Mareš si ve Středoevropské rallye zvyká na pneumatiky a doufá v dobrý výsledek
Podruhé jede závod mistrovství světa v rallye. Automobilový jezdec Filip Mareš měl premiéru před čtyřmi lety na rallye ve Švédsku, v níž ale kvůli počasí museli organizátoři zrušit polovinu plánovaných rychlostních zkoušek. Nic podobného by nyní ve Středoevropské rallye na českém území hrozit nemělo, a proto třiatřicetiletý závodník věří, že jej čeká úspěšný závod.
"Z pohledu toho, kde startujeme, to jeden z vrcholů kariéry je. Já ale za vrcholy v kariéře považuju, když má člověk nějaký výsledek, který ho může do té pozice postavit. Přál bych si, abych to mohl říct na konci závodu, že to jeden z vrcholů bude, ale od toho mě dělí čtyři dny těžkého závodění," řekl Mareš, jemuž po úvodních dvou měřených testech patřilo průběžně 12. místo. Mezi vozy kategorie WRC2 byl druhý.
Rodák z Mladé Boleslavi v posledních letech startuje hlavně v evropských šampionátech. Před startem Středoevropské rallye se chystal na výrazně náročnější program.
"Pro celý tým. Je to delší závod kilometráží, protože evropské závody mají kolem 200 kilometrů, tahle rallye má o třetinu víc. Ale i logistikou pro celý tým, že se každý den stěhujeme z místa na místo, je to náročnější. Pak jsou jiné i technické aspekty, že je jednotný dodavatel pneumatik, což pro mě znamená úplně jiné gumy, než jsem jel celou sezonu. Jiné palivo, což je pro techniku úskalí," řekl Mareš.
Mareš letos poprvé jezdí se speciálem Toyota Yaris GR Rally2 a před startem závodu mu pomáhaly i informace od zástupců továrního týmu japonské automobilky. "Už s tím mají zkušenosti ze sezony, hodně nám pomohli. Doladili jsme vše do posledního detailu," pochvaloval si.
Nejsložitější bylo připravit se na odlišné pneumatiky. "Je to jediná věc, která auto spojuje se zemí. Je to pro mě trochu krok do neznáma, protože tady se jedou pirellky. Já jsem na nich loni závodil, ale to bylo s jinou technikou, takže to pro mě bude oťukávání," podotkl s úsměvem juniorský mistr Evropy z roku 2019.
Středoevropská rallye se jede v Česku, Rakousku a Německu. Posádky se proto musí popasovat i s lehce odlišnými povrchy cest.
"Neznám rakouské a německé tratě, ale je pravda, že se mění druhy asfaltu a tím i přilnavost s každým půlkilometrem. Ale největší rozdíl je mezi českými erzetami a zbytkem závodu. České erzety jsou opravdu hodně prašivé – v dobrém slova smyslu, jsou hodně porostlé mechem. Jsou to cesty, které se téměř nevyužívají, o to je grip horší. Jsou užší, členitější. V Rakousku a Německu jsou tratě otevřenější, je tam hodně anticutů (překážek vymezujících průjezd zatáček) a odboček v křižovatkách," dodal Mareš.
