Areál jako v Manchesteru i škorpióni – byl to zážitek, vzpomíná Csaplár na MS sedmnáctek v Mexiku

"Před mistrovstvím světa jsme hráli v Srbsku mistrovství Evropy, kde jsme třikrát remizovali. S pozdějšími finalisty šampionátu Nizozemci a Němci a potom i s Rumuny," vybavuje si muž, který s týmem ještě předtím musel vyhrát turnaj na Islandu a pak porazit Itálii.

V Mexiku jako na Manchesteru i Ajaxu

"Vzpomínám na Mexiko rád, i když jsme tam nedopadli moc dobře. Složitě jsme tam postupovali a byla to událost pro všechny, nejen pro ty kluky. Bylo to úžasné. Bydleli a hráli jsme v Toreonu až u hranic s USA. Byl tam úžasný stadion týmu Santos Laguna, úžasné zázemí," říká.

"Nic jsme od toho nečekali – no, Mexiko. Jenže pak jsme přijeli do toho areálu a říkal jsem si, jestli jsme tady nebo na stadionu Manchesteru United, kde jsem taky měl možnost být, nebo na Ajaxu... Bylo to stejný," vysvětluje, jak byl z podmínek v Mexiku překvapený.

"Je to čtrnáct let a já takovou kabinu jako tam, se saunami, bazény viděl naposledy na Schalke. Každý hráč měl svůj monitor. Bylo to tak velké, že se tam dalo zabloudit," říká s tím, že nejdřív koukali na Mexiko trochu skrz prsty, ale po příletu museli všichni konstatovat, že v Česku je v tomhle fotbal "dvacet let za opicemi".

Obrací se také k nadcházejícímu šampionátu, kam dovedl současnou generaci českých hráčů trenér Pavel Drsek.

"Nyní v Kataru budou mít určitě ideální podmínky, konalo se tam mistrovství světa dospělých. FIFA to bere jako trénink pro své zaměstnance. Takže nároky na organizaci, zabezpečení a všechno, aby to takhle šlapalo i při velkém mistrovství, jsou vysoké," popisuje, o co tam také jde.

"Byl jsem na dvou evropských šampionátech – ve Finsku jsme byli druzí a pak s tou sedmnáctkou před MS v Mexiku ještě v Srbsku (tam tehdy Česko skončilo ve skupině po třech remízách s pozdějšími finalisty Nizozemskem a Německem a pak i s Rumunskem), a když to srovnám, tak je to MS v organizaci o jeden až dva levely výš," vysvětluje.

Na bezpečnost se v Mexiku hodně dbalo. "Když jsme jeli z hotelu na stadion, tak to vypadalo, jako když jdeme do války. Před náma tři džípy, za náma tři džípy. Spali jsme v hotelu i s týmem USA, takže tajné služby byly všude okolo," říká trenér, který v roce 2001 společně s Ladislavem Škorpilem dovedl k titulu v lize fotbalisty Liberce.

Hráče trápily střevní potíže

Ale všechno ideální nebylo. "Až teď to pouštím ven," vrací se k tehdejšímu šampionátu s tím, že hráči měli zdravotní problémy.

"Od začátku jsme tam měli velké střevní problémy. Někteří kluci skončili i v nemocnici, a to údajně nejen z našeho týmu. Byli jsme tam strašidelně rozbití a podle toho nakonec taky hra vypadala. Říkám to teď po letech, aby to tehdy nevypadalo, že brečím," vysvětluje, proč to neřekl dřív. "Postupně ty problémy gradovaly, takže v posledním zápase hrál, kdo mohl, a náhradníci seděli v kabině," vzpomíná s tím, že v Mexiku bylo tehdy každý den čtyřicet stupňů.

"Když začalo pršet, tak lidi vybíhali na ulici. Říkali jsme si, co blbnou, a oni nám vysvětlili, že tam rok nepršelo," říká s tím, že v Kataru by v tomhle období měli mít pro fotbal lepší počasí.

