MS 1972: Poprvé ve Sportovní hale, konec sovětské nadvlády a zlato po 23 letech

Praha měla původně hostit šampionát už v roce 1969, tedy znovu po deseti letech. Vše ale změnila invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, po které se Československo pořadatelství vzdalo.

Mistrovství světa v roce 1972 bylo prvním, které se konalo v olympijském roce a přitom nebylo součástí ZOH. Aby na sebe dva vrcholy sezony příliš těsně nenavazovaly, konal se šampionát místo března poprvé až v polovině dubna.

Turnaje se kvůli sporům o amatérský status šampionátu (na mistrovství nemohli hrát profesionálové, což zvýhodňovalo zejména Sověty, jejichž reprezentace byla amatérská pouze na papíře) neúčastnila Kanada.

Absentovali také Američané, kteří sice získali na OH v Sapporu stříbro, ale na předchozím MS sestoupili z elitní skupiny, do které se vrátili až v roce 1975. Hracím formátem turnaje byla jedna šestičlenná skupina, hraná dvoukolovým systémem.

O nejcennějším kovu stejně jako o rok dříve ve Švýcarsku rozhodovaly vzájemné zápasy mezi Československem a SSSR, bronz obhájilo Švédsko. Švýcaři sice dokázali zaskočit Finsko, oba rozhodující duely se SRN ale prohráli a sestoupili zpět do skupiny B.

První utkání domácího výběru se Sověty skončilo ve vypjaté atmosféře 3:3, když Čechoslováci dvakrát neudrželi dvougólový náskok a nakonec byli rádi za remízu. I odveta měla stejně strhující průběh i podobný scénář.

Tentokrát ale československý tým díky skvělému Holečkovi a brankám Václava Nedomanského, Richarda Fardy a Jaroslava Holíka zvítězili 3:2. "Splnil se náš sen a myslím, že i sen několika generací před námi," řekl po předčasném finále Jaroslav Holík.

"Brácha tam nejdřív špatně přihrál a myslím, že po té chybě Malcev snížil. Ale pak jeli snad s Honzou Klapáčem dva na jednoho a brácha, který v takových situacích spíš nahrával, tak možná i překvapil brankáře Treťjaka tím, že vystřelil," popsal rozhodující moment Jiří Holík.

"Je to něco velkého dosáhnout v životě titulu mistra světa. Za bojovnost a obětavost jsme si titul zasloužili," dodal brankář Holeček, který byl spolu s obránci Františkem Pospíšilem a Oldřichem Machačem vybrán do All Star týmu mistrovství.

Československo na turnaji ztratilo jediný bod při dominantním skóre 72:16. Titul mistrů světa i Evropy získalo s tříbodovým náskokem před Sověty, a dokonce osmibodovým před třetím Švédskem. Nejlepšími střelci týmu byli Nedomanský a Jan Klapáč s devíti brankami.

"Dlouho jste usilovali o tuto poctu, tentokrát jste byli vynikající a zaslouženě vyhráli," uznal i trenér SSSR Nikolaj Pučkov sílu československého výběru, který triumfem ze Sportovní haly otevřel jednu z nejslavnějších kapitol historie našeho hokeje.

Druhá "zlatá" generace získala ještě další dva tituly v letech 1976 a 1977, stříbro na olympiádě v Innsbrucku a na prvním Kanadském poháru dokázali Čechoslováci porazit i domácí javorové listy se všemi hvězdami NHL a postoupili do finále.