Zadinova sezona z Třince přes Detroit na MS: Udělal jsem pokrok, víc si věřím na puku
Byl u startu třineckých hokejistů k titulu, pak v Detroitu marně bojoval v NHL o play-off a teď se poprvé podívá na mistrovství světa. Jednadvacetiletý útočník Filip Zadina si zahrál na světových šampionátech hráčů do osmnácti i dvaceti let, teď se dočká i mezi seniory. "I když celkově je to samozřejmě asi něco jiného, hokej bude tak nějak stejný," myslí si.
Se současným koučem reprezentačního áčka se zná dobře. "Pod panem trenérem Pešánem se mi v minulosti dařilo až nadstandardně, takže jsem rád, že to teď vede on. Bylo by fajn, kdybych si to přenesl i sem, ale bude to určitě zase jiný level," říká Zadina.
Základní část NHL byla zkrácena na 56 zápasů místo obvyklých 82, hrálo se však v pekelném tempu. Zadina přesto ani na chvilku neváhal, když k němu dorazilo pozvání do přípravy národního mužstva na vrchol sezony.
"Řekl jsem hned, že když o mě bude zájem, tak stoprocentně pojedu. Taková pozvánka se neodmítá," řekl mladý hokejista v on-line rozhovoru s novináři. "A že půjdu z bubliny do bubliny? Tohle mi nevadí. Nejedu tam proto, abych někde něco vymetal nebo chodil po památkách. Bude se tam hrát hokej," uvedl k šampionátu v Lotyšsku.
"Je jen škoda, že tam nebudou moct být fanoušci, nebo jich nebude moc. I těch pár tisíc lidí na zimáku udělá hodně. Muselo to být znát i na extralize, když v závěru mohli přijít alespoň nějací diváci. Je mnohem lepší, když alespoň někdo kouká, než hrát před prázdnou halou," dodal Zadina.
Dojem ze sezony, která pro něho byla svým způsobem průlomová, má dobrý. V devětačtyřiceti utkáních základní části NHL dal šest branek a přidal třináct asistencí. "Hrál jsem dost, za což jsem byl samozřejmě rád. Myslím, že jsem udělal velký pokrok. Říkali mi to trenéři i generální manažer Steve Yzerman řekl, že jsem hrál dobře," uvedl Zadina.
"Byla to těžká sezona, hráli jsme hodně proti stejným týmům a brzy po sobě, rychle to uteklo. Cítím, že jsem se posunul, a věřím, že jsem komplexnějším hráčem. Největší pokrok jsem udělal asi ve hře bez puku, kdy jsem věděl, v jakých pozicích být. Víc si věřím na puku a umím vytvořit šance pro spoluhráče," popsal Zadina.
Přiznal, že chvílemi pociťoval únavu. "Byly chvíle, kdy jsme jako tým byli unavení, nehráli jsme moc dobře, ale pak přišlo volno, zase jsme se semkli a hráli dobře. Do toho všechno ohledně koronaviru... I po psychické stránce byla sezona jiná a vyčerpávající. Hráli jsme hodněkrát se stejnými týmy, znali jsme soupeře už docela nazpaměť, co kdo dělá, jakou má taktiku a podobně. Bylo to asi i horší než play-off, kde hrajete proti stejnému týmu celou sérii," podotkl Zadina.
Detroit neuspěl, mladého útočníka tak mohla potěšit alespoň obhajoba titulu v Třinci, kde jeho otec dělá asistenta.
"Viděl jsem snad všechny finálové zápasy. Fandil jsem a prožíval to s nimi. Nějaké zápasy jsem tam hrál, takže alespoň minimální podílek snad na tom také mám. Kluci hráli výborně a je super, že se to povedlo. Něco říkal i taťka, že by se nám ostatním klukům, co jsme tam také hráli, měly dodělávat medaile. To by bylo skvělé," uvedl Zadina, jenž si v dresu Ocelářů připsal za sedmnáct zápasů čtrnáct bodů (8+6).
