V útoku svaly, v obraně "bláto". Naváže sborná přesto na Rudou mašinu?

Stačí se podívat na jména na soupisce a obrana každého soupeře se musí mít na pozoru, některým se mohou dokonce i rozklepat nervozitou kolena. Ruský tým totiž do Kanady přiváží, co se ofenzivy týče, sílu, které se vyrovná či ji o trochu překoná pouze výběr javorových listů.

Jména jako Ovečkin, Malkin, Panarin či Dacjuk patří mezi nejlepší, nejtechničtější a nejtalentovanější útočníky, kteří se v současnosti po ledových kluzištích pohybují. Přesto nebo i kvůli tomu v Rusku už od roku 1981, kdy triumfovali na Kanadském poháru, čekají, až jejich tým alespoň z jedné akce elitních týmů doveze zlato.

Důvod nelichotivé bilance není příliš složité najít. První z nich je samozřejmě absence trochy pověstného štěstí v rozhodujících momentech. Stačí zavzpomínat na Nagano 1998, kde sborná ve finále olympiády těsně nestačila na český tým.

Mnohem výraznějším je ovšem hra Rusů, když se přestane dařit. Tým, který je prošpikován ofenzivními esy, se v krizových momentech často obrátí k individuálním kvalitám na místo týmové spolupráci, což se proti silným soupeřům podepíše na výsledcích.

Poslední dvě velké akce tak pro Rusko skončily obrovským zklamáním. Na Hrách ve Vancouveru 2010 vypadlo ve čtvrtfinále po výprasku 3:7 od domácích Kanaďanů a ještě větší šok přišel od čtyři roky později doma v Soči, kde jejich sen o zlatu uťali ve stejné fázi Finové.

Velký úspěch pro hokejového giganta nepřinesly ani dva dosavadní Světové poháry, kdy v letech 1996 a 2004 ruský útok na vytoužený nejvyšší stupínek zastavili v semifinále, respektive čtvrtfinále vždy Američané.

Hlavní síla? Útok a nově i týmové pojetí

Rusové si jsou této nelichotivé bilance i špatné vlastnosti vědomi a věří, že v Kanadě ukáží svou sílu. Trenér Oleg Znarok i možná proto nevybral do závěrečné nominace Ilju Kovalčuka či Alexandra Radulova a i z kabiny zní hlasy především o týmovém pojetí hry.

"Myslím, že všichni musíme držet pospolu a hrát týmový hokej. Pokud to splníme, můžeme porazit kohokoliv. To si však asi myslí všechny týmy. My prostě musíme hrát všichni dozadu, všichni ve středním pásmu a rovněž v útoku a pomáhat našemu brankáři," řekla jedna z ofenzivních hvězd Jevgenij Kuzněcov.

Právě útok by měl být klíčem k případnému úspěchu sborné. Hlavní zbraní bude jako tradičně Alexandr Ovečkin, který ponese na hrudi kapitánské "céčko". Třicetileté levé křídlo je v současnosti nejnebezpečnějším střelcem NHL. Za poslední čtyři sezony nasázel 186 branek a čtyřikrát v řadě díky tomu získal trofej pro nejlepšího střelce kanadsko-americké soutěže.

Není to však jediný útočník, který budí svými statistikami z loňské sezony strach. Přes magickou hranici 30 branek dostali další tři ruští reprezentanti, Vladimir Tarasenko se zapsal mezi střelce čtyřicetkrát, Artěmij Panarin a Nikita Kučerov třicetkrát. Navíc nebýt zranění, do této skupiny by se vešel také Jevgenij Malkin, jenž dal v 57 zápasech 27 gólů.

Výčet skvělých členů ofenzivy může ovšem pokračovat. Jméno Pavel Dacjuk mluví za vše. Legendárnímu centrovi, jenž dlouhá léta zářil v Detroitu, je sice už 38 let a vrátil se do KHL, i tam ale ukazuje svůj um a proč se mu v zámoří říkalo "Magic Man". Z domácí soutěže Rusko přiveze Vadima Šipačova a Jevgenije Dadonova, kteří bodově zářili na posledním světovém šampionátu.

Smršť asistencí se pak čeká od Jevgenij Kuzněcova. Centr Washingtonu v posledním ročníku nasbíral 57 asistencí a v této statistice byl čtvrtým nejlepším v NHL. Trenér Znarok ho má v plánu nasazovat do řady s Ovečkinem a doufá, že oba navážou na spolupráci z dresu Capitals.

A co obrana?

Solidní sílu mají Rusové také v brance, kde se o místo poperou Sergej Bobrovský, Semjon Varlamov a Andrej Vasilevskij, tedy všichni gólmani z NHL. Je sice pravdou, že třeba Kanada, USA, Finsko i Švédsko budou mít mezi třemi tyčemi o něco větší kvalitu, na druhou stranu zmíněné trio v zámoří ukázalo, že chytat umí.

Varlamov dlouhodobě patří k oporám Colorada, o čemž svědčí, že za poslední tři sezony byl hned čtyřicetkrát vyhlášen první hvězdou zápasu, což se nepodařilo žádnému jinému muži s maskou v zámořské soutěži.

Kde tedy hledat v sestavě Ruska slabinu? Je to zejména v obraně, kde naopak výraznější postavy chybí. Nejzkušenějším členem defenzivy je sedmatřicetiletý Andrej Markov, jenž v poslední sezoně NHL byl rovněž nejproduktivnějším ruským bekem v zámoří.

Zbytek hráčů se věkem pohybuje kolem pětadvaceti let a mezi velké opory svých celků je zatím příliš řadit nelze. Spousta expertů proto spekuluje, zda právě defenziva bude vůbec schopná adekvátně podporovat hvězdný úkol a jestli se nestane právě místem, které rozmetá naděje Rusů na úspěch.

Jak Znarokův soubor bude fungovat, jako první prověří Švédsko, které by mohlo být z trojice soupeřů možná nejschůdnější. Velkou výzvou pak budou zejména mladými hvězdami našlapaný výběr Severní Ameriky do 23 let a Finsko, které by rádo navázalo na výborné výkony z mistrovství světa.