Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
ME 2020 Česko

BLOG: Další rána pro český hokej aneb dokončení mozaiky současné reality

Tak už je to oficiální. Česká extraliga je až pátou nejlepší národní soutěží v Evropě nepočítaje mezinárodní Kontinentální hokejovou ligu. Definitivně o tom rozhodla porážka Hradce Králové ve finále Ligy mistrů, které ovládla Frölunda 3:1 a oslavila tak už čtvrtý triumf v šestileté historii novodobé Champions Hockey League (CHL).

Smutní hráči Hradce Králové
zdroj: ČTK autor: Taneček David

Aby si česká nejvyšší soutěž zachovala také pro příští ročník Ligy mistrů čtyři vstupenky pro své zástupce, potřebovala pomoc Hradce Králové. Jak paradoxní. Klub, který z důvodu absence automatické rentability CHL v minulosti evropskou ligu sabotoval nevhodnými komentáři a nakonec také výkony hráčů na ledě, mohl situaci zachránit.

V letošním ročníku přehodnotil východočeský tým svůj přístup i díky finanční dotaci ze strany Českého hokeje a také s vidinou vyšších finančních prémií za postup do finále. Nejprve pohodlně prošel z jednoduché základní skupiny a v play-off postupně vyřadil Mannheim, Zug i Djurgaarden.

Jenže v posledním utkání potřeboval v základní hrací době porazit trojnásobného mistra CHL a evropského hegemona – švédskou Frölundu. Malý zázrak se nekonal a česká extraliga se v evropském koeficientu propadla na páté místo. Pořadí vévodí s velkým náskokem právě Švédové, po nich následují Švýcaři, Němci a Finové.

Přístupu Hradce Králové k Lize mistrů se věnoval Hokej fokus podcast:

Důkaz, na který se čekalo

Pokud doteď kritikům chyběl v rukách důkaz o tom, v jak špatné kondici je tuzemská soutěž (a potažmo i úroveň českého hokeje jako takového) ve srovnání s evropskými ligami, tak už ho mají. A celé to zapadá do mozaiky reality posledních let.

Švédové a Finové dohromady ovládli všech šest ročníků Ligy mistrů (výčet mistrů kompletují švédská Lulea a finské Jyväskylä). Absolutním vládcem je právě Frölunda, která dosáhla už na pět finálových účastí.

Pokud v hokejovém srovnávání zůstaneme u šestiletého období, připočtěte si k tomu ze šampionátů dospělých (tedy od roku 2014) dva švédské tituly v řadě a jeden bronz a na druhé straně finské zlato a dvě stříbra. Mezi juniory (od roku 2015) pak dvě medaile pro "Tre kronor" a hned dva tituly "Suomi".

Když se přesuneme ke Švýcarům, tak mají mnozí v živé paměti jejich účast v prohraném finále na světovém šampionátu 2018 v Dánsku, kde padli až na nájezdy. V juniorech sice na medaili čekají víc než dvacet let, ale zato se mohou pyšnit celkovou jedničkou draftu NHL v podobě Nica Hischiera, kterého si vybrali New Jersey Devils v roce 2017.

O tom, že ve švýcarské NLA hrají mimo jiných i skvělí zahraniční hráči a chodí tam i nejlepší Češi (např. Dominik Kubalík, Jan Kovář), se nemusíme bavit.

Dožeňme Německo

A Němci? Někteří hokejoví fanoušci možná ještě teď nechápou, jak s nimi mohli čeští junioři na letošním domácím šampionátu prohrát. Jenže parta okolo Tima Stützleho, kterému byla predikována pozice v prvním kole nadcházejícího draftu NHL a po úspěšném šampionátu se jeho pozice ještě vylepšila (potenciálně jako celková čtyřka), je nejen porazila, ale místy i výrazně přehrávala.

V případě Německa se sluší také připomenout zisk stříbrné medaile na olympijských hrách v Pchjongčchangu (s výrazným zastoupením hráčů z DEL) před dvěma lety, kde nebylo daleko od zlata.

A pak je tady český hokej. Na seniorskou medaili čeká od roku 2012, na tu juniorskou už patnáct let (2005). Nyní přišel i propad v evropském koeficientu. Tuzemský hokej se marně pokouší dohnat špičku, ale ztrácí krok i s ostatními konkurenty.

Dvě finálové účasti v Lize mistrů (Sparta 2017) jsou jen slabou náplastí, která má zakrýt rány českého hokeje, které se stále ne a ne zahojit.

Zdroj
ČT sport, nhl.com, sportsnet.ca, championshockeyleague.com

Hlavní zprávy