BLOG Pavla Čapka: Jak fungují Priskeho metody a co hraje Spartě do karet?

Ze tří kandidátů na titul se Sparta zatím na jaře prezentuje nejlépe, její hra je nejen koukatelná, ale i efektivní, a k tomu jednoznačně ubylo chyb v defenzivě. Co za tím vězí?

Klíčovým mužem je nejen z mého pohledu osoba trenéra Briana Priskeho. Podle informací zevnitř klubu za ním hráči jednoznačně jdou a věří jemu i jeho metodám, což prý většina z nich ve své dosavadní kariéře v podobné míře nezažila.

Jako perličku uvádím názor slovenského beka Dávida Hancka. Tomu prý pomohlo několik týdnů společné práce pod trenérem Priskem k mnohem lepší adaptaci na nové prostředí ve Feyenoordu. Navíc si všichni současní i nedávní sparťané pochvalují ryzí charakter dánského kouče a jeho nepřehlédnutelný lidský přístup ke všem lidem okolo.

Přitom po podzimním potupném výprasku od Slavie v Edenu věřil podobnému obratu málokdo. Dánský trenér zareagoval jedinou výraznou změnou a tou je nový model rozestavení. Ve schématu 3-4-3 je Sparta kompaktnější a nebezpečnější a většina hráčů se v něm postupně našla.

Samozřejmě, nový systém nepřináší jen pozitivní jevy pro celý kádr, vyprávět by o tom mohli Karabec, Daněk i někteří další borci, kterým výrazně ubyla minutáž. Nicméně tým je (zatím) úspěšný a je jednoznačně na prvním místě pro všechny zainteresované.

Ještě po první jarní remíze v Olomouci se čile na všech frontách debatovalo a spekulovalo o vhodnosti nasazování dua Čvančara, Kuchta vedle sebe do ofenzivního trojzubce spolu s Haraslínem. Padaly hlasy, že je to nefunkční, že Čvančara nemůže hrát z křídla a že si kouč Priske jen tvrdohlavě stojí za svým, protože chce mít oba v sestavě. A výsledek před půlkou března?

Jak zaznělo ve včerejším Dohránu, mají tito dva forvardi za posledních pět odehraných zápasů včetně poháru skvostnou bilanci: Kuchta 6+1 a Čvančara 6+0.

A aby toho nebylo málo, tyhle dvě výrazné ofenzivní osobnosti uzavřely spolu nečekanou a nevídanou sázku na téma, kdo z nich přihraje tomu druhému na víc gólů. I proto ve Studiu fotbal Dohráno včera nadnesl Erich Brabec, že by ho nepřekvapilo, kdyby chtěl aktuální formu a spolupráci sparťanského útočného dua využít v nadcházejícím kvalifikačním bloku i reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý. Moudřejší budeme už zítra po zveřejnění nominace na zápasy s Polskem a v Moldavsku.

Kromě toho Spartě začala víc než slušně fungovat i obrana. Důkazem budiž druhá jarní nula z Ostravy, kde se Baník tradičně na Spartu umí mimořádně vyhecovat. Tentokrát trio Vitík, Sörensen, Kejčí vcelku bez problémů eliminovalo dvě ostravské útočné věže Almásiho s Klímou.

Jediný sporný moment přinesl souboj dánského kliďase Sörensena se slovenským reprezentačním útočníkem Almasim. Trenér Hapal v něm viděl jasnou penaltu, já se přikláním k Erichu Brabcovi, že jediný záběr v Dohránu jednoznačný přestupek proti pravidlům nepotvrzuje.

Sparta pro mnohé nečekaně zdramatizovala a řádně zamotala bitvu o titul, a dokonce jí začínají některá fakta hrát do karet. Oba hlavní rivaly Slavii a Plzeň bude totiž hostit ještě v základní části doma na Letné. Nicméně ji za eventuálním úspěchem čeká ještě dlouhá cesta a na ní spousta překážek a úskalí. Sebevědomí a návyky, které ovšem posbírala na své současné vítězné cestě, se jí mohou náramně hodit.

Příprava žolíka se Slavii tuze vyplatila

První přímá konfrontace mužstev toužících reálně po titulu vyzněla nejen výsledkově, ale ve druhém poločase i herně vcelku jednoznačně pro Slavii. Trenér Trpišovský tradičně zatřepal doma v Edenu se sestavou, a hlavně ji dokázal po nepříliš přesvědčivé první půli správně okysličit čerstvými ingrediencemi v podobě hladových střídajících borců.

A právě spolupráce nových mužů vyústila ve vítěznou trefu Ondřeje Lingra, kterého Jindřich Trpišovský cílevědomě celý týden připravoval na roli žolíka, který rozhodne. Kouče Slavie navíc hodně potěšilo, že si jeho tým došel pro výhru kvalitním fotbalem, nikoliv bojem.

Nadstandardní výkony v sobotu kromě Lingra předvedli Ševčík, na stoperu zaskakující Holeš, levý halfbek David Jurásek a mnozí další. Nikdo z výše jmenovaných by neměl zítra scházet na nominačním seznamu reprezentantů.

Slavia potvrdila svou dominanci na vršovickém trávníku, kde v sezoně ještě neztratila ani bodík. Trenér Trpišovský po zápase s Plzní vyhlásil, že chce v závěru sezony spoléhat hlavně na nejzkušenější hráče. Bude zajímavé sledovat, jestli to červeno-bílé vyvede z mizérie na venkovních hřištích už příště na půdě strádajícího Liberce.

Klokani hráli "jako zvířata"

A na závěr něco málo o "klokanech". Pardubický trenér Radek Kováč o nich po vzájemném nedělním souboji s nadsázkou prohlásil, že hráli na rozdíl od jeho svěřenců jako zvířata.

Myslel tím tradiční agresivitu v osobních soubojích, o které se traduje, že ji mají fotbalisté Bohemians v DNA. Přitom se zeleno-bílí museli o víkendu obejít bez osy, kterou během zimní přípravy a na počátku jara vybudoval trenér Veselý od stopera Petráka přes záložníka Jánoše až po střelce Puskáče. Když k tomu připočteme další absence třeba Kovaříka nebo stále i Křapky, zvládla to Bohemka i v kontextu se zimními odchody ofenzivních opor Květa s Hronkem až nečekaně dobře.

V součtu s pohárovým zápasem na Slovácku si "klokani" připsali na konto třetí výhru v řadě, třetí na jaře bez inkasovaného gólu a do třetice teprve třetí domácí vítězství v celém ročníku.

Ligová tabulka domácích zápasů je ale hodně vyrovnaná. Mezi pátými Teplicemi a posledními Budějovicemi je rozdíl pouhých šesti bodů. Trenér Veselý zdůraznil po utkání, že hlavním motivačním faktorem před zápasem s Pardubicemi, ke kterým choval respekt, byla šance udržet se a opevnit v horní šestici ligového peletonu.

V příštím kole zajíždí Bohemians do Plzně, která "musí" vyhrát, aby udržela kontakt s pražským "S". Fotbalová veřejnost včetně mě bude hodně zvědavá, jak to na jaře tápající Viktorka zvládne proti týmu s třetí nejlepší bilancí na venkovních hřištích.