Teď už věřím, že olympiáda bude, těší se medailová naděje Prskavec a samotka mu nevadí
Má bronz z Ria de Janeiro před pěti lety a v pondělí si do Tokia poletí pro další olympijskou medaili. Ta může být i zlatá. Kajakář Jiří Prskavec je na divoké vodě jednou z největších kapacit vůbec a nijak se nesnaží vyvlíknout se z toho, že ambice musí mít jen ty nejvyšší. Dokáže si to v hlavě rozumně uspořádat a na Hry, které proběhnou za přísných protikoronavirových opatření, se těší.
"Z role favorita se asi vyvlíct nemůžu," říká úřadující mistr světa, "ale jedu tam s pokorou, protože náš sport je nevyzpytatelný a proměnlivý. Musí se všechno sejít, aby si to sedlo. Jdu do toho s tím, že mně se to sejde, ale nemůžu si říct, že když necinkne zlato, tak budu zklamaný. Chci předvést jízdu, ze které budu mít dobrý pocit, a když to všechno klapne, tak to může být hodně pěkný výsledek," věří.
Přiznává, že už se nemůže dočkat. "Těším se moc. V dnešní době můžeme být hodně rádi už za to, že se olympiáda vůbec uskuteční. A teď už tomu začínám opravdu věřit. Dosud jsem někde v hloubi duše cítil, že se to pořád ještě může zvrtnout a změnit," vysvětluje osmadvacetiletý sympaťák, jak na OH v Tokiu nahlížel. "Ale v pondělí odlétáme, tak už tomu věřím," tvrdí světový šampion ve slalomu na divoké vodě.
I přes očkování proti covidu, které už má za sebou, má stále v hlavě trochu obavy, aby mu koronavirus přece jen nezkřížil plány.
"Doufám, že všechno proběhne, jak má – hlavně negativně," dodává s úsměvem. "Snad se nikde nenakazíme a nezavře nám to dveře k závodu," řekl s tím, že závodníky čekají dva PCR testy, první 72 hodin před odletem, další 48 hodin. "Pak hned po příletu do Japonska další a tam pak už každý den antigenní test," popisuje přísná opatření.
Prvních dvanáct dní stráví vodní slalomáři na kempu, kde se budou seznamovat s kanálem, který neměli možnost před olympiádou pořádně otestovat.
A zkušený vodák vysvětluje, proč tomu tak je. "To je kvůli bezpečnosti. Organizátoři se bojí, aby během Her nedošlo k nějakému zranění, tak nám tam umožnili před začátkem olympiády trénovat," vysvětluje první kajakář světového žebříčku s tím, že budou ubytovaní v karanténním hotelu a oficiální doprava bude jednotlivé týmy převážet na kanál a zpátky.
Kanál, v němž se bude bojovat o olympijské medaile, si měli závodníci šanci vyzkoušet jen před dvěma lety. A nic moc...
"Nebyli jsme s ním moc spokojení, nebyl dodržený projekt a voda byla hodně proměnlivá. Taková hodně nefér trať," vzpomíná na první a zatím poslední zkušenost s olympijskou tratí.
"Proto vznikla velká iniciativa závodníků, v níž jsem byl i já. Ohradili jsme se proti tomu a náš návrh přes síto mezinárodní kanoistické federace prošel. Usoudili, že když to chce 95 procent závodníků, tak s tím něco udělají," popisuje situaci.
"Plánovaná mírná přestavba má proběhnout od 2. do 4. července a má průtok vody mírně stabilizovat," vysvětluje, že pod tlakem závodníků dojde k úpravě trati.
Ta by mimo jiné měla zrušit i výhodu japonských slalomářů, kteří tu dva roky trénovali, zatímco zbytek světa nemohl. "Výhodu určitě mít budou, ale už menší," dodává čtyřnásobný světový šampion.
Zatím neví úplně přesně, jaká opatření je čekají v hotelu. Ale moc volnosti si od toho neslibuje. "Spíš to vypadá na klasickou bublinu, kdy máme samozřejmě v hotelu samotku a není jisté, jestli se budeme moci navštěvovat. Spíš to vypadá, že budeme mít jídlo na pokoj a budeme hlídaní, takže v hotelu budeme muset být stále jen sami," popisuje závodník, co výpravu nejspíš čeká.
Ale vydržet se to podle něho dá celkem v pohodě. "Na kanále bychom měli být jen v týmovém stanu a jen na trati se pak potkáme s dalšími závodníky," přibližuje přísná opatření, která pro olympioniky japonští pořadatelé připravili.
Ale nebere to nijak tragicky. "Máme dva oficiální tréninky denně. Takže ráno přijedeme oficiální dopravou na kanál, v rámci týmu tam strávíme den, naobědváme se tam, máme druhý trénink a pak zase zpátky na hotel. Zavřeme se na samotku a přečkáme to do dalšího dne," vysvětluje jeden z největších favoritů mezi kajakáři, co ho čeká.
Vzhledem k tomu, že zahraničním fanouškům byl dán pro OH v Tokiu zákaz, tak ani moc nepočítá s tím, že by viděl i jiné sporty.
"Před závodem se člověk soustředí sám na sebe a 48 hodin po závodě nám končí akreditace, takže musíme odletět domů. Ale včera jsem zjistil, že ve stejný den po mém závodě se začíná prát Lukáš Krpálek a toho bych moc rád viděl. Jen nevím, jestli nám to umožní," říká jedna z největších českých olympijských nadějí.
Už z něho spadly obavy, jestli se Hry vůbec uskuteční, když v Japonsku stoupal počet obyvatel, kteří s uskutečněním OH v pandemickém období nesouhlasili.
"Pořád jsem měl pocit, že je to strašně daleko, ale včera jsme fasovali olympijské věci a zase na mě dýchla olympijská atmosféra a bylo to moc příjemné. Ta hlavní nervozita a to všechno kolem přijde, až přiletíme do Japonska a budeme trénovat na trati," říká zkušeně.
S oblečením neměl moc problémů. "Jsem na podobné oblečení zvyklý, takže vím, že mi esko sedí," dodává. Ale přece jen malý problém s kalhotami byl. "Měřili mě mimo sezonu a měl jsem o pár kilo víc, takže jsem si vzal dvoje dámské kalhoty a doufám, že to nikdo nepozná."