"Nebo nám říkali, abychom při tréninku nenechávali boty na zemi, ale dali si je na lavici. Ptali jsme se proč a dozvěděli se, že je to kvůli škorpionům," vybavil si další raritu muž, který toho má za sebou hodně a o fotbale také stále přemýšlí, i když podle některých až moc.

Drskův tým čeká v Kataru ve čtyřčlenné skupině, kterých je dvanáct, a postupují první dva a osm nejlepších z třetích míst – USA, Burkina Faso a Tádžikistán. Csaplár ale netvrdí, že postup je jistota.

"Přeji klukům, co nejlepší výsledek. Ale vzhledem k úrovni českého fotbalu obecně, tak bych na řeči o jasném postupu zapomněl. Znám úroveň českého dorosteneckého fotbalu. A když se na to pak podívám optikou zápasu Faerské ostrovy – Česko 2:1 a Chorvatsko – Česko 5:1. Tak nám vlak neujíždí, nám už ujel," dodává muž, jenž vedle české ligy, v níž vedl kromě Liberce například také Slavii, trénoval i v Řecku, Polsku i Spojených arabských emirátech.

Talenty máme, ale neumíme to s nimi

Csaplár přitom tvrdí, že talentů u nás máme hodně. Jenže... "Jsou jich tu mraky. Třeba jsem měl kluka, nebudu jmenovat, od kterého jsem čekal, že z něho bude druhý Lukaku. Hráli jsme se Srbskem a on o poločase normálně brečel, že prohráváme. Skutečně talent připravený pro top ligy. Jenže to skončilo v okamžiku, kdy přišel agent a kluk dostal smlouvu v jednom velkém klubu. Neskutečnou raketu. Přišel na další sraz repre a byl to úplně někdo jiný. Ty talenty ničí tyhle okamžiky, kdy je dostanou agenti a ždímou je na doraz. Devět z deseti těch kluků to nepřežije. Přitom zpracovat míč a nahrát umí každý, ale to nejcennější je hlava a ta jejich čistá duše. Dokud si udrží pokoru, tak se s tím dá něco dělat, pak už ne," tvrdí protřelý kouč.

"Nejde jen o agenty, ale i o rodiče, o klub, sportovní ředitele, majitele, funkcionáře. Hráče formuje trenér a prostředí, v němž vyrůstají," říká přesvědčeně.

"Jak to, že ti kluci v Barceloně nezblbnou?" nastolí řečnickou otázku a hned pokračuje. "Takových talentů jsem měl víc a říkal jsem jim tohle neudělejte, když to uděláte, je to špatně – všechny to nakonec semlelo," vysvětluje.

Reaguje i na slova svého následovníka u sedmnáctky Drska, který si na tiskovce povzdechl, že se nám nedaří dostávat kluky do ligy v tak mladém věku jako v zahraničí.

"Není to proto, že by ti kluci tam byli tak výrazně lepší. Je to softwarem, který my máme u fotbalu, a nemyslím trenéry. Jejich role je u nás neskutečně přeceňovaná, protože si vždycky najdeme některého, který za to může. My všechno děláme výborně, já do toho dávám tolik peněz, postavili jsme jim umělku, kabiny a dal jsem jim tyhle prémie, ale trenér je blbec," popisuje Csaplár.

Co má zkušený kouč od současné sedmnáctky v Kataru očekávat, neví. "Nechám se překvapit. Chtěl bych, aby se pokoušeli hrát moderní, konkurenceschopný fotbal s potenciálem. To bych tvrdě vyžadoval já. Fotbal, který dá naději do budoucna. Pokud to v Kataru přinese výsledek, o to líp. Když ho to nepřinese a bude tam ten potenciál, tak mi to vadit nebude. Protože, když by přinesl výsledek naprosto zoufalý fotbal, který vidím často v mládežnickém fotbale, tak mě to nezajímá, protože to nemá budoucnost," uzavírá.