Ženský fotbal šel dopředu. Některé duely jsou koukatelnější než mužská první liga, říká o MS Pěničková

Šampionát ve Francii, na kterém právě skončily základní skupiny a den volna značí blížící se bouři ve vyřazovací části, pečlivě sleduje. A když vidí, co se na stadionech v Lyonu, Paříži či Rennes odehrává, tak trochu závidí.

Ne že by Blanka Pěničková měla špatnou kariéru. Dlouhá léta působí ve Slavii, zahrála si i v italské lize a pravidelně nastupovala v reprezentaci. MS ve Francii ale v plné kráse ukazuje, jak obrovský progres ženský fotbal v poslední době udělal. A to jak herně, tak i zájmem fanoušků, kterých ve Francii na utkání chodí pravidelně desítky tisíc.

"V posledních 5 letech šel ženský fotbal nahoru více než dříve. Je to podobné tomu mužskému. Hra se zrychluje, a když to přeženu, už se nestává, že by někdo neuměl zpracovat míč. Vývoj je obrovský," chválí Pěničková.

Zmínila jste velký progres v posledních 5 letech. Čím si ho vysvětlujete?

Velký vliv mají peníze. Hráčky se napříč světem profesionalizují. A pokud jste profesionál, můžete se sportu věnovat celý den. Zahrnuje to stravu, odpočinek a i silovou přípravu. Ty výkony jdou potom okamžitě nahoru. Pokud naopak holky chodí do práce, do škol, tak mají limity.

Fanoušci se často v ženském fotbalu posmívali brankářkám, které třeba nedoskočily pod břevno. Přijde mi, že i v tomto šel ženský fotbal hodně dopředu.

Tam bych dokonce řekla, že se udělal nejviditelnější kus práce. Když docházelo ke kritice, holek mi bylo i líto. Branka je veliká a je rozdíl, jestli tam stojí brankářka se 170 centimetry nebo Petr Čech, který má 2 metry a líp dosáhne. Ovšem dnes když to sleduji, tak všechny holky mají brankářské návyky. Je znát, že zákroky i výkopy už jsou fotbalové.

Říkáte, že šla hra výrazně nahoru. Co zájem fanoušků? Je to právě na probíhajícím mistrovství světa znát?

Určitě. Stadiony jsou plné. Jsou tam 30tisícové, 40 tisícové návštěvy. A to nemusíme mluvit jenom o MS. Zaznamenáváme to i v evropských soutěžích, zejména ve Španělsku. Tam je extrémní boom. Se závistí koukám, kam až se to posunulo. Fanouškovský zájem je obrovský a ženský fotbal nyní berou. Je to koukatelný sport a je to občas na vyšší úrovni, než jsou některé zápasy české mužské první ligy.

Je to právě herní progres a větší peníze, které stojí za větším zájmem fanoušků?

Část je díky rovnoprávnosti. Už se tolik neřeší, jestli je to fotbalista, či fotbalistka. Je to jeden sport, všichni umí kopnout do míče a vymést šibenici. Pak tam lze najít vliv marketingu. Nedávno jsme byli se Slavií na Chelsea a vedle dresu Hazarda je ve fanshopu velká fotka Fran Kirbyové, která je hvězdou ženského týmu. Ten rozdíl tam už není, což je spojené právě s tím vývojem. Že ženské zápasy jsou zábavné, kvalitní a nenudí.

Může to být i tím, že ženské zápasy jsou přece jenom trochu jiné?

Není tam možná tolik taktiky jako u mužů a holky nemají tolik rychlosti, takže některé pozice na velkém hřišti neobsadí tak rychle. Vzniká díky tomu prostor pro kombinaci. A je to mnohdy koukatelné. I spousta odborníků nyní potvrdí, že ženský fotbal je prostě dobrý.

Když z tohoto pohledu zhodnotíme základní skupiny právě probíhajícího MS. Líbily se vám?

Ano, hodnotila bych to zatím pozitivně. Mohli jsme vidět spoustu hezkých a hlavně zábavných zápasů, které měly náboj. Bylo tam spoustu emocí i kvality.

Je naopak něco, co se vám nelíbilo?

