České tanečky a pak smutek
Na sobotní bitvu s Dánskem dorazilo velké množství českých fanoušků. Jejich nálada před utkáním se soupeřem, kterého bylo ještě před pár lety možno považovat za hokejového trpaslíka, povinně odevzdávajícího body favoritům, byla více než uvolněná. Před arénou Čižovka se tak nejen diskutovalo a popíjelo, ale dokonce tancovalo.
U pódia, na němž jsou každý den odpoledne i v podvečer k vidění kulturní vložky místních umělců všech věkových kategorií, se někteří nechali vybídnout k tanci s tanečnicemi v běloruských krojích, vytvořili s nimi vláček a další si posléze zatancovali "kozáčka".
Davem fanoušků se mezitím prodírala i manželka našeho reprezentačního brankáře Alexandra Saláka s malým synem, netušíc, jak těžké chvíle a zklamání čekají nejen strážce naší svatyně, opakovaně rozrušeného výroky hlavních rozhodčích, ale nakonec celý tým i přítomné fanoušky z domoviny.
Místo rýsujícího se vítězství 3:1 z toho byla porážka po nájezdech. A tím pádem se změnila nálada návštěvníků i cestou z arény. Tanečky vystřídaly zkroušené poznámky, kvitující snaživý výkon soupeře. S vírou, že to ale dobře dopadne. A jinak by to nikdo jiný než Čech říct nedokázal. Večer bude dobře. Zajdeme na pivo, porazíme Nory, a postoupíme do čtvrtfinále! Podaří se to? Víra fanoušků je na každý pád bezbřehá…
