Vrba načíná pátý rok u Plzně. Proč je pořád úspěšný?

Ať už v médiích víří jakékoliv spekulace a údajné důkazy v současné korupční aféře, Plzeň se jimi zdá až okázale nedotčená. Sluncem zalitou Doosan Arenu, od rušné hlavní třídy oddělenou Štruncovými sady, si zvenčí prohlíží skupinka francouzských školáků a kolem proudí a familiárně se zdraví spolupracovníci Viktorie. "Vždy tvrdím, že je tu taková rodinná atmosféra, což mi naprosto vyhovuje," říká spokojeně trenér Plzně Pavel Vrba. "Všichni se známe velice dobře, s každým v klubu se potkáváme pravidelně, máme kanceláře pomalu na jedné chodbě," dodává kouč vedoucího týmu české Gambrinus ligy.

Pavel Vrba v říjnu načal pátý rok působení v klubu, což je na české poměry obdivuhodný výkon. Když si zrekapitulujeme, co se od jeho příchodu změnilo, je to mnohé. Od statutu klubu – dnes hlavního favorita na titul a týmu, kterému se hraje lépe v Evropské než v domácí lize – přes složení celku, jenž si musí jako každý český klub vydělat prodejem nejlepších hráčů, až po nově zrekonstruovaný stadion a fanoušky.

Vždy tomu tak ale nebylo. "Když jsem přišel, počítali jsme, jestli přijde 1 500 nebo, 1 800 lidí na zápas. Přišli jsme na hřiště a diváky jsem ani neviděl, protože byli nějakých 150 metrů od nás," usmívá se dnes trenér Plzně. "A teď na nás chodí deset, jedenáct tisíc lidí jak na domácí, tak na Evropskou ligu. Já věřím tomu, že to není jenom o fotbale, i když je tím prvotním impulsem. Ale také o kultuře toho, jak to tady dnes vypadá – že si lidé řeknou, že je tam výborná atmosféra. Děti z toho mají zážitek a tahají sem své rodiče a ti se sem nebojí jít, protože s fanoušky, kteří jsou fantastičtí, jsme nemuseli nikdy řešit žádný problém."

I přes nelehké první měsíce v klubu sám kouč věděl již při příchodu, že má k dispozici skvělé hráče. "Byl jsem přesvědčený o tom, že ten kádr je silný. V tomto období přišlo nějakých pět, šest hráčů ze Sparty a začátek soutěže (pod novým trenérem Jaroslavem Šilhavým) jim nevyšel. Já tvrdím, že kdyby Jarda dostal víc času, to mužstvo by si asi sedlo. Ale měl smůlu – ty změny byly moc rychlé, ambice majitelů obrovské. Na druhou stranu pak byla v hráčích vidět změna, možná si předtím nepřipouštěli, že ty ambice klubu jsou tak vysoké," přemítá Vrba.

Viktoria Plzeň pak pod jeho vedením začala předvádět na české poměry hodně aktivní, přitom takticky vyspělý fotbal. Vrba adoptoval rozestavení 4-2-3-1, díky němuž měl tým větší oporu v záloze a tím také v držení míče, velkou částí úspěchu bylo také využití neúnavného dua krajních beků Rajtorala s Limberským. S těmito přeučenými záložníky, kteří vyráželi nezvykle hluboko do ofenzivy, si jejich protivníci nevěděli pozičně rady. Pokrýt je, aby neodcentrovali, či je nechat a pokrýt raději nabízející se spoluhráče, kterým mohou vytvořit prostor?

Prostor a pohyb jsou přitom pro Vrbu klíčové pojmy. "Jde o to, že v defenzivě máme jasně stanovené úkoly a postavení. A to jsou věci, které už ani nenacvičujeme, protože je to jasně dané. V té útočné fázi naopak dávám hráčům obrovskou volnost. Tam to není jenom o postech, ale také o prostorech a o tom, že ti hráči mají být v pohybu, a možná i proto to vyznívá tak, že s tím soupeř má problém," myslí si plzeňský trenér. "Samozřejmě je lehké bránit proti mužstvu, které je v útočné fázi v nějakém postavení a hráči jen čekají, jestli tu přihrávku dostanou, či ne. Mnohem složitější to pak pro někoho je, když jsou útočníci v neustálém pohybu, hledají si prostory a vyměňují si pozice," dodává kouč.

Viktoria se pod Vrbou notoricky spoléhá na kombinační souhru – jak přímočarou při rychlých protiútocích, tak i do omezenější míry tu před zataženou obranou. Co je však pro Plzeň důležité a nepříliš často zmiňované, je to, čím se vyznačoval i památný reprezentační výběr na Euru 2004. Stejně jako Brücknerův výběr se Plzeň neomezuje na jediný způsob útočení, což je jeden z důvodů, proč je pro soupeře těžké se na ni připravit. Díky Pavlu Horváthovi Plzeň hrozí z přímých kopů a spoléhá se i na vzdušné souboje – mimochodem, šest ze sedmi gólů proti Hapoelu a Sigmě padlo z hlaviček.

