Úmrtí v roce 2023: Odešli i Charlton, Hull, Mácha, Klíma, Čechmánek a Minařík

Bobby Charlton zemřel po pádu

Jeden z nejlepších fotbalistů historie Bobby Charlton zemřel koncem října v šestaosmdesáti letech na následky pádu v pečovatelském domě pro pacienty s demencí. Záložník s legendární přehazovačkou na hlavě je patrně největší z velkých legend Manchesteru United, za nějž v letech 1956–73 odehrál 758 zápasů.

Přežil leteckou havárii v Mnichově v roce 1958, jež rozprášila nadějný tým "Busbyho dětí", a o deset let později dovedl mužstvo k prvnímu triumfu v Poháru mistrů evropských zemí. S United také získal tři ligové tituly a jeden triumf v Anglickém poháru.

Za reprezentaci nastoupil ve 106 zápasech a odehrál kompletní porci minut na vítězném MS v Anglii v roce 1966, kde vstřelil tři góly. Jeho střelecké rekordy v Manchesteru (249 gólů) a národním týmu (49 gólů) vydržely přes 40 let, než je překonal Wayne Rooney.

Golden Jet dolétal

Jen o dva roky mladší byl slavný kanadský hokejista Bobby Hull. Legendární útočník v NHL zářil v dresu Chicaga, s nímž jednou vyhrál Stanley Cup. Za Chicago nastřílel 604 gólů, což je dodnes klubový rekord.

Mimo jiné získal třikrát Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče, sedmkrát byl nejlepším střelcem a dvakrát byl zvolen nejužitečnějším hráčem soutěže. Jako první ve slavné soutěži pokořil hranici 50 gólů za sezonu, když v roce 1966 nastřílel 54 branek.

Ve 13 ročnících po sobě dal alespoň 30 branek a svou bilanci v lize uzavřel na 610 gólech. V roce 1972 přešel za milion dolarů do nově vytvořené WHA, kde dalších osm let hrál za kanadský Winnipeg Jets.

S hokejem se Hull, jenž v Chicagu tvořil údernou dvojici se Stanem Mikitou, rozloučil v jednačtyřiceti letech v roce 1980 jako hráč Hartfordu Whalers. O tři roky později byl uveden do Síně slávy.

Hull je považován za jednoho z nejlepších hokejistů historie. Ve své době byl například nejrychlejším bruslařem Kanady, s pukem dokázal vyvinout rychlost 45,2 kilometru v hodině a vysloužil si přezdívku The Golden Jet (Zlatý tryskáč). Měl také nejprudší střelu – 189,28 km/h, což bylo o 55 km/h více, než průměr té doby v NHL.

Slavného žokeje uštvaly deprese

Jen osmačtyřiceti let se dožil nejúspěšnější žokej české historie Filip Minařík. Čtyřnásobný německý šampion do vážného zranění v roce 2020, po němž byl několik týdnů v kómatu, vyhrál 1769 dostihů.

Podle serveru galopponline.de trpěl Minařík těžkými depresemi a spáchal sebevraždu. "Tak tvrdě jsme bojovali, ale nakonec boj se stále silnější depresí prohráli," řekla manželka zesnulého žokeje Katja.

Rodáka z pražského Radotína přivedl k dostihům otec, šampion československých žokejů, Ferdinand Minařík. Filip vyhrál první dostih v dubnu 1991 ve Velké Chuchli a poslední v červnu 2020 v Hannoveru.

O měsíc později v Mannheimu si Minařík při těžkém pádu poranil hlavu, zlomil nohu a byl v kómatu. Jeho přátelé tehdy uspořádali sbírku na pokrytí nákladů léčby. S vypětím sil a podporou rodiny se tehdy vrátil do života.

Prosadil se nejen v Evropě, ale i v Japonsku. Minimálně jednou zvítězil na 63 závodištích v jedenácti zemích světa.

Podle agentury SID koně s Minaříkem v sedle vydělali svým majitelům na dotacích 18,2 milionu eur (440 milionů korun).

Čechmánek zažil slávu i krach

Ve dvaapadesáti letech odešel nečekaně do hokejového nebe bývalý brankář Roman Čechmánek, olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa. Čechmánek působil v Uherském Hradišti jako šéftrenér mládeže. Policisté vyloučili cizí zavinění jeho smrti a koronerka i sebevraždu.

Slavný gólman měl v posledních letech vážné finanční problémy. V červnu mu olomoucký vrchní soud potvrdil tříletý trest vězení s podmíněným odkladem na pět let za podvod. Podle soudu se ho dopustil během podnikání.

