Měli být do počtu, čeká je finále. Výběr Evropy se postavil předsudkům
Praha – Výběr Evropy pro Světový pohár v hokeji to neměl v počátcích své existence vůbec lehké. Mluvilo se o něm jako o slepenci, hybridu, týmu bez duše, stále byla zpochybňována motivace mezinárodního uskupení a také to, že nemá žádnou hymnu. V Torontu měli být "Evropané" jen do počtu a pořadatelům sloužili hlavně k maximalizaci hvězdného lesku turnaje nejlepších profesionálů. Jenže svěřenci Ralpha Kruegera se postavili posměškům a předsudkům čelem, z prognóz před turnajem udělali cár papíru a proti všem předpokladům vyzvou ve finále domácí Kanadu.
Na Slovensku loni způsobilo zveřejnění systému turnaje poměrně očekávaný poprask. Dostalo se totiž pouze na nejlepší světovou šestku a na hrdé Slováky, stejně jako Němce nebo Švýcary, zbyl jen Výběr Evropy. Výmysl pořadatelů z NHL, který se vymykal tradičnímu modelu národních reprezentací. "Chápu, že to je propagace NHL, ale tento model se mi nelíbí," komentoval to tehdy hokejový expert deníku Šport Tomáš Prokop. A reakce fanoušků byly ještě mnohem ostřejší.
V zámoří ovšem v loňské sezoně působilo pouze 11 slovenských hokejistů, což na vlastní tým z pohledu pořadatelů nestačilo. I někteří pragmatičtěji uvažující hráči, třeba brankář Jaroslav Halák, uznávali, že Slovensko v současnosti nemůže na akci podobného formátu postavit konkurenceschopný reprezentační výběr. Slováci však ve svých pochybách o smyslu evropského výběru nebyli osamoceni, podobně se vyjádřil třeba švýcarský veterán Mark Streit.
Na první pohled nejednotný výběr hvězd dostal za úkol stmelit kanadský kouč s německým pasem a dlouholetými zkušenostmi s evropským hokejem, Ralph Krueger. Na ledě to zpočátku drhlo a Evropané oba přípravné zápasy s kanadskoamerickým výběrem do 23 let poměrně jasně prohráli. V generálce ale dokázali poměrně přesvědčivě přehrát Švédsko, a když na úvod turnaje šokovali vítězstvím 3:0 favorizované Spojené státy, začali je i největší pochybovači brát vážně.
A podobně se nálada obracela i na Slovensku, fanoušci postupně přijali Výběr Evropy za svůj. Mezi nezpochybnitelné lídry týmu totiž patří obránce Zdeno Chára a další veterán Marián Hossa, v brance září Jaroslav Halák a třeba útočníci Marián Gáborík s Tomášem Tatarem svými góly rozhodli o nečekaném postupu přes Švédsko do finále. "Věřím, že nás lidé podporují. Mnohokrát se rozebíralo, proč tu není čistě slovenský tým. Bohužel, není tu celé národní mužstvo, ale na ramenou máme slovenský znak a aspoň takhle ho reprezentujeme. Doufám, že nám fanoušci budou věřit i ve finále," uvedl Tatar.
A Evropanům i jejich kouči se za to dostalo pochvaly i od největší hokejové legendy. "Ralph Krueger odvedl pozoruhodnou práci. Tým Evropy si zaslouží být ve finále," konstatoval Wayne Gretzky. Tým pod vedením slovinské hvězdy Los Angeles Anže Kopitara sice v základní hrací době porazil pouze USA, zvládl ale prodloužení jak proti Česku, tak v semifinále se Švédy. Jedinou porážku pak utrpěl s domácí Kanadou, oba týmy ale měly už před vzájemným zápasem jistý postup ze skupiny.
Krueger zvládl nelehkou úlohu a dokázal své svěřence namotivovat tak, aby dokázali na ledě bojovat za indiferentní písmeno E na hrudi tak, jako za svou vlajku na rukávu dresu. Hráčům ale pomohl i prakticky nulový tlak, s kterým se jinak vždy musí potýkat národní týmy, a semkla je také nedůvěra veřejnosti. "Před začátkem turnaje si nás málokdo všímal. Ale když jsme vyhráli první dva zápasy, tak cestou na stadion bylo vidět, že nás fanoušci berou vážněji," všiml si Marián Hossa.
Hráči sami pak přiznávají, že je motivovala i šance zahrát si vyrovnaný zápas proti týmům velké šestky, k čemuž by se v národním dresu nemohli ani přiblížit. "Je to příjemná změna. Když hraju na MS za Dánsko, je to o přežití, abychom nevypadli z elitní skupiny. A když jsem tady přišel poprvé do kabiny, řekl jsem si: 'Dobrá, možná nejsme favoriti, ale aspoň v každém zápase vystřelíme párkrát na branku.' Na to jsem nebyl zvyklý," přiznal s nadhledem dánský útočník Frans Nielsen.
Nečekaný úspěch Výběru Evropy i zábavné a dynamické vystoupení severoamerického výběru do 23 let tak možná donutí organizátory přehodnotit původní plán. Na dalším ročníku Světového poháru si totiž mimo šesti stálých účastníků měly zahrát i dva další národní týmy, vzešlé z kvalifikace. Třeba tak cesta "týmu bez minulosti a bez reálné budoucnosti", jak nazval své Evropany sám Krueger, finálovým soubojem s Kanadou neskončí. "V minulosti nic takového nebylo a myslím, že ani v budoucnosti nic takového nebude. A my se snažíme z té přítomnosti vytěžit co nejvíc," přiznal Andrej Sekera.
