Špatné konkurenční prostředí i otázka středních škol. Činovníci pojmenovali problémy českého hokeje
Debata programu ČT sport o stavu tuzemského hokeje pod názvem Spor o český hokej nabídla několik námětů, co by se mělo v českém hokejovém prostředí změnit. Vedle zkvalitnění mládežnických lig prostřednictvím zúžení soutěží se diskutující shodli na problému propojení studia na středních školách se sportem.
Diskuse nad situací českého (především mládežnického) hokeje po dalším nezdaru reprezentace do dvaceti let na juniorském šampionátu pokračuje. Oproti minulému období se ale tentokrát, zdá se, přenese i do dalších měsíců nového kalendářního roku a neustrne v lednu.
Jak se z nastalé "povánoční války" mezi hokejovými kluby a svazem, která se rozhořela po emotivním hodnocení ze strany šéftrenéra Českého hokeje a trenéra mužské reprezentace Filipa Pešána bezprostředně po šampionátu, dostat ven?
Nastavit kvalitní extraligu juniorů, ale i žákovské kategorie
Jedním z řešení má být podle klubových zástupců Radima Vrbaty (konzultant BK Mladá Boleslav) a Václava Varadi (trenér Třince) zvýšení konkurence v mládežnických soutěžích, které v posledních letech počtem klubů značně nabobtnaly.
"Systém v mládežnických kategoriích a počet týmů v soutěžích musíme vyřešit," myslí si Varaďa. "Soutěže jsou v takových číslech, ve kterých by být neměly. Vytváříme si sami problémy v konkurenci," dodává na úvod Vrbata.
Zatímco se podle schváleného rozhodnutí výkonného výboru svazu už z 19. prosince 2019 zredukuje systém dorostenecké (z 30 na 24 týmů) a juniorské extraligy (z 19 na 14 týmů) od sezony 2022/2023 "podle plánu" (po čemž se v českém prostředí volá nejvíc), problém přetrvává podle Vrbaty v žákovských kategoriích.
Největší změnou by mělo být kromě "snížení počtu klubů v juniorech a dorostu vytvoření samostatné deváté třídy a nastavení jednoročníkových soutěží u 5., 6., 7. a 8. třídy. Je to vytvoření nějaké pyramidy, aby docházelo k tomu, že kluci musí cítit konkurenci, a pokud chtějí výš, že musí na sobě pracovat," říká Vrbata k předloženému systému soutěží.
"Největší debata mezi žákovskými trenéry a odborníky je o šesté až deváté třídě. O tom, připravit v osmé a deváté třídě kvalitou tréninku hráče na přechod do dorostu a do špičky pyramidy," potvrzuje viceprezident Českého hokeje Petr Bříza.
Problémům českého hokeje se dvakrát věnoval i Hokej bez červené – podcast s Robertem Zárubou (7. ledna 2021):
Pešán zároveň upozornil na potřebu stálosti soutěží. "Za mě je důležitá charakteristika soutěží, musí být nějaká stálost. Po sezoně, která bude příští rok dramatická a zredukuje soutěže, budeme potřebovat minimálně dvouletý tříletý cyklus, kdy se soutěže měnit nebudou. Protože těch změn bylo za poslední dobu strašně moc. To, že se soutěže často měnily, byla chyba," uznává Pešán.
Hokej bez červené z 13. ledna 2021:
Zlepšit provázanost středních škol a hokeje
Českému hokeji se stále nedaří vychovávat tolik rozdílových hráčů, jako například ve Finsku nebo ve Švédsku. Kde je příčina? "Myslím si, že tady máme jedny z nejlepších podmínek (ne soutěží) na světě do deváté třídy. Je na to navázána škola, zázemí, cestování i finance. Největší problém je ale přechod z žákovského hokeje do dorosteneckého věku," přidává svou kritiku Vrbata.
"Nemáme tady provázanost škol a sportu. Švédi mají sportovní gymnázia, kde můžou trénovat třikrát čtyřikrát denně, mají k tomu regeneraci," dodává Vrbata.
