Následuje
Branky, body, vteřiny

Když atletice vládla Kratochvílová a Československo získalo devět medailí

Praha – Takovou medailovou žeň československá a později česká atletika na jednom mistrovství světa nezažila a jen stěží v blízké budoucnosti zažije. Přesně před třiceti lety začal na olympijském stadionu v Helsinkách první světový šampionát. Čechoslováci na něm vybojovali čtyři zlaté, tři stříbrné a dvě bronzové medaile. Lépe si stály už jen NDR, USA a Sovětský svaz. Stadion ve finské metropoli byl po olympijských hrách v roce 1952 a trojnásobném triumfu Emila Zátopka Československu opět přívětivým hostitelem.

Jarmila Kratochvílová a Táňa Kocembová
zdroj: ČTK/LEHTIKUVA autor: Juha Jormanainen

Až do tohoto mistrovství neměla atletika kromě olympijských her žádnou nejvyšší světovou soutěž a atleti v meziolympijském období měřili síly především na mítincích či kontinentálních šampionátech. Bylo to jedno z mála atletických měření sil na nejvyšší úrovni mezi východním a západním blokem první poloviny 80. let. Olympijské hry v Moskvě bojkotovali atleti USA, v Los Angeles o čtyři roky později zase chyběli sportovci z východní Evropy.

Jen na tomto šampionátu se mohli pyšnit českoslovenští atleti dvojnásobným medailovým ziskem v jednom závodě, a to hned dvakrát: v běhu na 400 metrů žen a v hodu disku mužů. Jen na tomto mistrovství překonal československý/český atlet světový rekord.

Královnou se stala Kratochvílová

Jednou z největších osobností prvního mistrovství světa byla česká běžkyně Jarmila Kratochvílová. Ve svém programu musela zvládnout dramatické časové kolize. Mezi semifinále běhu na 400 metrů a finále na 800 metrů měla na odpočinek jen půl hodiny. Situaci zvládla bravurně. Zvítězila na obou tratích, na čtvrtce jako první žena stlačila čas pod 48 sekund. Mimochodem čas 47,99 je dodnes druhým nejlepším v dějinách, stříbrná Taťána Kocembová zaběhla pátý nejlepší výkon 48,59.

Archiv Z: MS v atletice 1983

Skvělý týden zakončila Kratochvílová stříbrným finišem ve štafetě na 4x400 metrů. "Pro mě to bylo nejkrásnější mistrovství světa. Získala jsem tři medaile, navíc na stejném místě, kde Emil Zátopek vybojoval dokonce tři zlaté medaile. Když jsem šla po dráze, diváci na mě pokřikovali Zátopek, Zátopek," zavzpomínala světová rekordmanka.

Kratochvílové zdatně sekundovali premiéroví mistři světa ve vrhačských disciplínách – diskař Imrich Bugár a Helena Fibingerová. Legendární česká koulařka přitom zachraňovala medaili posledním pokusem, ve kterém přehodila o pět centimetrů hranici 21 metrů a tím i dvě závodnice z východního Německa. "Zlaté Heleně", jak ji označil tehdejší komentátor Štěpán Škorpil, pak tleskal naplněný olympijský stadion.

Na momenty na stupních vítězů vzpomínal i diskař Bugár. "Nejhezčí zážitek z Helsinek byl, když jsem stál na té bedně se zlatou medailí, tleskalo mi osmdesát tisíc diváků, k tomu hrála hymna. To bylo to nejhezčí, co jsem zažil," řekl Bugár na setkání atletů po třicet letech.

Stříbro přivezl také chodec Jozef Pribilinec, bronzové medaile pak vybojovali koulař Remigius Machura a diskař Gejza Valent.

Doping, o kterém se bude věčně diskutovat

Skvělé výkony a oslavované závody stojí v kontrastu s temnou skutečností státem řízeného dopingu. Ovšem na mistrovství ani po něm nepadlo na žádného atleta podezření podložené důkazy. První velkou aférou se stala až ta kolem sprintera Bena Johnsona o pět let později na olympiádě v Soulu. Zůstává však veřejným tajemstvím, že 80. léta jsou zlatou érou státem podporovaného dopingového programu. Konkrétní jména se už těžko někdy dozvíme, sami atleti braní podpůrných látek až na výjimky striktně odmítají.

Kratochvílové se doping připomínal v poslední době zejména s výročím jejího světového rekordu na 800 metrů. "Největší doping pro mě byla, když si otevřu tréninkové deníky, práce. Strašná práce," prohlásila po letech pro Radiožurnál. Důležité je, že žádný ani z tajných testů Kratochvílové nikdy nebyl pozitivní.

Imrich Bugár
zdroj: ČTK/LEHTIKUVA autor: Hans Paul

Naopak například na Bugára padl stín v souvislosti se záznamy o tajné dopingové kontrole, kterou udělal před MS v Římě v roce 1987 na zakázku režimu tehdejší Ústav národního zdraví. "Nález: metabolity metandiedonu," psalo se v ní. Bugár však nikdy užívání dopingových látek nepotvrdil.

Jedním z mála, který přiznal, že bral anabolika, byl koulař Machura, jenž měl pozitivní test po závodech Evropského poháru v roce 1985. "Říkal jsem léčit. Nikdy jsem totiž nebral anabolika jako přímý prostředek, jak dosáhnout v závodě lepšího výkonu. Právě jen jako ochranu zdraví," uvedl po letech. Podle vlastních slov začal brát podpůrné prostředky po roce 1981.

Helsinky mají mezi atletickými městy ještě jeden primát. Je to jediné místo, kde se konal šampionát dvakrát. V roce 2005 na stejném stadionu jako v roce 1983 vybojovali čeští atleti tři medaile. Podobný účet by brala česká výprava jistě i letos, doby "devítimedailové" se opakovat nebudou. Je si tím jist i současný šéftrenér Tomáš Dvořák. "Toto vím zcela určitě. I když jsem věčný optimista, tak takového veleúspěchu výprava v Moskvě nedosáhne," uvedl před odletem do Ruska.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy