Mladému Finsku patří budoucnost. Povede to k úspěchu už teď?

Pouze dva hráči – kapitán Mikko Koivu a další útočník Valtteri Filppula – pamatují olympijské hry ve Vancouveru před šesti lety a pouze osm hráčů bylo v sestavě pro turnaj v Soči. Za vše vypovídá, že jen sedmi hráčům je třicet a více let.

Mladá obrana, dobrá obrana?

Více než kde jinde vynikne sázka na mládí právě v obraně. Jedině sedmý bek Sami Lepistö patří do oné sedmičky "starších". Olli Määttä a Rasmus Ristolainen jsou typickým příkladem mládí, které ovšem nehraje zdaleka druhé housle. Määtä vyhrál ve svých 21 letech v minulé sezoně s Pittsburghem Stanley Cup a Ristolainen je jedním z nejvytěžovanějších obránců v Buffalu.

Zatímco třeba český tým má o dobré ofenzivní obránce nouzi, prototypem skvělého hráče zejména pro přesilovky může být Ristolainen. Ten během uplynulé sezony NHL zaznamenal v početní výhodě 21 bodů.

Ještě drobné srovnání: Määttä, Ristolainen, Jyrki Jokipakka, Esa Lindell, Ville Pokka a Sami Vatanen odehráli v NHL v součtu 666 utkání. Kanadští beci 663. Ovšem v průměru.

Zkušenosti mají na svých bedrech jiní. V současnosti jednačtyřicetiletý Kimmo Timonen, který s Chicagem kraloval loňskému ročníku NHL, působí u týmu jako poradce. Teppo Numminen, někdejší opora Dallasu nebo Buffala, je v roli asistenta.

Bílomodrá zeď v brance

Tým Suomi se může opřít o zkušené brankáře. Pekka Rinne prokazuje v Nashvillu dlouhodobě své skvělé schopnosti. A když vypomohl reprezentaci, nebyla to pomoc ledajaká. Na mistrovství světa v roce 2014 se stal nejužitečnějším hráčem a byl zvolen do All Star týmu. O rok později vychytával jednu nulu za druhou a byl vyhlášen nejlepším brankářem turnaje. Na druhou stranu to bude pro třiatřicetiletého gólmana první příležitost zahrát si za národní tým proti těm opravdu nejlepším hokejistům světa.

Jen o tři roky mladší je Tuukka Rask. Ten až na semifinálovou vynucenou pauzu (kvůli nemoci) chytal na olympijských hrách v Soči. Procenta neměl vůbec špatná, na turnaji se mohl pochlubit 93,7% úspěšností.

Povedou Finové útočné manévry jako v Rusku?

V útoku se mísí mládí s ostříleností. V první formaci figuruje zkušený třiatřicetiletý Jussi Jokinen, centra mu dělá čerstvě jednadvacetiletý Aleksander Barkov a na druhém křídle lítá osmnáctiletý talent Patrik Laine. Kouč Marjamäki právě v tomto případě klade důraz na prověřenou kvalitu. Tato trojka lámala hlavy všem soupeřům na posledním mistrovství světa v Rusku. Mladičký Laine zakončil šampionát s bilancí sedmi gólů a dvanácti bodů celkem v deseti zápasech. Draftován byl Winnipegem jako číslo dvě.

Kapitán Koivu, centr druhé útočné formace, patří jistě mezi ty nejzkušenější a stěží hledat vhodnějšího tahouna týmu. Třiatřicetiletý centr nosil kapitánské "céčko" při každé své účasti v týmu Suomi od roku 2011, kdy tým dovedl ke zlatu na mistrovství světa na Slovensku. Vedle Bratislavy to bylo také na světových šampionátech v letech 2012 a letos, kdy v Petrohradu a Moskvě Finové dosáhli na stříbro. V dresu Finska už startoval i na minulém Světovém poháru v roce 2004. Koivu je od roku 2009 i kapitánem Minnesoty, kde sehrál za 11 sezon 763 zápasů.

Stejně jako Koivu pamatují poslední Hry v Soči i Mikael Granlund, Leo Komarov, Lauri Korpikoski a Jori Lehterä. Zkušeností oplývá i dvaatřicetiletý Valtteri Filppula, který už má na svém kontě vítězství ve Stanley Cupu z roku 2008.

V přípravě žádná sláva

Od severského celku se lvem na dresech možná někteří čekali kvalitní výkony založené především na kvalitní defenzivě. Jenže v přípravě se to příliš neprojevilo. Finové sice první zápas se Švédskem vyhráli v prodloužení 3:2, když rozhodující trefu zaznamenal obránce Määtä, ale v odvetě padli jasně 3:6 a v generálce na turnaj podlehli Spojeným státům 2:3, když doháněli ztrátu až brankami Laineho a Jokinena v poslední desetiminutovce.

Finové se utkají ve skupině B s Výběrem Severní Ameriky, se Švédskem a s Ruskem.