Před čtvrtstoletím: Hlinka s Lenerem zveřejnili nominaci pro turnaj v Naganu i s mladým Hejdukem
Lednové dny roku 1998 se nesly v napětí, kteří hokejisté budou reprezentovat Česko na zimních olympijských hrách v japonském Naganu. Na turnaji století, jak se akci přezdívalo, se měli poprvé v historii střetnout na mezinárodním poli nejlepší hráči světa včetně zástupců ze slavné NHL.
A 14. ledna, přesně před pětadvaceti lety, odhalili reprezentační trenéři Ivan Hlinka se Slavomírem Lenerem definitivní podobu české soupisky. Už dříve oznámili jedenáctičlennou kostru týmu tvořenou hvězdami ze zámoří. Právě fakt, že tým bude z poloviny "evropský", byl prvním překvapením.
Hlavní oporou výběru měl být Dominik Hašek, jenž v brance Buffala tehdy chytal v životní formě. V sezoně 1997/1998 si nakonec připsal gólový průměr 2,09 a úspěšnost zásahů vytáhl na 93,2 %. Hlavně se ale blýskl třinácti nulami, což se žádnému muži s maskou nepodařilo od ročníku 1969/1970, kdy měl Tony Esposito z Chicaga dokonce patnáct čistých kont. Haškovi se poté přiblížil jen Martin Brodeur z New Jersey, jenž jich stihl dvanáct v roce 2007.
Prvotřídní hrozbou v útoku byl Jaromír Jágr z Pittsburghu, který měl našlápnuto k druhé stobodové sezoně v kariéře. V nominaci nechyběl Jágrův spoluhráč z Penguins Martin Straka, dále Robert Reichel (NY Islanders) nebo Martin Ručinský (Montreal). Trenéři ukázali také na Martina Procházku z Toronta s Vladimírem Vůjtkem z Tampy Bay, již měli navázat na úspěšnou spolupráci z mistrovství světa s centrem AIK Stockholm Pavlem Paterou.
Šestici forvardů doplnili čtyři obránci – Roman Hamrlík (Edmonton), Jiří Šlégr (Pittsburgh), Richard Šmehlík (Buffalo) a pozvánku dostal také Petr Svoboda (Philadelphia), jenž v roce 1984 emigroval a v seniorské reprezentaci před Naganem nestihl ani jeden zápas.
Exkluzivní výběr 23 hráčů pro tehdejší dobu největší turnaj v historii doplnilo dvanáct jmen z Evropy – brankáři Roman Čechmánek (Vsetín) s Milanem Hniličkou, obránci František Kučera (oba Sparta), Jaroslav Špaček (Färjestad) a Libor Procházka (AIK Stockholm) a sedmička útočníků. Sever Evropy zastupoval ještě Jan Čaloun (IFK Helsinky) a moravskou jízdu vytvořili Josef Beránek, Jiří Dopita (oba Vsetín) a David Moravec (Vítkovice).
"Každá olympiáda je určitý vrchol a je to hezké být v týmu, který jede za Českou republiku hrát," uvedl k nominaci Beránek. "Myslím, že po té píli nás všech, co jsme se tady snažili v extralize, si to určitě taky trochu zasloužíme," hodnotil zase Moravec. "Až to uvidím na vlastní oči, tak tomu uvěřím," dodal Dopita.
Zbylá dvě místa obsadili dva zástupci rozdílných generací. Na jedné straně stál 34letý veterán Vladimír Růžička ze Slavie, jenž se vrátil do reprezentace po téměř devíti letech a s nímž se počítalo na pozici centra do Jágrova útoku. Na straně druhé se v nominaci objevil k překvapení mnohých teprve 21letý Milan Hejduk z Pardubic – nováček velkých reprezentačních akcí.
Jelikož se však Vůjtkovy zdravotní problémy s dýcháním a bolestí v hrudníku před olympijským turnajem nezlepšily, nahradil později vítkovického odchovance jiný útočník z NHL Robert Lang, další Tučňák z Pittsburghu. Zajímavostí bylo, že v tomto výběru bylo hned osm zástupců z domácí extraligy a z reprezentačního mužstva z předchozího olympijského turnaje v Lillehammeru nezbyl nikdo.
"Je to dobrý pocit, že po takové době jsem se vrátil do národního mužstva na tuhle akci, na turnaj století, jak se jí říká. Ale chtěl bych říct, že důležité je, jak to tam všechno dopadne," prohlásil prorocky kapitán týmu Růžička. Tým byl kompletní a brzy se měl vydat na cestu, která vešla do dějin jako největší úspěch českého a československého hokeje.
