Od testů už mám nos jako nosorožec, říká Rada. Mrzí ho další pauza a volá po pravidlech
Moc nechápe trenéry, kteří pláčou, že jim vedení klubu prodá jednoho hráče základní sestavy. Petr Rada s tím má zkušeností víc, než by si možná přál. Loni během sezony přišel prakticky o celou jedenáctku a do nové sezony nastupoval bez šesti fotbalistů, kteří hráli na konci té minulé v základu. Přesto je s Jabloncem po šesti kolech v ligové tabulce šestý a v minulém kole na Letné v závěru zápasu mačkali Spartu jako citron, ale nevyšlo to – prohráli 1:2.
"V obraně jsme měli tři hráče, kteří měli dohromady v lize odehráno třináct zápasů," konstatoval s úsměvem. Teď ho mrzí zase vyhlášená pauza kvůli pandemii, přitom si uvědomuje, že určitá opatření jsou třeba, jenže volá po jasném výkladu a jasných pravidlech.
A jak to dvaašedesátiletý kouč, který dříve sám reprezentoval a zahrál si v Bundeslize i v zámoří, dělá, že je s Jabloncem pořád konkurenceschopný? "Mám charakterově dobré fotbalisty, kteří i když momentálně nehrají, jsou v pohodě. Nejdůležitější je umět s hráči jednat, vycházet s nimi a dokázat je namotivovat," vysvětluje, jaký má recept na úspěch.
Ovšem nyní přišla čtrnáctidenní pauza, kterou si vynutil koronavirus. "Porazili jsme po dobrém výkonu Opavu 4:1, na Spartě jsme ve druhé půli hráli dobře, a teď když vidím, že forma hráčů jde nahoru, tak zase přišla stopka a udržte ty kluky v tom. A to ještě nevíte, co za čtrnáct dnů bude..." popisuje úskalí složité doby z hlediska fotbalového kouče.
Hygieny nejsou jednotné
S fotbalisty v jabloneckém týmu nemá problémy, aby dodržovali nastavená pravidla, jež je mají ochránit před případnou nákazou covidem-19. "Hráčům jsem řekl před sezonou, ať se vyhýbají velkým společnostem, nechodí moc do restaurací a do velkých center. Vydržte to, je to třeba. A oni to dodržují. A máme i další opatření, jednou týdně jsme testovaní – já už mám nos jako nosorožec. Mám za sebou čtrnáct testů," vysvětluje s tím, že tohle by mělo stačit k tomu, aby se mohlo i v současné době dál hrát.
Bere to jak to jde, virus je tady, musíme být opatrní, ale možnost, že jej dostanete, můžete jenom omezit, ale vymazat úplně ne. "Samozřejmě nebezpečí, že to chytíte, nemůžete nikdy vyloučit. Nemůžete třeba odpovídat za to, jestli všechno dodržují i další týmy v klubu – béčko, dorosty, žáci. A když to někdo dostane, tak to holt dostane, musíte ho vyřadit. Jenže tady je pak to, že nejsou jednotná pravidla z hygieny. Když jeden – dva hráči omarodí, tak se vyřadí a jede se dál. Jenže se stane, že hygiena v jiném kraji pošle do karantény celý tým. Přece by měla být nějaká jednotná pravidla," volá zkušený kouč zatím marně po jednotném výkladu.
Pro sport i kulturu to může být tragédie
Uznává, že doba je složitá a přijmout rozhodnutí, které by vyhovovalo všem, je prakticky nemožné, ale… "Nikdo nevíme, co to je za vir. Tisíc odborníků, tisíc názorů, a zdraví národa je přednější. Nějaká opatření k tomu určitě patří," říká částečně smířeným tónem. Jenže ten mu dlouho nevydrží: "Na rozdíl od první vlny, kterou jsme zvládli dobře, jsme na tom nyní dost hrozivě. Těžko se v tom orientuje. Ale bojím se, že nejen pro sport, ale třeba i pro kulturu to může skončit až tragicky," dodává přesvědčeně.
Hodně jej naštvalo vyjádření premiéra Andreje Babiše, který se zmínil o dalším zpřísnění – o takzvaném Lockdownu (uzavření). "To už mi připadá úplně na hlavu. Mně pan Babiš doma neudrží a může třeba stát tady před vratama. Já se potřebuji nadýchat čerstvého vzduchu a aby mi někdo takhle vyhrožoval. To už je trochu za hranou," říká s tím, že sám všechna omezení dodržuje.
