Volby šéfa FIFA se blíží. Kongres narušily výhrůžky bombovým výbuchem
Curych - Bude zvolen devátý prezident v historii FIFA, nebo si vládu prodlouží minimálně do roku 2019 Joseph Baltter? To je otázka, na kterou odpoví volební kongres světové fotbalové federace. Vypjatou atmosféru způsobenou korupčním skandálem ještě více zostřily výhrůžky bombovým výbuchem. Zasedání bylo pozastaveno na více než hodinu a půl, ve vyklizeném sále však specialisté neobjevili nic podezřelého. Delegáti z 209 zemí by vpodvečer měli určit, zda budou pokračovat v dosavadní cestě pod vedením Švýcara, nebo zda svěří chod organizace nynějšímu viceprezidentovi a jordánskému princi Alímu bin Husajnovi. Curyšský kongres sledujte na našem webu v podrobné on-line reportáži.
"Můžeme potvrdit, že jsme obdrželi výhrůžku bombovým útokem," řekl tiskový mluvčí curyšské policie René Ruf. Anonymní oznámení obdržela podle policie redakce jednoho z curyšských listů. Na místo byli vysláni specialisté, záchranáři a hasiči. Zhruba po 90 minutách se účastníci kongresu vrátili do jednacího sálu a jednání pokračuje.
Za favorita voleb byl i přes řadu kritik považován Blatter, ale jeho pozicí otřásly středeční události v dějišti hlasování. Do hotelu s účastníky kongresu vtrhla policie a pozatýkala sedm vysokých funkcionářů včetně Blatterových viceprezidentů Jeffreyho Webba a Eugenia Figuereda, všichni jsou podezřelí z dlouholeté rozsáhlé korupce. Úřady mimo jiné začaly vyšetřovat i okolnosti přidělení světových šampionátů v letech 2018 a 2022, které získaly Rusko a Katar. Právě tato pořadatelství a údajná korupce představují hlavní body, které odpůrci Blatterovi vytýkají.
Blatter: Zvolili-li bychom jiné země než Rusko a Katar, problémy by nebyly
Blatter se domnívá, že pokud by před pěti lety pořadatelství mistrovství světa 2018 a 2022 byla přidělena jiným zemím, současná korupční kauza by nevznikla. "Pokud bychom tehdy z obálky vytáhli dvě jiné země, tak bychom dnes neměli tyto problémy," prohlásil Blatter při projevu na kongresu FIFA, kde kandiduje na znovuzvolení. "Ale nemůžeme se vracet v čase. Nejsme proroci. Neumíme říct, co se může stát," dodal.
Katar v prohlášení znovu striktně odmítl, že by šampionát v roce 2022 získal nekalým způsobem, a popřel jakákoli obvinění. "Spolupracujeme při vyšetřování výběrových řízení pro šampionáty v letech 2018 a 2022 a budeme tak činit i nadále," uvedl katarský organizační výbor.
Anglie je připravena bojkotovat MS
Předseda Anglické fotbalové asociace Greg Dyke ještě před startem dnešního jednání řekl, že Anglie je připravena připojit se k případnému bojkotu mistrovství světa 2018, pokud bude za prezidenta světového fotbalu znovu zvolen Sepp Blatter. "Pokud se k tomu UEFA rozhodne a všechny státy to budou chtít, pak to bude správné. Nemůže se k tomu rozhodnout jen pár zemí, bylo by to nefér i k fanouškům, ale pokud se k tomu UEFA rozhodne jako celek, tak my bychom se k nim měli připojit," prohlásil Dyke v rozhovoru pro BBC.
Samotná volba je na 17. místě bodového programu z 19. uvedených
Van Praag a Figo kandidaturu vzdali
Část fotbalového světa začala už dříve volat po nutnosti změny. Tu má symbolizovat devětatřicetiletý jordánský princ Husajn, který do boje vstupuje s programem transparentnosti. Mimo jiné chce spravedlivě rozdělovat peníze na rozvoj infrastruktury a mládeže. V programu má také zvýšení počtu účastníků MS ze současných 32 na 36 a také pravidelné střídání kontinentů při pořadatelství MS. Především ale chce FIFA vrátit důvěru.
Původně se o funkci ucházeli také šéf nizozemského fotbalu Michael van Praag a bývalý hvězdný fotbalista Luis Figo. Oba však minulý týden odstoupili a vyjádřili podporu Husajnovi. Toho podporuje i předseda UEFA Michel Platini.
Platini hlasovat nemůže
"Sice nemohu hlasovat, ale podporuji prince Alího. Jsem přesvědčen, že má potřebné vlastnosti, aby byl velkým prezidentem. Má především vášeň pro fotbal. To je to hlavní. Navíc se vyzná ve FIFA a není touto organizací deformován, nýbrž si udržel nezávislost," řekl v pondělí Platini.
Po vypuknutí korupčního skandálu hrozilo, že k volbě nedojde, jelikož UEFA zvažovala po překotných událostech bojkot kongresu. K tomu nakonec nedošlo a většina evropských zemí hodlá podpořit Husajna. Tomu vyjádřili podporu také zástupci Austrálie. Naopak konfederace Afriky a Asie stojí za Blatterem.
Případné znovuzvolení švýcarského funkcionáře by v důsledku korupčního skandálu mohlo znamenat rozvrat ve vedení FIFA. Angličan David Gill už prohlásil, že se vzdá role viceprezidenta, pokud by měl ve stejném výkonném výboru sedět s Blatterem.
Volby se zúčastní také česká delegace v osobách předsedy FAČR Miroslava Pelty, generálního sekretáře Rudolfa Řepky a místopředsedy Dušana Svobody. Před odletem do Curychu ještě nebyli rozhodnutí, komu dají hlas, s tím, že dají na názor UEFA. Přiklonit by se tak měli k Husajnovi. "UEFA a Michel Platini podporují prince Alího. My jako asociace jsme členem týmu UEFA a budeme hrát za tento tým," řekl Radiožurnálu Řepka.
FIFA za poslední čtyři roky vykázala zisk 338 milionů dolarů
FIFA měla podle zprávy zveřejněné na kongresu mezi lety 2011 až 2014 obrat 5,718 miliardy dolarů (asi 142 miliard korun). To je o 1,5 miliardy větší obrat než v předchozím čtyřletém období. Zisk z toho byl 338 milionů dolarů. Celková finanční rezerva největší sportovní organizace se zvýšila na 1,5 miliardy dolarů (asi 37,4 miliardy korun). Mezi lety 2007 až 2010 měla FIFA obrat 4,189 miliardy dolarů, z toho zisk byl 293 milionů.
FIFA byla založena v roce 1904 a momentálně má 209 členských zemí, z nichž každá má ve volbě jeden hlas. Dosud v jejím čele bylo osm různých prezidentů. Nejdéle vládl Francouz Jules Rimet (1921-1954), Blatter má druhé nejdelší období vlády.
