Hrabě: Pelta jako politik mohl legislativu ovlivnit už dříve
Praha – Zápasy Sparty a Baníku patří k těm nejvyhecovanějším, jak na hřišti, tak v hledišti. Pořadatelé před těmito utkáními vždy varují a označují je za bezpečnostní riziko. Přesto se občas nepodaří vyhnout excesům, tak jako při sobotním zápase. Finanční škody po řádění na Bazalech šplhají ke 450 tisícům korun a co je možná ještě důležitější – podobné okamžiky vyhánějí z fotbalových tribun normální fanoušky. Fotbalová asociace od víkendu řeší, jak to změnit. Jak ale připomíná fotbalový komentátor deníku Sport Stanislav Hrabě, zejména vlivný člen severočeské ODS a zároveň předseda FAČR Miroslav Pelta mohl ve své politické funkci tlačit na legislativní změny mnohem dřív.
Z jednání Miroslava Pelty s ministrem školství Marcelem Chládkem vzešel návrh na ustavení pracovní skupiny, která by měla změnit legislativu směrem ke snadnějším postihům výtržníků. "Víme, jak fungují v jiných oblastech pracovní skupiny, které vznikají na úrovni parlamentu nebo vlády. Je samozřejmě dobře, že je snaha s tím něco dělat, ale legislativních pokusů tu bylo více a všechny ztroskotaly," netají skepsi Hrabě.
Zároveň upozorňuje, že svazový předseda Pelta jako aktivní politik měl příležitost legislativní proces ovlivnit. "Jen bych chtěl připomenout, že Miroslav Pelta je členem ODS a vedle lobbování a získávání peněz se měl také trochu podílet na změnách v této oblasti. A s tím scestným návrhem, že na stadionech už nebudou asistovat policisté, přišel jeho stranický kolega Ivan Langer. Ten dokonce v případě rizikových utkání chtěl zakázat tyto zápasy úplně, za což nám hrozilo vyloučení z FIFA pro vměšování státních orgánů do práce svazu," připomíná Hrabě.
Synecký: Mobilní soudy na stadionech se neosvědčily
Bezpečnostní manažer FAČR Martin Synecký trvá na tom, že pořadatelé nemají v legislativě dostatečnou oporu v boji s výtržníky a ani stadiony na něj nejsou dostatečně vybaveny. Mobilní soudy, zavedené s velkým očekáváním před šesti lety, se podle jeho slov neosvědčily. S klubovými funkcionáři se shoduje v tom, že je velkým problémem zabránit chuligánům, aby propašovali do hlediště zakázané kukly a pyrotechniku.
Improvizovaná soudní místnost na stadionu byla poprvé použita v květnu 2008 při utkání mezi Spartou a Baníkem. Ozývaly se pochvalné hlasy, že soudce na stadionu měl hlavně zastrašovací funkci. Od té doby se soudce na stadionu objevil ještě několikrát, ale postupně tato praxe vymizela. "Mobilní soudy se ukázaly jako neefektivní. Důvodem byl fakt, že pro zkrácené řízení nesmí být pachatel pod vlivem alkoholu nebo jiné omamné látky. A to je prakticky každý zadržený v souvislosti s fotbalovým násilím," vysvětlil Synecký.
K dodatečné identifikaci výtržníků má pomáhat kamerový systém, který musejí mít kluby na základě licenčních podmínek instalován. "Neexistuje žádná výjimka, každý klub musí mít základní kamerový systém a pořízené záznamy předat organům činným v trestním řízení," řekl licenční manažer Stanislav Rýznar. Problémem je však kvalita záznamů a také nedostatečný počet kamer na stadionech. "Kvalita kolísá, ale je v průměru dobrá," tvrdí Synecký.
Bezpečnostní manažer si je vědom toho, že kontroly u vstupů na stadion jsou nedostatečné. Přestože pořadatelé fanoušky prohledávají, na stadionech se dál objevují zakázané kukly, kterými se chuligáni maskují, i pyrotechnika. "Kukly jsou neustálý problém. Toto přestupkové jednání je však plně v kompetenci policie. Zatímco u politických demonstrací jsou kukly postihovány, na stadionech je to bohužel stále opomíjeno. Při osobní prohlídce najít kuklu není snadné, ale jsou známé případy, že kukly nalezené při prohlídkách byly fanouškům zadrženy," řekl Synecký.
