Proces s hokejisty stále neodhalil všechna tajemství. Některá přiblíží výstava a filmový dokument
S březnem se výrazným způsobem pojí české dějiny a hokej, kdy se politika projevovala ve sportu daleko víc než v jiných měsících. Zatímco v roce 1969 se hokejoví reprezentanti na mistrovství světa mstili na ledě proti SSSR za sovětskou okupaci ze srpna předchozího roku, zlatá generace 40. let 20. století čelila v roce 1950 zvůli totalitního režimu v tehdejším Československu. Od vykonstruovaného procesu s reprezentanty, kteří byli křivě odsouzeni za údajnou vlastizradu k vysokým trestům odnětí svobody, uběhlo 72 let.
Události spojené s procesem, ve kterém dostalo jedenáct hokejistů souhrnný trest ve výši téměř 75 let, přibližuje nová výstava v pražské Galerii Harfa, jež bude slavnostně otevřena 24. března a pro veřejnost od následujícího dne. Zájemci navíc mohou v Síni slávy českého hokeje zhlédnout také dokumentární film.
"Já si myslím, že minimálně v Evropě se jedná o jeden z nejtěžších zločinů státu vůči sportovcům, který byl v minulém století proveden. Komunistická zvůle v padesátých letech nejvíc zasahovala do hokeje," říká kurátor výstavy Josef Mareš, někdejší vyšetřovatel a šéf prvního oddělení pražské kriminální policie ČR a v současnosti knihovník Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu.
Samotný proces s výší jednotlivých trestů pro konkrétní reprezentanty byl v minulosti mnohokrát popisován. Mareš však při bádání narazil na zcela novou a zásadní věc.
"Sám jsem si myslel, že o roce 1950 už bylo řečeno všechno. Ale když jsem se do toho ponořil, tak jsem opravdu zjistil, že ten zločin zasáhl do životů hokejistů nejen v tom, že byli zavření minimálně pět let, než se na amnestii dostali ven, ale ta zvůle je pronásledovala celý život," poodkrývá Mareš.
Hokejisté to tak neměli lehké ani po konci trestu, návrat na led měl proto často jepičí život. "V roce 1955, kdy byla poslední pětice hlavních aktérů propuštěna na amnestii, se chtěli vrátit k hokeji. Augustin Bubník s Václavem Roziňákem se rozhodli, že půjdou do Brna, aby nebyli ve druhé lize tak na očích."
"Se Spartakem Sokolovo byl domluven přátelský zápas v Praze 28. února 1955, a když agenti StB viděli, jak je lidé vítají při rozbruslení, tak než vyjeli k prvnímu buly, byli hokejisté zatčeni a odvezeni v dresech pryč. Následoval další dvouletý zákaz působení v rámci první a druhé ligy pro pobuřování," přibližuje Mareš jeden z méně známých příběhů doby.
