Argentinci se s Maradonou loučili v prezidentském paláci a pohřben byl na předměstí Buenos Aires
Na hřbitově na předměstí Buenos Aires pohřbili ve čtvrtek večer místního času Diega Maradonu. Smutní a šokovaní Argentinci se snaží vyrovnat se smrtí fotbalové legendy, a tak se scházeli před pohřbem v ulicích Buenos Aires a vyhledávali místa spojená se životem a kariérou geniálního hráče, jenž ve středu zemřel v 60 letech na infarkt. Rakev s ostatky mistra světa a národního hrdiny byla vystavena v prezidentském paláci v Buenos Aires, kam se od brzkého rána proudily poklonit tisíce lidí.
Maradonu pohřbili ve čtvrtek zhruba ve 20:00 místního času (kolem půlnoci SEČ) při soukromé ceremonii na hřbitově Jardín Bella Vista na předměstí argentinského hlavního města.
Podle argentinského listu Clarín se vlastního uložení těla do hrobu na hřbitově Jardín Bella Vista zúčastnil jen úzký okruh rodiny a přátel. Maradona spočinul v místě, kde jsou pohřbeni i jeho rodiče Dalma a Diego.
Veřejné rozloučení mělo původně skončit v 16:00 místního času (20:00 SEČ), argentinská vláda se ho ale rozhodla prodloužit poté, co s blížícím se uzavřením začaly vznikat potyčky mezi fanoušky v mnohasetmetrové frontě a policií. Vzdát hold fotbalistovi nakonec obdivovatelé mohli o tři hodiny déle, tedy do 23:00 SEČ.
Krátce před tímto termínem byl prezidentský palác pro fanoušky definitivně uzavřen, což se znovu neobešlo bez výtržností. Policie ke zvládnutí vyhrocené situace použila slzný plyn, podle médií došlo i na střelbu gumovými projektily.
Na hřbitov poté procesí zamířilo cestou kolem čekajících fanoušků, aby se mohli rozloučit i ti, na které se nedostala řada. Kolonu, kterou doprovázela policie, následovalo po místní dálnici i množství dalších troubících automobilů a motocyklů. Areál hřbitova pak policisté uzavřeli.
Rakev s Maradonovými ostatky byla do budovy zvané Casa Rosada převezena v sanitce s ochrankou ve středu v noci. V té době už na ni před palácem čekaly stovky lidí, a než se brány v 6:00 místního času otevřely pro veřejnost, rozšířil se dav na několik desítek tisíc.
Lidé následně začali po bezpečnostní kontrole proudit dovnitř, aby se poklonili slavnému fotbalistovi ležícímu v uzavřené rakvi zahalené do argentinské vlajky. Někteří z lidí se s Maradonou loučili pláčem, jiní se slovy díků či fotbalovým skandováním. Mnozí z nich také hodili k rakvi přes bezpečnostní zábranu reprezentační dres s Maradonovým číslem 10.
Úřady očekávaly, že poslední poctu přijde dát jedné z nejslavnějších postav argentinské historie až milion lidí. Prezident Alberto Fernández bezprostředně po Maradonově úmrtí vyhlásil třídenní státní smutek a uvedl, že bývalý fotbalista bude mít státní pohřeb.
Už před půlnocí dorazily do prezidentského paláce Maradonova bývalá manželka Claudia Villafaňeová a jejich dvě dcery Dalma a Giannina. Později přišla i další bývalá manželka Verónica Ojedaová se synem Dieguitem Fernandem. Dostavila se i jeho dcera Jana, kterou Maradona uznal za vlastní teprve před několika lety.
Po nich se s geniálním hráčem, ale kontroverzní osobností spojenou s mnohými skandály přišli rozloučit šéf Argentinské fotbalové asociace Claudio Tapia a současní i bývalí argentinští fotbalisté, mezi nimi Maradonovi spoluhráči z vítězného mistrovství světa v Mexiku 1986.
Fanoušci se srocují na místech spjatých s Maradonou
Lidé se po oznámení Maradonovy smrti shromažďovali před skromným domem na předměstí Villa Fiorito, kde se jeden z nejlepších fotbalistů historie narodil a kde vyrůstal. Další fanoušci šli ke stadionu týmu Argentinos Juniors, na němž "Zlatý chlapec" v říjnu roku 1976 krátce před šestnáctými narozeninami zahájil profesionální kariéru.
Stovky lidí se zase sešly před slavným stadionem La Bombonera Maradonova dalšího osudového klubu Boca Juniors. Fanoušci truchlili také u sídla klubu Gimnasia y Esgrima La Plata, který od loňska trénoval.
"Zasáhlo mě to. Nedokážu to pochopit, tohle přece nemůže být skutečnost. Diego nikdy nezemře, dnešek je zrozením Maradonova mýtu," citovala agentura AP lékaře Danteho Lópeze před stadionem Argentinos Juniors, jenž nese jméno svého nejslavnějšího hráče. Fanoušci podél zdi stadionu kladli květiny a zapalovali svíčky.
Další z příznivců Mariano Jeijer seděl s manželkou a dítětem v malém autě poblíž stadionu Bocy Juniors, protože nechtěl truchlit doma. "Diego je symbolem Argentiny. Přinesl nám spoustu radosti," řekl.
Podobně jako u mnoha dalších Argentinců si pro něj Maradona vysloužil status hrdiny díky dvěma gólům ve čtvrtfinále MS 1986 proti Anglii. Vítězství 2:1 bylo v zemi vnímáno jako odplata za válku o Falklandy, v níž Británie o čtyři roky dříve Argentinu porazila.
"Nejšťastnější okamžik pro mě byl první gól proti Anglii. Bylo mi dvanáct. Ječel jsem jako šílenec. Ten druhý gól si asi ani nepamatuju," uvedl Jeijer k zápasu, v němž Maradona ukázal své dvě tváře. První branku vstřelil úmyslně rukou, kterou po zápase označil za "boží", a krátce nato skóroval po úchvatném sólu z vlastní poloviny hřiště.
"Maradona byl jako otec a my jeho děti," řekla Patricia Sánchezová, jež stála před stadionem Bocy Juniors se synem Ángelem oblečeným do modrožlutého klubového dresu. Za Bocu hrál Maradona v roce 1981 před odchodem do Barcelony a poté se tam v 90. letech vrátil a v roce 1997 ukončil kariéru.
Na předměstí Villa Fiorito, na jehož zablácených pláccích se Maradona učil své fotbalové finty, zněly místo smutných slov oslavné chorály. "Olé, olé, Diego, Diego," zpívali fanoušci před domem, v němž Maradona žil do doby, než mu Argentinos Juniors obstarali lepší. "Diego je největší, je to národní poklad," skandovali lidé, kteří začali upravovat zeď domu na vzpomínkové místo na Maradonu.
V sídle klubu Gimnasia y Esgrima, který fotbalový idol trénoval od loňského září, plakalo mnoho fanoušků na tribunách. Maradona se tam naposledy objevil 30. října při oslavě 60. narozenin, při níž působil smutně a unaveně. Krátce poté byl hospitalizován a podrobil se naléhavé operaci kvůli krvácení do mozku. "Uchováme si vzpomínku na úsměv a nejkrásnější znak na tvé hrudi. Byl to nezapomenutelný příběh," napsal klub na Twitteru.
