Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
SP ve vodním slalomu 2024

Svobodův gól spustil nevídané oslavy. Zlatá radost mohla propuknout

Finále olympijského turnaje v Naganu mezi českým národním týmem a ruskou sbornou rozhodla jediná přesná trefa. Hvězdná chvíle Petra Svobody přispěla vedle bezchybného výkonu brankáře Dominika Haška k vytouženému zlatu, o které se marně snažily předchozí generace. Výběru trenéra Ivana Hlinky se tak podařilo po vítězství 1:0 úspěšně završit nečekanou cestu až na samotný vrchol. Oslavy v Japonsku i doma v České republice mohly začít.

Vítězství hokejistů v Naganu
zdroj: ČT autor: ČT

Parta okolo kapitána Vladimíra Růžičky dosáhla na něco, co předchozím generacím československého a českého hokeje stále unikalo. Čtyřikrát bylo přitom olympijské zlato na dosah ruky. Ve Svatém Mořici v roce 1948 chyběly při rovnosti bodů s Kanadou tři góly v celkovém skóre, v Grenoblu v roce 1968 nestačila v posledním utkání remíza 2:2 se Švédskem a znovu z toho byla jen stříbrná medaile.

O osm let později v Innsbrucku vedlo Československo nad Sovětským svazem pět minut před koncem 3:2, ale konečná prohra 3:4 přinesla další smutek. A naposledy? Porážka se Sovětským svazem 0:2 na olympiádě v Sarajevu v roce 1984 v rozhodujícím zápasu.

Výběr Ivana Hlinky a Slavomíra Lenera měl ale ukončit sérii neúspěchů v honbě za zlatou medailí z turnaje pod pěti kruhy. Vyvážený tým z poloviny složený z hráčů z NHL a doplněný o hokejisty z Evropy zlomil prokletí právě proti historicky největším rivalům – Rusům.

"Věřili jsme si, že zápas nemůžeme prohrát. Byli jsme odhodlaní nechat tam všechno. Věděli jsme, že když všichni uděláme to, co máme, tak ten zápas nemůžeme prohrát," řekl Robert Reichel k přípravě na finále.

O všem přitom rozhodla jediná úspěšná střela, když Svoboda od modré čáry prostřelil po vhazování v útočném pásmu brankáře Michajla Štalenkova ve 49. minutě. Jednalo se o nečekaného hrdinu utkání. Petr Svoboda po emigraci v roce 1984 odehrál v české seniorské reprezentaci pouze zápasy v Naganu, přesto se nesmazatelně zapsal do dějin tuzemského hokeje.

"Petr neměl žádnou velkou ránu. Jezdil rád dopředu, byl výborný bruslař. Měl celkem i techniku, ale střelec to určitě nebyl. Od modré těch gólů v NHL moc nedal. Střela nebyla něco, čím by se prosazoval. Ale na ledě byla čtvrtá pětka a každý z hráčů výborně zahrál svou roli," připomněl Hašek práci Paterovy formace, kde byli na křídlech Martin Procházka a Milan Hejduk.

Poslechněte si Nagano fokus podcast se Slavomírem Lenerem, Jaroslavem Špačkem a Petrem Vichnarem o tom, co stálo za českou cestou za zlatem:

Druhým rozhodujícím činitelem vítězného klání se stal brankář Dominik Hašek. Skutečný fantom v brance, který udivoval svými akrobatickými zásahy v průběhu celého turnaje, nepropustil ani jeden ze střeleckých pokusů Rusů a ve finále udržel proti hvězdám soupeře čisté konto. Celkem si připsal dvacet úspěšných zákroků.

Hlavní hrozbu představoval kapitán ruského týmu Pavel Bure, který se v semifinále blýskl nevídaným počinem v duelu proti Finsku. "Dal pět gólů a mluvili jsme o tom hodně, ale 'Hlína' (Ivan Hlinka) řekl jasně: 'Nebudeme ho bránit osobně, ale kdykoliv je Bure na ledě, všímejte si ho a pozor na něj.' Ale nebyl to jen Pavel Bure, bylo tam spousta dalších vynikajících hráčů, kterých jsme se také obávali," dodal Hašek.

Na celém turnaji tak Hašek inkasoval jen šestkrát, v kritických duelech play-off proti USA, Kanadě a Rusku pouze dvakrát. První z důležitých zákroků ve finále přitom zaznamenal už v páté minutě, kdy musel krýt nepříjemnou střelu Kamenského, který se ocitl sám před Haškem. Poté si český gólman sám zavařil, když v jedenácté minutě vyhodil puk přímo do hlediště a českou reprezentaci čekalo další oslabení.

První dvacetiminutovka ale s bezbrankovým skóre nepohnula. Vzpomínku na skupinový zápas proti Rusku, ve kterém se čekalo na první gól až do poloviny utkání, pak ještě více připomněla další srážka Jaromíra Jágra s ruským obráncem. Tentokrát ho skolil Alexej Žitnik a Jágr opět zamířil do šatny předčasně.

Na začátek druhého dějství byl ale zpátky na ledě a hned ve 22. minutě mohl vstřelit první branku utkání, ale v situaci dvou na jednoho s Josefem Beránkem nedokázal zakončit přes ruského beka.

Ve 29. minutě nastala další hvězdná chvíle Haška, když vleže vychytal úplně volného Kovalenka. O dvě minuty později se ocitl v akci znovu Jágr. Tentokrát sice ruskou obrannou hráz včetně Štalenkova prostřelil, ale místo gólové sirény se ozvala pouze tyč.

Druhou obrovskou šanci měl v samostatném úniku Pavel Patera, ale v oslabení mu nevyšel bekhendový blafák. "Už jsem měl dlouhé střídání v oslabení a na konci jsem vypíchl puk ruskému obránci. Bohužel jsem to už nezvedl. Možná, že mě tam i trochu přihákovali, chyběl kousek," uvedl trpce Patera.

Bezbrankový stav po čtyřiceti minutách ale nervozitu v kabině nezpůsobil. "Řešili jsme, že máme ještě dvacet minut, a když ten jeden gól dáme, tak Dominik ho nepustí," řekl František Kučera.

Tak se také stalo. Po Svobodově trefě se v posledních vteřinách mohla spustit česká radost. Hráči naskákali na Haška a poté se už dočkali vysněných zlatých medailí z olympijského turnaje století s premiérovou účastí nejlepších hráčů na světě.

Finále olympijského turnaje v Naganu 1998:

Česko – Rusko 1:0 (0:0, 0:0, 1:0)
Branky a nahrávky: 49. Svoboda (Patera, Procházka). Vyloučení: 4:2, bez využití. Rozhodčí: McCreary - Scapinello, Rönnmark. Diváků: 10 010.

Česko: Hašek - Šmehlík, Šlégr, Svoboda, Hamrlík, Kučera, Špaček - Straka, Růžička, Jágr - Lang, Reichel, Ručinský - Beránek, Dopita, Moravec - M. Procházka, Patera, Hejduk.

Rusko: Štalenkov - D. Mironov, Gusarov, B. Mironov, Kasparaitis, Juškevič, Žitnik, Gončar, Kravčuk - P. Bure, Žamnov, Kamenskij - Kovalenko, Jašin, Fjodorov - V. Bure, Němčinov, Krivokrasov - Morozov, Titov, Zelepukin.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články