Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Archiv D: 5x trenér

Znovuzrozený Minsk

Minsk - O desátém největším městě Evropy, v němž žije na dva miliony obyvatel, lépe řečeno o jeho počátcích, najdeme první písemné zmínky v roce 1067. Ačkoliv první větší osada tu podle jiných zdrojů stála už o zhruba sto let dříve. I z mnohem pozdější doby však chybí jinde obvyklé, hmatatelné památky. Důvod? Minsk má za sebou těžkou historii. Už za dávných časů ho převálcovali Tataři, v 18. století zničili Švédové, a za druhé světové války prakticky srovnalo se zemí fašistické Německo. Nebylo co rekonstruovat.

Je nám líto, video expirovalo.
Fejeton Davida Soeldnera o Minsku

A tak se na troskách začalo rodit zcela nové město, pro nějž jsou kromě památníků a odkazů na Velkou vlasteneckou válku charakteristické velkolepé budovy a extrémně široké bulváry. "Právě proto, že po válce nebylo nikde nic, a stavělo se zase od začátku, vybudovaly se tady široké, dvou, tří i čtyřproudé hlavní ulice, a dva obchvaty. Až na dopravní špičku tady, jako u Vás v Praze, nemíváme větší problémy s průjezdností," pochvaloval si taxikář, který mne vezl do Minsku ze zhruba 40 kilometrů vzdáleného letiště.

V okrajových lokalitách stojí mnoho nových domů. Především velkých, obytných, obklopených nákupními středisky. Inu, Minsk je výkladní skříní Běloruska, proto v něm ale pro domácí obyvatelstvo není lacino.

"Všichni jsme milionáři," vtipkoval, i když trochu smutně, zmíněný taxikář v diskuzi na téma běloruské měny. Vždyť za chutné mražené eskymo zde zaplatíte sedm tisíc. Za nealko nápoj dvakrát tolik. A kus masa, obaleného ve vajíčku a upraveného "po francouzsku", co si tady můžete dát při mistrovství světa v ledním hokeji v hale Čižovka k obědu, vyjde dokonce na 43 000 běloruských rublů! Však se to také po kapsách a peněženkách hemží sto a dvou set tisícovými bankovkami. Kovové tu nevedou. Pro lepší představu se ale sluší doplnit reálný přepočet na českou měnu. Takže zmíněný kousek chutného masa stojí přibližně 86 korun.

"Bohužel, všechno se tady nedávno zdražilo, pro řadové lidi to není jednoduché, a byty v nových domech si dovolí málokdo," dokončuje diskuzi upovídaný taxikář (samozřejmě jen v ruštině – ejhle, jak se tento kdysi ve školních lavicích neoblíbený předmět cizího jazyku hodí) v reakci na devalvaci běloruské měny v roce 2011. Tehdy se ceny změnily de facto přes noc až trojnásobně.

A jaké je tedy současné centrum těžkými časy zkoušeného, a znovuzrozeného Minsku? Určitě nelze přehlédnout monumentální Palác republiky, ze kterého to můžete vzít podél jakési vojenské akademie (s tankem na podstavci před hlavním vchodem) do tzv. Centrálního dětského parku. Mají tady obří vyhlídkové "ruské kole", několik hřišť a stadionů, na nichž trénují běloruské sportovní talenty. Opodál si hrají malé děti a mladé dívky, těžko říct zda jen tak, z dlouhé chvíle, nebo proto, že to mají za domácí úkol, malují obrazy. Jde jim to dokonce i z koruny jednoho ze vzrostlých stromů!

Na opačném konci parku, kolem něhož protéká poklidná řeka Svisloč, je zase Vítězné náměstí s monumentem. Ještě o kousek dál velké "centrální" nákupní středisko v budově z časů bývalého SSSR, známé pod zkratkou CUM. Lépe než v okolí rušné ulice je ale v dalším z parků, na jehož okraji stojí jedna ze dvou vizuálně nejznámějších staveb celého města, chrám Národní akademie opery a baletu s hravou fontánou.

Směrem k stanici metra Němiga je zajímavá, a mezi ostatními budovami netypická, i menší hudební akademie, a dvojice kostelů. A to je v podstatě všechno. Vytrvalí turisté, toužící shlédnout i druhý architektonický skvost, se musí vypravit metrem či trolejbusem mnohem dál, aby se pokochali pohledem na Národní knihovnu, vybudovanou ve tvaru diamantu.

Hlavní zprávy

Nejčtenější články