Čechmánek na turnaji století v Naganu dělal náhradníka Dominiku Haškovi. Z mistrovství světa měl tituly z let 1996, 1999 a 2000 a také dvě bronzové medaile. Na klubové scéně zářil v dresu Vsetína a získal s ním pět extraligových titulů.

V NHL působil čtyři sezony, chytal za Philadelphii Flyers a Los Angeles Kings. V roce 2003 během angažmá ve Philadelphii získal William M. Jennings Trophy pro gólmany z týmu s nejnižším počtem inkasovaných branek v základní části.

V únoru se Čechmánek ještě představil v exhibici českého týmu proti Slovensku u příležitosti oslav 25. výročí triumfu z Nagana.

Kanonýr Klíma drží český rekord v NHL

Stejně nečekaný byl odchod dalšího velikána českého hokeje – útočníka Petra Klímy, jemuž bylo 58 let. S hokejem začínal v Litvínově a v roce 1985 emigroval do Kanady.

Tam o pět let později získal s Edmontonem Stanleyův pohár, v NHL odehrál třináct sezon (786 zápasů, 313 branek a 260 asistencí), kromě Edmontonu i za Detroit, Tampu Bay, Los Angeles a Pittsburgh. Dalších 95 utkání s bilancí 28 gólů a 24 asistencí přidal v play-off. V historické tabulce českých střelců v NHL je šestý, jako první se dostal přes hranici 300 branek.

V bývalém Československu hrál vedle Litvínova i za Jihlavu, s níž v letech 1984 a 1985 získal mistrovský titul. Společně s Petrem Rosolem a Vladimírem Kamešem vytvořili elitní útok, který patřil k nejlepším v soutěži. Prosadili se i do reprezentace a představili se například na Kanadském poháru v roce 1984. O rok později připravilo Klímu zranění o start na mistrovství světa v Praze, kde tehdejší Československo získalo zlaté medaile.

Jeho hattrick ze 4. května 1991 v dresu Edmontonu za pět minut a 13 sekund je stále nejrychlejším hattrickem českého hokejisty v zámořské lize.

Tenhle zápas už Mácha vyhrát nemohl

Pětasedmdesáti let se dožil olympijský vítěz z Mnichova 1972 a dvojnásobný mistr světa v zápase Vítězslav Mácha. V Československu byl dvakrát vyhlášen sportovcem roku a byl také členem Síně slávy světového zápasu.

Vedle triumfu v Mnichově vybojoval Mácha v řecko-římském stylu v kategorii do 74 kg i stříbro na OH v Montrealu 1976, přičemž pod pěti kruhy startoval čtyřikrát. V roce 1974 v Katovicích získal titul mistra světa a zlato bral také o tři roky později v Göteborgu. Ve stejném roce zvítězil i na kontinentálním šampionátu, na ME skončil ještě dvakrát druhý a dvakrát třetí.

Původně zkoušel národní házenou, obdivoval Emila Zátopka či Gustava Frištenského, ale když se z jedné knihy naučil Mácha dva zápasnické chvaty, bylo rozhodnuto, jakému sportu se bude věnovat.

Máchovu slibnou kariéru brzdila zranění. Na OH 1968 v Mexiku ho oslabila infekce, před MS 1971 si zlomil žebro a totéž ho potkalo i na ME 1972, kde nakonec díky třetímu místu vybojoval první velkou medaili, boj o finále ale musel vzdát.

Zdravotní problémy jej pronásledovaly i před olympiádou v Mnichově, do které vstoupil porážkou od Bulhara Ivana Koleva. Následující čtyři duely ale vyhrál, přestože si v souboji s Francouzem Danielem Robinem poranil rameno. Mácha zvažoval, že k finále nenastoupí, nakonec ale zdolal favorizovaného Řeka Petrose Galaktopulose a získal první a dosud jediné české zápasnické zlato na olympijských hrách.

"Snažil jsem se připravit co nejlépe na každý zápas, ať už to bylo na okrese či na olympiádě. Vždy jsem chodil úplně nadoraz," řekl Mácha v nedávném rozhovoru pro časopis Bojová umění.

Vyznával filozofii, že cesta k vítězství vede přes porážky. I druhé místo ale vnímal jako neúspěch.

Se zápasem se rozloučil šestým místem na olympiádě v Moskvě 1980. U zápasu ale zůstal, nejdříve jako trenér, později v letech 1993–1996 jako předseda svazu. Do Síně slávy světového zápasu byl uveden v roce 2019.

