Panenka o Maradonovi: Byl geniální, právem patří do naprosté špičky, ale podlehl svodům
Smutné, nepříjemné, nečekané. Tak okomentoval odchod Diega Maradony legendární Antonín Panenka. České fotbalové legendě je už jednasedmdesát a před nedávnem si prožil své při těžkém průběhu nákazy koronavirem. Už je ale v pořádku, a tak zavzpomínal na kontroverzního chlapíka, který běhal po hřišti v dresu s desítkou na zádech a ve středu v šedesáti letech podlehl infarktu.
"Já měl to štěstí, že jsem si proti němu mohl zahrát. To bylo v roce 1980, prohráli jsme jedna nula. On teprve začínal, nebylo mu ještě ani dvacet, ale už tehdy byl nejlepší na hřišti a spoluhráči ho pořád hledali. Náš trenér tehdy na něho nasadil Frantu Štambachera, to byl hodně nepříjemný fotbalista a uměl hráče obsazovat, ale Maradona si s ním tehdy dělal, co chtěl," vzpomíná autor rozhodující penalty ve finále mistrovství Evropy 1976 v Bělehradě, kterou vstoupil do dějin fotbalu také.
Přiznal, že malého Argentince do té doby vlastně nezaregistroval. "On už byl ale tuším vyhlášený nejlepším hráčem do jednadvaceti let na Jihoamerickém americkém šampionátu - končil Kempes a začínal on. Já jsem do té doby ale věděl jen, že nějaký Maradona je, ale netušil jsem, o koho jde," vybavuje si Panenka jediné setkání s tímhle hráčem.
A co legendární fotbalový hračička z vršovického Ďolíčku na Maradonovi obdivoval nejvíc? "Byl geniální, měl myšlenku a dokázal ji zrealizovat. Byl to technik, kreativní fotbalista, který právem patří do naprosté špičky v celé historii fotbalu," tvrdí jednoznačně.
Ovšem každá mince má dvě strany. "Ve sportu byl špička, ale jeho osobní život příklad do čítanek zrovna nebude," dodal Panenka a hned přidal pohled na Maradonův život mimo fotbal, kde proběhly drogy, alkohol, kontakty s mafií.
"Přišel v jednadvaceti do velkého světa. A to zamotá hlavu devadesáti procentům lidí. Najednou mu všechno leželo u nohou, peněz měl, kolik chtěl, koupit si mohl cokoliv, holky za ním běhaly. Všechno dostal na stříbrném podnose... Udržet si skromnost a pokoru v takové situaci je hrozně těžké. A on těm svodům podlehl," vybavuje si muž s populárním knírkem, jenž zažil jen zlomek podobné změny životního stylu, když mohl už po třicítce z tehdejšího socialistického Československa odejít hrát do Rapidu Vídeň.
Panenka po ukončení kariéry nikdy nedělal hlavního trenéra ve velkém fotbale. Zato slavný Argentinec trénoval mnoho týmů, ale nikdy už s nimi nic velkého nedokázal. "Když umíte kopat, nikde není řečeno, že budete dobrý trenér. Na to musíte mít jiné předpoklady. Třeba já jsem s těma klukama spíš kamarád, což není dobře, tam je třeba pevná ruka, disciplína, občas zařvat, někoho vyhodit, takže jsem maximálně dělal asistenta nebo trenéra brankářů. Na hlavního trenéra nemám předpoklady a on na tom byl nejspíš podobně," řekl vynálezce vršovického dloubáku.
A proč Maradona přesto dlouho trénoval? "Mít za trenéra Maradonu je atraktivní. Tam nejde jen o to, že by chtěli, aby trénoval jejich tým zrovna on. Je to ale určitě taky dobrý marketingový tah," vysvětluje s tím, že když ty nabídky slavný Argentinec dostával, tak je zkrátka přijímal.