"Stoprocentně se shodneme v problému střední školy. Bohužel v 90. letech se změnil školský zákon a spousta kluků, kteří studují střední školu, nemůže mít individuální plán. České sportovní prostředí se dlouhá léta snaží zákon změnit, ale bohužel bezúspěšně," přitakává Bříza.
"My chceme vychovávat nejenom dobré hokejisty, ale především kvalitní osobnosti. Střední škola je samozřejmě tím zlomem. A bohužel to se nám nedaří a tam je jeden z velkých problémů. A Finové a Švédové udělají zásadní skok od 15 do 19 let právě proto, že mají tu absolutně koncentrovanou výchovu v klubech umožněnou středními školami," objasňuje Bříza.
Na problematiku skloubení školy a tréninku poukazuje také Martin Pešout. "Místo abychom začali v dorostu a juniorech víc trénovat, tak chodíme do školy. Já jsem přesvědčen o tom, že se málo trénuje. Musíme si všichni sáhnout do svědomí a něco pro to (změnu) udělat," prohlašuje trenér Karlových Varů.
Změnit morálku u dospělých, ale také se u dětí oprostit od výsledků
Asistent trenéra Litvínova Václav Sýkora poukazuje při srovnávání s evropským hokejovým severem také na společenský rozměr. "Celospolečenské chování se přenáší do sportu. Ve Finsku není něco takového, jako je protekcionářství nebo elitářství. A já si myslím, že v tom se musíme u nás, jak ve společnosti, tak i ve sportovním prostředí, nejen hokejovém, hodně co učit," říká Sýkora.
Pešán zase připomíná otázku pracovní morálky. "Myslím si, že ne ve všech klubech a ne všichni hráči a trenéři dávají hokeji to, co by tomu dávat měli. A obecně si myslím, že jsme hrozně pohodlní. Přidat na všech frontách a hlavně při vystupování z komfortní zóny je to, co nás nejvíc tíží. Máme podobné podmínky, jako mají ostatní země. Máme možná i lepší zázemí, ale chybí nám zarputilost, pracovní nasazení, a v tom musíme přidat," je přesvědčen Pešán, co se týče profesionální sféry hokeje.
Na druhou stranu ale upozorňuje na zbytečnou praxi u těch nejmladších hráčů. "U nás máme hrozné tempo. Celá společnost je nastavená na výkon bez vazeb a přátelství. Ve Finsku a Švédsku nechávají děti volně klouzat po ledě, ať si hrajou. U nás to neexistuje… V osmé a deváté třídě už to dítě nebaví, a když do toho má teprve šlápnout, tak jsou děti vyhořelé," domnívá se Pešán.
"Jeden z problémů je 'výsledkaření', to znamená vyloženě hra na výsledky v nižších kategoriích. V zemích, jako je Finsko a Švédsko, neřeší výsledky a chtějí, aby hráči našli cestu k vítězství, ale ne pomocí taktiky, ale tím, že se učí vyhrávat," doplňuje Bříza.
Děti musí najít motivaci
V neposlední řadě se hokejoví odborníci prakticky napříč českým prostředím shodují na tom, že v současnosti chybí mladým hráčům vnitřní motivace. "Mně připadá, že některé děti a hokejisti nemají hokej na prvním místě. Je důležité, aby to měly rády děti. Aby děti chtěly na hokej, a ne rodiče. Rodiče hodně tlačí děti do hokeje a ty to třeba ani tak nebaví nebo by chtěly dělat jiný sport," říká za všechny Vladimír Růžička starší, trenér Hradce Králové.
"Musíme hlavně přestat hledat mesiáše. Nikdy to nebude o jedné osobnosti. Občas k tomu inklinujeme i v rámci reprezentací. Musíme se dohodnout mezi sebou," dodává na závěr Bříza ke sváru o výchově mládeže mezi svazem a hokejovými kluby.