Odešla i další velká jména:

Zdeněk Ciller (87), trenér československých reprezentantek v běhu na lyžích. Pod jeho vedením získaly olympijské medaile – v roce 1972 Helena Šikolová bronz v Sapporu, Květa Jeriová v Lake Placid 1980 i o čtyři roky později v Sarajevu, kde navíc štafeta vybojovala stříbro.

Jiří Medonos (76) jako kapitán třikrát vyhrál s tenistkami Československa Fed Cup.

Zdeněk Groessl (82), volejbalový mistr světa z roku 1966 z Prahy a bronzový medailista z olympijských her v Mexiku o dva roky později.

Oleg Protopopov (91), dvojnásobný olympijský vítěz a čtyřnásobný mistr světa v krasobruslení v kategorii sportovních dvojic. Od emigrace ze SSSR v roce 1979 žil ve Švýcarsku s manželkou a soutěžní partnerkou Ljudmilou Bělousovovou.

Hana Doušová (74), basketbalová reprezentantka, podlehla dlouhé nemoci. Medailistka ze světových i evropských šampionátů a členka české Síně slávy.

Zdeněk Douša (76), basketbalový reprezentant, bronzový medailista z mistrovství Evropy a člen české Síně slávy. Čtvrtý nejlepší střelec v historii československé ligy odešel pár měsíců po své manželce.

Betsy Rawlsová (95), členka golfové Síně slávy. Američanka, která v letech 1951 až 1972 na okruhu LPGA vyhrála 55 turnajů včetně osmi majorů. Více titulů z nejdůležitějších akcí sezony má jen pět hráček.

Vilém Mandlík (87), ve druhé polovině 50. a na začátku 60. let minulého století patřil k předním evropským sprinterům. Vytvořil 21 národních rekordů a zahrál si i fotbalovou ligu za Duklu. Jeho dcera Helena byla špičkovou světovou tenistkou.

Ruth Fuchsová (76), dvojnásobná olympijská vítězka i mistryně Evropy v hodu oštěpem z bývalé NDR, byla také světovou rekordmankou. Po skončení kariéry ale přiznala, že užívala dopingové prostředky.

Stanislav Neveselý (87), bývalý hokejista a trenér, jenž se jako asistent Luďka Bukače podílel na zisku titulu mistrů světa v roce 1985 a jedenácti mistrovských titulech Dukly Jihlava.

Trevor Francis (69), někdejší anglický fotbalový reprezentant, který se stal v roce 1979 prvním fotbalistou v Británii, jehož přestupová částka se vyšplhala na milion liber. Zemřel ve Španělsku na infarkt.

Adolf Scherer (85), bývalý slovenský fotbalista a jeden z hlavních strůjců stříbrného československého úspěchu na mistrovství světa v Chile v roce 1962. Nejlepší střelec tehdejšího týmu na turnaji a člen Klubu ligových kanonýrů odehrál za československý výběr 36 zápasů a dal 22 gólů. Od roku 1973 žil ve Francii.

Josef Vacenovský (86), šestinásobný mistr republiky s Duklou Praha, s níž vyhrál také čtyřikrát Československý pohár a postoupil do semifinále Poháru mistrů evropských zemí, dnešní Ligy mistrů. V závěru kariéry hrál fotbal v Belgii, mimo jiné v Lokerenu. V roce 1960 byl s reprezentací na finálovém turnaji prvního mistrovství Evropy, na němž Československo získalo bronz, ale na hřiště se nedostal.

Terry Venables (80), po dlouhé nemoci zemřel bývalý trenér anglické fotbalové reprezentace, kterou dovedl do semifinále ME 1996, nebo Barcelony, s níž v roce 1986 postoupil do finále Poháru mistrů evropských zemí, dnešní Ligy mistrů. Jako hráč nastupoval za Chelsea, Tottenham nebo Queens Park.

Ralph Boston (93), americký dálkař, který vybojoval kompletní sadu olympijských medailí a šestkrát překonal světový rekord, podlehl následkům mrtvice.

Jurij Koroljov (60), devítinásobný mistr světa a pětinásobný evropský šampion ve sportovní gymnastice.

Dick Fosbury (76), americký průkopník skokanského stylu flop podlehl rakovině lymfatických uzlin, se kterou bojoval 15 let.

Josef Vojta (87), bývalý fotbalový univerzál Sparty získal s československou reprezentací bronz na premiérovém mistrovství Evropy v roce 1960 a o čtyři roky později byl členem stříbrného výběru na olympijských hrách v Tokiu.

Just Fontaine (89), autor rekordních třinácti francouzských gólů na fotbalovém mistrovství světa v roce 1958. V souboji o třetí místo proti Západnímu Německu (6:3) dal čtyři branky. Později trénoval národní týmy Francie, Maroka a v 70. letech nově založený Paris St. Germain.