Některá rozhodnutí videorozhodčího, která se diskutovala. V posledním zápasu Skotky vinou remízy s Argentinou nepostoupily do osmifinále. A ta remíza byla kvůli opakované penaltě na základě informace od VARu. To mi přišlo kruté. Navíc nevím, jestli to bylo správné rozhodnutí, jelikož po přezkoumáních to spíše vypadá, že k pochybení nedošlo a brankářka dříve nevyběhla. To je jediný problém. VAR, jeho uplatnění, zda jsou rozhodnutí správná.

Teď jste zmínila hodně propírané nové pravidlo, že brankář/ka musí při momentu kopu penalty mít alespoň jednu nohu na brankové čáře. Jak se na to díváte? Spousta expertů ho kritizovala.

Je to složité. Holky gólmanky jsou nižší a pokud nemají výhodu podvědomě si tipnout stranu a hnout se trochu dříve, nemají téměř šanci tu penaltu chytit. Nicméně je to jeden sport a pravidla by měla být stejná pro muže i ženy. Jen bych nebyla tak úzkoprsá. Pokud v době kopu gólmanka nemá nohu na čáře jen o pár centimetrů, tak to není rozhodující.

VAR na to upozornil na MS už několikrát. Jak tedy vnímáte premiéru videorozhodčího?

Práci s videem pořád dělají lidi a dochází proto k pochybení. Setkáváme se s tím i v Česku u chlapů. Vnímám ho ale pozitivně. Je to vývoj, který se nedá zastavit, a je správné, že odpadají různé spekulace. Myslím si, že video více přináší, než ubírá.

Zpět k zápasům ve skupinách. Našla byste tam nějaké velké překvapení?

Žádné velké překvapení tam moc nebylo. Je mi ale líto zmíněných Skotek. Ztratit vedení 3:0 je hodně nešťastné. Mohly v klidu být v osmifinále se čtyřmi body. Ve čtvrtek se pak hrál duel Chile – Thajsko. Kdyby Chilanky vyhrály více než 3:0, šly dál na úkor Kamerunu a ony nedaly v 89. minutě penaltu. Což je podobně smutný příběh. Ale jestli je v osmifinále Chile, nebo Kamerun, to je asi jedno. Favorité a nejsilnější týmy postoupily.

A co nějaký skvělý zápas? Vypíchla byste nějaký jako reklamu na ženský fotbal?

Paradoxně bych vybrala duel, který nakonec nebyl postupový. Byl to zápas Jižní Koreje s Norskem. To pro mě bylo střetnutí vysoké kvality. Korea skončila ve skupině s 0 body, ale jak s Nigérií, tak také s Norskem byla herně lepší. Je to atletický tým na vysoké technické úrovni. Z nich jsem byl skutečně nadšená, i když skončily poslední.

Zmínila jste Koreu. Na MS vzbudil pozornost jiný asijský tým Thajsko, které schytalo rekordní výprask 0:13 od USA. Neukázal tento zápas, že mezi špičkou a slabšími celky se rozdíl kvalitativní čím dál více zvětšuje?

Thajsko jsem viděla poprvé v životě a rozdíl proti USA byl obrovský. Při každém MS jsme ale mohli narazit na podobně velké rozdíly jako právě v zápase USA - Thajsko. To samé se navíc stává u chlapů. Němci dali kdysi někomu osmičku (Saúdskou Arábii na MS 2002 porazili 8:0, pozn. red.). Někdo holt zaplatí daň za nezkušenost a atmosféra turnaje na něj dolehne.

Drtivá výhra Američanek se hodně řešila a mluvilo se o neúctě. Jak vy se na to díváte?

Nedokážu si představit, že bych v podobné situaci zvolnila a řekla bych si, že mi jich je líto. Je to sport, každý chce vyhrát. Dokážu se vžít do pocitu poražených, že vám pak nic nevychází a od 60. minuty tlačíte čas, aby to skončilo.

Nenahrál ten výsledek ale trochu do noty kritikům ženského fotbalu?

Snažíme se posunout ženský fotbal dál, ukázat, že kvalita tam je, a tyto výsledky tomu moc nepřidávají. Vidíme to ale i u mužů. Dokonce i v Lize mistrů v souboji nejlepších týmů Evropy. Je to smutné, ale Američanky byly o hodně lepší.