Dobře si uvědomuje, jak velkou odpovědnost vláda má, ale se všemi opatřeními rozhodně nesouhlasí a hned říká proč. "Musejí být nějaká pravidla. Důvody těch opatření by se měly lidem v televizi vysvětlit dopodrobna. Když někdo řekne, že smí u stolu sedět šest a nyní čtyři lidi, tak ať řekne pan Babiš nebo pan Prymula, jak to má být a proč to tak je. Když má někdo tři děti, tak jedno musí nechat doma a přinést mu oběd v krabičce..."
Hrát či nehrát?
Rada je v kontaktu s lékaři, kteří u nás patří mezi špičky, a ti jej prý utvrzují v tom, že sportovat je důležité i v těchhle časech. "Protože je to pro zdraví jen dobře a jediné, co doporučují po tréninku – aby hráči do dvaceti minut opustili kabinu. To dodržujeme. Hráči mají po tréninku deset minut na regeneraci. Hokejisti to mají horší, hrají v hale," popisuje, jak se k problému stavějí v Jablonci. A zase zmiňuje to, co mu připadá jako další renonc. "My nesmíme hrát, ale mančafty Evropu hrát můžou. Je to dobře, ať hrají, ale zase – je to výjimka," polemizuje a dodává, že ty celky půjdou do Evropské ligy bez herní praxe.
Zákaz hrát zápasy na dva týdny nepovažuje Rada za promyšlený. "Trénovat můžeme, hrát ne. Nevidím mezi tréninkem a zápasem bez diváků moc rozdíl, dodržujeme všechna hygienická opatření jsme venku, myjeme si ruce, kluci nejsou ve sprše pohromadě. Já nejsem odpovědný za zdraví národa, ale myslím si, že když můžeme trénovat, tak bychom měli mít možnost i hrát," tvrdí přesvědčeně.
Současné číslo pro sportování venku, dvacet lidí, je v tréninku s týmem v Jablonci nijak neomezuje. "My se do dvaceti lidí vejdeme. A když by nás bylo třeba jednadvacet, tak co to je? Co jsou ta čísla?" ptá se na dálku.
Hnilička není rváč
Jabloneckého kouče moc nepřesvědčil ani Milan Hnilička, bývalý gólman a hokejový reprezentant, který je nyní předsedou Národní sportovní agentury. "Podle mě je pan Hnilička borec, který toho v hokeji hodně dokázal, ale v téhle nové roli je jenom pěšák. To není rváč, tady v té roli není nic. Mluví pořád jedním tónem, tam musí být někdo, kdo bojuje. Já když jsem ho viděl mluvit, tak to vždycky vypadalo, že umírá. Ve sportu si ho vážím, ale politika je jiný level," tvrdí Rada, jenž je známý svým temperamentním vystupováním.
Má obavy, že současná nejistá doba může ovlivnit i už tak slábnoucí fotbalovou základnu. "Já se bojím, aby neodcházeli mladí hráči z fotbalu i hokeje. Že je to přestane bavit a utečou k něčemu jinému. Pak tu zbyde jen taková proluka. Jestli se to bude takhle dál zavírat, tak i v těch amatérských třídách nebudou hráči – to vím, protože s těma klukama mluvím. A pokud nebude správná základna dole, tak to může mít fatální dopady," vysvětluje.
Ohrožená je samozřejmě v době covidu i ekonomika sportu. "Udržet kluby taky nebude jednoduché. Vždyť jděte za sponzorem a řekněte mu o peníze. Odpoví vám, proč bych vám je měl dávat, když na to nemůžu jít a lidi taky ne. Já potřebuju peníze pro svoje zaměstnance," popisuje, jak vypadá v současné době jednání zástupců klubů s případnými sponzory. "My to nemáme jako v Anglii, kde se přestupuje za šedesát milionů eur. Tam jsou majiteli klubů šejkové z Kataru a podobně, tam je to něco jiného. U nás mimo Sparty, Slavie a Plzně, které mají nějaký finanční polštář, to pro kluby bude hodně složité. Proto musíme být odpovědní, držet se pravidel, ale nepřehánějme to," říká jasně.