Martin Pěnička (53), bývalý fotbalista Slavie, s níž získal v roce 1996 mistrovský titul a o rok později vyhrál i pohárovou soutěž. Hrál první ligu také za Cheb a Brno, odehrál tři sezony v belgickém Lokerenu. Byl i mládežnickým reprezentantem, ale za A-tým nikdy nenastoupil.

Amancio Amaro (83), legendární fotbalista Realu Madrid, za nějž odehrál čtrnáct sezon, dal 155 gólů a dvakrát se stal nejlepším střelcem španělské ligy. Za reprezentaci odehrál 42 utkání a v roce 1964 pomohl k triumfu na mistrovství Evropy. V sezoně 1984/85 vedl Real jako trenér. Loni byl jmenován čestným předsedou klubu.

Greg Foster (64), americký překážkář – trojnásobný mistr světa a stříbrný olympijský medailista. V roce 1998 byl uveden do americké atletické Síně slávy.

Tim Lobinger (50), vynikající německý tyčkař, halový mistr světa z roku 2003, který jako první Němec překonal pod otevřeným nebem laťku ve výšce šesti metrů, podlehl agresivní formě rakoviny.

František Cipro (75), legenda fotbalové Slavie, za níž hrál a později ji i trénoval. Postoupil s ní do semifinále tehdejšího Poháru UEFA. Od jara 2020 bojoval s rakovinou tlustého střeva.

Elena Fanchiniová (37), italská lyžařská vicemistryně světa ve sjezdu z roku 2005, které roku 2018 diagnostikovali rakovinu.

Miroslav Lacký (79), hokejový brankář, který s československou reprezentací získal na mistrovství světa v letech 1969 a 1970 bronzové medaile.

Marie Ďurovičová (95), nejstarší česká olympijská medailistka z roku 1948 v Londýně, kde ještě pod dívčím jménem Kovářová byla členkou vítězného gymnastického družstva.

Rosa Mittermaierová (72), dvojnásobná německá olympijská vítězka ve sjezdovém lyžování a mystryně světa podlehla těžké nemoci. Na ZOH 1976 v Innsbrucku zvítězila ve sjezdu i slalomu, stříbro přidala v obřím slalomu. V SP vyhrála deset závodů, z toho osm ve slalomu, a jednačtyřicetkrát stála na stupních vítězů.

Ángel Fournier (35), nejúspěšnější kubánský veslař všech dob, stříbrný medailista z mistrovství světa z let 2013 a 2017, podlehl infarktu v Dallasu. Ve Spojených státech amerických žil s rodinou od roku 2020, kdy opustil kubánskou reprezentaci.

Gianluca Vialli (58), někdejší italský fotbalový reprezentant, který hrál i trénoval Chelsea, bojoval od roku 2017 s rakovinou slinivky. Další bývalý italský fotbalový reprezentant Dino Baggio naznačil, že k jeho úmrtí mohly přispět přispět léky, které jim v 90. letech předepisovali kluboví lékaři.

Tragická úmrtí

Jiří Pliska (42), specialista na dálkové běhy na lyžích zahynul při slaňování v horách v americkém státu Wyoming. Na loňské Jizerské padesátce byl Pliska na 20. místě nejlepším Čechem a ve slavném Vassově běhu byl sedmnáctý.

Cemal Kütahya (32), kapitán turecké házenkářské reprezentace se stal obětí ničivého zemětřesení, které zemi postihlo na začátku minulého týdne.

Christian Atsua (31), ghanský fotbalista, který prošel i Chelsea, zahynul při zemětřesení v Turecku, kde hrál za Hatayspor. Z Turecka měl pár hodin před zemětřesením odletět, ale poté, co dal v zápase turecké ligy proti Kasimpase vítězný gól, si to podle trenéra rozmyslel a zůstal.

Kyle Smaine (31), americký mistr světa v akrobatickém lyžování, zemřel pod lavinou v Japonsku poblíž Nagana, kde po silném sněžení úřady vydaly varování před lavinovým nebezpečím.

Gino Mäder (26), švýcarsjký cyklista, podlehl v nemocnici zraněním, která utrpěl při pádu do rokle v závěrečném sjezdu při závodu Kolem Švýcarska. Na webu o tom informovala jeho stáj Bahrajn Victorious.

Anton Walkes (25), anglický fotbalista, odchovanec Tottenhamu, který hrál MLS za Charlotte, podlehl zraněním, která utrpěl při srážce dvou lodí v Miami.