Výrazné téma šampionátu je rovnoprávnost a odměny pro muže i ženy. Američanky se třeba soudí s vlastním svazem, Norky protestují, pak jsou ale hráčky jako Angličanka Tonni Dugganová, jež v tomto zůstává zdrženlivější. Vy podporujete který přístup?

Na co naráží právě Toni Dugganová, hodně závisí na marketingu. Když je mistrovství světa v mužském fotbale, je to celosvětový boom a nelze si toho skoro nevšimnout kdekoliv na planetě. Současný ženský šampionát se vnímá, ale spousta lidí ho nezaznamená i vinou, že zároveň je Copa América. Že finále je ve stejný den, což může některé fanoušky odtáhnout. V tom rozdíl. Ale nemyslím si, že by fotbalistky měly mít nižší odměny. To úsílí, čtyřletý cyklus, který tomu věnují, dávají tomu stejný čas i energii. To že marketing není tak silný, není vina fotbalistek. Ty dělají stejné věci jako muži a jsou za to hůře hodnoceny. Nepřijde mi to spravedlivé.

S tím souvisí i další výrazná kauza. Neúčast držitelky Zlatého míče a hvězdy Norska Ady Hegerbergové, která na MS nepřijela právě kvůli podmínkám. Není to ale v tomto případě kontraproduktivní rozhodnutí?

Ano. Přesně. Bojovat za rovnoprávnost ano, ale v jejím podání ne. Kdyby ve Francii byla, mohla ukázat, že góly střílí snáze než někteří mužští útočníci, když to přeženu. Ženskému fotbalu a marketingu by to pomohlo více. To, že tam chybí, je cítit.

Jedna hvězda na MS chybí, druhá zase předvádí velké věci. Brazilka Marta vytvořila dva rekordy. Jako první skórovala na 5 MS a zároveň se 17 brankami překonala rekord Němce Miroslava Kloseho v historii šampionátů. Velký počin pro ženský fotbal?

Je to legenda a jedna ze značek ženského fotbalu dlouhodobě. Přála jsem jí to, aby ten rekord překonala, a jsem za to strašně ráda. Dostat se jenom na šampionát pětkrát v řadě, je dost pro krátký fotbalový život, což se nebude lehce opakovat.

Čím je tak výjimečná?

Její techniku před 10 lety nikdo neměl. Ty kličky, je to takový Ronaldo v sukni. Vždy přemýšlela o krok dál. Teď už ale tak výrazná není. Před 3 lety jsme proti ní hrály se Slavií, když byla ještě ve švédském Rosengardu, a už to není ta Marta v té rychlosti, kterou dřív měla. Věk nelze zastavit, ale pořád je to strašně chytrá hráčka, která když se dostane do šance, tak ji promění. A navíc dokáže góly připravit.

Podívejme se ještě na osmifinále. Které z nich je pro vás nejatraktivnější?

V každém je mírný favorit. Řekla bych, že sobotní zápas mezi Norskem a Austrálií by mohl být hodně zajímavý. Těším se taky, jak si Španělky poradí s Amerikou, jelikož uvidíme dva odlišné styly. Španělky hrají jako jejich muži, drží míč, Američanky zase hrají v rychlosti a mají velký tah na bránu. Atraktivní bude rovněž duel Francie s Brazílií.

Je nějaké osmifinále, které by mohlo přinést překvapení?

Zajímavé bude střetnutí Kanady se Švédskem. Tam není velký favorit. Pro Švédky to bude složité, jelikož Kanada není vůbec špatná.

Už před turnajem se na pozici favoritek na titul dávaly buď domácí Francouzky, nebo Američanky. Pokud zvládnou osmifinále, narazí na sebe už ve čtvrtfinále. Bude to předčasný vrchol turnaje?

Zatím to tak vypadá. Francouzky svoji skupinu zvládly jednoznačně, USA taky, i když jim pomohlo složení skupiny. Oba týmy jsou největší aspiranti na titul.

A kdo tedy vyhraje MS?

Co jsem viděla zápasy favoritů, tak největší válec předváděly Američanky. Ale já jsem si vsadila na Francii, tak uvidíme.