrál jsem v NHL," vzpomínal.
A v Detroitu udělali dobře – Nedomanský se stal hned v následující první kompletní sezoně klubovým králem střelců s 38 góly, a navíc ovládl klubovou produktivitu se 73 body. Výkon, který se předtím žádnému Evropanovi nepodařil.
Výraznějšího týmového úspěchu se však nedočkal, neboť si s Detroitem zahrál play-off jen jednou. Po pěti letech přišla na závěr zámořského dobrodružství změna, když poslední sezonu strávil v St. Louis Blues a New Yorku Rangers. Za Rangers ještě stihl v téměř 39 letech v druhé polovině sezony osm přesilovkových gólů v 34 zápasech. "To by bylo slušné ještě i dnes," řekl spokojeně ke statistice.
Zámořskou kariéru uzavřel s bilancí 135 gólů a 253 bodů v 252 zápasech ve WHA a 122 gólů a 278 bodů v 421 zápasech v NHL v základní části. Mnohem důležitější je ale jeho odkaz. Nedomanský nepřímo pomohl dalším evropským hokejistům do NHL, z čehož nejlepší hokejová liga světa těží dodnes.
"Nechci říkat, že jsem byl pionýr, protože v jiných jazycích to má poněkud odlišný význam. Ale jsem rád, že jsem otevřel dveře některým evropským hráčům, kteří možná dál kráčejí v mých stopách, a doufám, že budou stále vylepšovat NHL. A tím se naplnily moje sny o působení v NHL," řekl Nedomanský.
A dveře otevíral hráčům i po skončení kariéry – už jako skaut klubů NHL, když působil v Los Angeles Kings, Nashvillu Predators a Vegas Golden Knights.