V době, kdy si týmy po vzoru Barcelony puristicky zakládají na svém herním stylu, jde vlastně o pragmatismus a Plzeň má v tomto ohledu do zjednodušujícího označení "česká Barcelona" dost daleko. Vrba vždy spíše stavěl na hráčích, kteří mu byli k dispozici, a přizpůsobuje jim taktiku. "Pro nás je výhoda, že máme v útočné fázi pohyblivé a kreativní hráče. Samozřejmě něco takového nemůžete hrát s jinak vybavenými hráči. Kdybychom tady měli hráče, jako je Lokvenc, Došek, Koller, bude to více o nákopech, soubojích a je to možná jednodušší fotbal, ale zase důraznější ve velkém vápně," přemýšlí kouč Viktorie.

Po výkonech proti Českým Budějovicím či Slavii se zdá, že Vrbův pragmatismus zasahuje ještě dál. Herní projev ani proti jednomu ze soupeřů zdaleka nebyl ideální, Viktoria vybojovala důležité body i díky pevné obraně a tomu, že se po vstřelené brance nikam nehnala a defenziva tak nebyla nechráněná. Pavel Vrba byl přitom ke konci svého působení v Žilině kritizován za přílišné lpění na atraktivním herním projevu, které nepřineslo výsledky. A i v loňské sezoně měla Plzeň problémy fyzicky i mentálně navázat na výkony po evropských pohárových utkáních.

Letos se zdá, že dolovat body a přecházet mezi soutěžemi mužstvo i díky novým zkušenostem a většímu fyzickému fondu zvládá lépe. "Pomáhá nám fyzicky, že už druhým rokem hrajeme dvě utkání za týden a hráči se s tím už dokážou lépe popasovat. Samozřejmě že ani letos tam nebyly zdaleka ideální výkony. Trenér je ale nakonec hodnocen za výsledky a vzhledem k tomu, jaký na nás byl vyvíjen tlak v médiích, tak jsme se v některých zápasech více zaměřili třeba na výsledek než na samotnou hru. Což vychází z toho, že chceme hrát nahoře, a z toho, že jsme čtyři předchozí zápasy nevyhráli. A i díky vydřeným bodům se mužstvo dostává do pohody a vyhráváme nad Tel Avivem či Olomoucí takovým způsobem," říká Vrba.

Kouč Viktorie zároveň přiznává, že úspornější přístup v zápasech mělo mužstvo i kvůli nedostatečné souhře v pozměněné sestavě. "I v Žilině šlo tehdy o období, kdy odešla spousta klíčových hráčů, a v našem prostředí je hrozně těžké je nahrazovat. Tady už není Jiráček, Pilař, Petržela nebo, ehm, Bystroň…" pousměje se Vrba a pokračuje. "To určitě ovlivňuje i souhru mužstva. Nemáte to jako Barcelona, Real nebo Manchester United – ti si shání nejlepší hráče, kteří by ty kluby ještě vylepšili. Od nás ti nejlepší odcházejí a vy se je snažíte nahradit."

A Vrbovi se to daří stejně jako dříve. Dobré formě Plzně v posledních zápasech napomohl nejenom Kolář, který se vrátil po zranění, ale také mladíci. Darida, jenž loňskou formu ještě posunul a stal se jednou z nejdůležitějších postav týmu, či odchovanec Štípek. "Je to hrozně moc o sebevědomí, někteří hráči si dnes dovolí to, na co si před pěti lety nevěřili. A v top týmech je to tak, že máte páteř, do které doplňujete dva, tři talentované hráče z nějakých šesti k dispozici. Někteří z nich se prostě chytí a pak kolem té páteře mají prostor, v němž mohou růst a získávat sebevědomí," věří Vrba.

Tato páteř týmu se přitom u Plzně tolik nemění a stabilita je jedním z nejdůležitějších faktorů, proč se týmu stále daří zachovat styl a vychovat z talentovaných mladíků kompletní fotbalisty. Ty pak Viktoria může s velkým ziskem prodat do zahraničí. Plzeň je tak v českých poměrech vzorem pro všechny domácí týmy, do velké míry je však její úspěch dán i docela ojedinělou kombinací ideálního zázemí, talentovaných fotbalistů a pozitivně naladěného trenéra.

Současná korupční aféra, která by mohla na sukcesu Viktorie prokázat vliv i jiných než jen sportovních faktorů, proto Vrbu mrzí o to více. "Bohužel dnes v novinách čtu spíše negativní než pozitivní věci a v poslední době mi připadá, jako kdybychom byli v některých fázích v uvozovkách největší nepřátelé českého fotbalu. Na druhou stranu se to ale snad dá vnímat tak, že Plzeň je pro celou republiku jakousi vzpruhou a doufám, že by všichni chtěli, aby to v klubech fungovalo tak jako v Plzni."

A pokud by Plzeň ze současné aféry vyšla neposkvrněna, těžko by proti tomu mohl mít někdo zásadní námitky.