Estela Domínguezová (18), španělská cyklistka zemřela poté, co ji při tréninku ve Villares de la Reina srazilo nákladní auto. Byla dcerou bývalého španělského profesionálního cyklisty Juana Carlose Domíngueze, jenž v roce 2002 vyhrál etapu na Giru d'Italia.

Bence Szvoboda (31), maďarský motokrosař, podlehl vážným zraněním hlavy, která utrpěl v závodě mistrovství České republiky v Pacově.

Dilano van't Hoff (18), nizozemský pilot formule 4, nepřežil těžkou havárii při evropském šampionátu Formula Regional ve Spa.

Haruki Noguči (22), japonský motocyklový závodník, podlehl následkům zranění, která utrpěl při nehodě v závodě asijského šampionátu v Indonésii.

Gilberto Hernández (26), fotbalový reprezentant Panamy, zemřel při pouliční přestřelce v Colónu, při níž bylo dalších šest lidí zraněno. Podle policie se připletli do přestřelky, v níž si zřejmě vyřizovaly účty místní gangy.

Lior Asulin (43), bývalý izraelský fotbalista Hapoelu Tel Aviv, byl jednou z více než 260 obětí útoku palestinského hnutí Hamás na účastníky hudebního festivalu v Negevské poušti nedaleko Pásma Gazy.

Raphale Dwamena (28), ghanský fotbalový reprezentant, zemřel po kolapsu v utkání albánské ligy, kde bývalý hráč Levante a FC Curych hrál za KF Egnatia.

Dean Holland (34), australský žokej, podlehl následkům zranění, která utrpěl při pádu během dostihu v Donaldu ve státě Victoria, při němž jeho kůň vybočil z dráhy a narazil do bezpečnostní bariéry.

Nizar Isáví (35), tuniský fotbalista, se upálil na protest proti policejní nespravedlnosti. Policie jej po hádce s prodejcem ovoce obvinila z terorismu. Někdejší útočník Munastíru a otec čtyř dětí, jenž byl momentálně bez profesionální smlouvy, si stěžoval na přemrštěnou cenu banánů.

Craig Breen (33), irský jezdec týmu Hyundai Motorsport, zemřel při nehodě během testování před Chorvatskou rallye, čtvrtým dílem mistrovství světa v automobilových soutěžích. Podle policie se svým vozem vyletěl ze silnice a narazil do dřevěného plotu.

Raúl Torras (46), španělský motocyklový závodník, zemřel po havárii v posledním kole slavného závodu Tourist Trophy na ostrově Man. Tam se závody jezdí od roku 1907 a Torras je podle oficiálních údajů organizátorů už 267. obětí tohoto nebezpečného závodu.

Kenneth Block (55), americký profesionální jezdec rallye, který se mimo jiné proslavil kaskadérskými kousky za volantem, zahynul při jízdě na sněžném skútru v prudkém terénu, kde se na něj převrhl jeho stroj.

Adam Johnson (29), bývalý hokejista NHL či německé a švédské ligy, zemřel po převozu do nemocnice po zásahu bruslí do krku při utkání britského poháru v Sheffieldu.

Nejasná úmrtí

Julia Itumaová (18), italská volejbalistka, tragicky zemřela po zápase Novary v Lize mistryň v Istanbulu. Podle prohlášení klubu byla nalezena mrtvá pod oknem hotelu, v němž výprava bydlela. Okolnosti vyšetřovala policie.

Tori Bowieová (32), bývalá americká mistryně světa v běhu na 100 metrů, zemřela ve svém domě kvůli komplikacím při porodu. Její nenarozená dcera zemřela ještě dříve. Podle zprávy soudního lékaře v Orange County byla Bowieová v osmém měsíci těhotenství. Bývalou atletku postihla eklampsie, život ohrožující záchvat křečí, který vyžaduje zásah lékařů.

Mark Groeneveld (20), nizozemský cyklista, zemřel den po závodě v Hongkongu, který kvůli technickým problémům nedokončil. Podle listu Noordhollands Dagblad zkolaboval na veřejnosti a už se ho nepodařilo oživit.

Antonín Hájek (35), bývalý skokan na lyžích, český rekordman i reprezentační trenér, byl nezvěstný řadu měsíců. Na základě oznámení rodiny po něm pátrala policie. Podle informací deníku Blesku pobýval v Malajsii.

Lieuwe Westra (40), bývalý nizozemský cyklista, byl nalezen bez známek života ve své kanceláři ve Zwaagdijku. Jezdec přezdívaný pro svůj styl závodění Zvíře ukončil kariéru v roce 2016. Později ve svém životopise přiznal, že během kariéry zneužíval takzvané terapeutické výjimky a dopoval. I kvůli problémům v osobním životě bojoval s depresemi.