STATISTIKA: Vyrovnává se nejvyšší fotbalová liga?
Praha - Nejvyšší fotbalová soutěž je ve své polovině. Zatím je vše otevřené – na špici tabulky se střídají nejméně čtyři týmy, rozdíl mezi osmým Slováckem a poslední Příbramí je pouhých sedm bodů. Velmi podobně tomu bylo rok nazpět, kdy po podzimní části byl mezi osmou Slavií a předposledním Brnem rozdíl čtyřbodový a Liberec dosáhl mistrovského titulu až v závěrečném zápasu. Mohlo by se zdát, že plzeňský fenomén spolu s problémy pražských "S" činí nejvyšší ligu vyrovnanější. Je tomu ovšem opravdu tak?
"Pro nezaujatého fanouška je vyrovnaná soutěž atraktivní," popisuje analytik Radim Ševčík, který se specializuje na statistické hodnocení fotbalu. "S velkým bodovým rozdílem mezi prvními a posledními kluby se může snižovat kompetitivnost ligy. Vyrovnanější soutěže slibují zajímavé souboje o titul či o vymanění ze sestupových příček," dodává.
Do sezony 2005/06 se liga vyrovnávala
Španělská La Liga bývá občas kritizována za velkou nevyrovnanost mezi duem velikánů a zbytkem tabulky. V loňském roce dokonce Real zlomil rekord dosažením sta ligových bodů, přičemž rozdíl mezi druhou Barcelonou a třetí Valencií dosáhl neuvěřitelných třiceti a rozdíl mezi nejlepším a nejhorším týmem celých 73 bodů.
Tato situace české realitě neodpovídá. Od založení samostatné soutěže v roce 1993 se rozdíl mezi nejlepším a nejhorším celkem pohyboval mezi 60 (1997/98) a 33 (2005/06) body. Sada grafů, které Ševčík zveřejnil na svém webu, poukazuje na poměrně velké diference v počátečních ročnících.
Ty můžeme přisoudit dvěma faktorům – silné Spartě a špatným výsledkům sestupujících klubů. Pokud Letenští ukončovali sezonu se zisky okolo 70 bodů, sestupové týmy stěží překonaly dvacetibodovou hranici. V prvním ročníku 1993/94 dosáhla poslední Dukla na pouhých 11 bodů, v následujícím ukončil Benešov svou prvoligovou pouť s 12 body z 30 zápasů.
Padesátibodový odstup Liberce a Viktorie Žižkov z předchozího ročníku je srovnatelný například s ruskou Premier League (41 v sezoně 2011/12, 48 v 2010/11, 53 v 2009/10, ale je to méně, než zaznamenala portugalská Primeira Liga (56 v sezoně 2011/12, 61 v 2010/11, 55 v 2009/10), které obě také čítají 16 týmů.
Rozdíl mezi vrcholem a dnem tabulky se v průběhu devadesátých let zmenšoval, a to především kvůli nižším přídělům nejlepším celkům. V sezoně 1997/98 se sice dostal na nejvyšší hodnotu porozpadové české historie, více než nevyrovnanosti ligy jej však můžeme připsat posledním Lázním Bohdaneč, které nasbíraly pouhých 11 bodů s gólovým rozdílem minus 43.
Srovnávání pokračovalo i ve třetím tisíciletí a na svůj vrchol se dostalo v sezoně 2005/06, kdy poslední Blšany po třiceti kolech ztrácely na první Liberec pouhých 33 bodů a na sedmé Slovácko jen 13. Odchylka ročníku 05/06 se dá přisoudit špatným výsledkům pražské Sparty, která ač předcházející ročník vyhrála, zmíněnou sezonu zakončila na páté příčce. Tehdejší severočeský mistr přitom nasbíral pouhých 59 bodů, což překonali všichni následující vítězové.
Posledních pět let zaznamenalo zvyšování rozdílů mezi nejlepším a nejhorším týmem. Zisk sestupujícího nepřekročil odchylku tří bodů (19-22), změna se však odehrála na nejvyšších příčkách. Pokud Slavii stačil v sezoně 2007/08 na výhru příděl 60 bodů, o tři roky později jich na stejnou pozici potřebovala Viktoria Plzeň o devět více. Poměrným vynásobením by jich potom zhruba stejný počet musela pro prvenství získat i letos.
Nedá se tedy říci, že by se v současnosti nejvyšší fotbalová soutěž vyrovnávala. Od roku 2005 se rozdíly mezi prvním a posledním celkem tabulky naopak zvyšují. Nevyrovnanost však dnes nedosahuje hodnot z prvních ročníků samostatné soutěže, kdy byly rozdíly v novodobé české fotbalové historii největší.
