Jdeme po funusu, deset let jsme zazdili, uvedl Hadamczik. Musíme jen zaplatit trenéry, kontroval Šlégr

Otázka výchovy mládeže je zřejmě nejpalčivějším problémem českého hokeje v posledních letech. Juniorská reprezentace do dvaceti let čeká na medaili z mistrovství světa od roku 2005, osmnáctka získala od roku 2007 jen stříbro v roce 2014.

Ale hlavně: počet draftovaných hráčů do NHL (s ojedinělými výkyvy) prakticky neustále klesá. V posledním draftu šel na řadu Stanislav Svozil jako první český hráč dokonce až ve třetím kole.

Hokejová veřejnost se shoduje, že česká mládež nemá doma vhodné rozvojové podmínky, a proto ti nejlepší odchází do ciziny. V poslední sezoně působilo na 80 českých juniorů v nejlepších zahraničních juniorkách, tedy v Kanadě, USA, ve Finsku či Švédsku.

"Všichni říkáme, že nemají kvalitní soutěž. Ale kdo to zavedl, kdo řekl, že bude 24 týmů a (poté) 19 týmů (v juniorské soutěži)? No, řekl to svaz. Někteří tam sedí 12 let. Když dostanete mandát, tak v tom mandátu musíte přesvědčit lidi, že to tak nejde," řekl bývalý reprezentační trenér Hadamczik na adresu představitelů svazu, kteří před časem zvýšili počet týmů v juniorce, čímž se podle kritiků znehodnotila kvalita soutěže.

"Jdeme po funusu, deset let jsme zazdili," prohlásil Hadamczik k nedávnému vývoji. "Na popud, který šel z klubů, se uzavřely soutěže. (...) Nemůžeme říkat, co bylo. My musíme koukat, co bude. Je to rozpracované. Je tady komunikace s kluby, na základě ní se zúžily soutěže, máme to nastavené a teď to musíme odpracovat. Abychom to odpracovali, musíme zaplatit trenéry. To je celé," kontroval Šlégr, člen výkonného výboru svazu.

Finance a zase finance

O finančním podhodnocení hokejových trenérů se mluví delší dobu. "Trénoval jsem osmnáctku. Měl jsem na živnost 25 tisíc korun, Marek Židlický (tehdejší Hadamczikův asistent) dostal od svazu 15 tisíc. A když se podíváte do Litoměřic (projekt Dukla), tak někteří berou 100 tisíc. Kde je posun svazu, aby ocenil takového Marka Židlického?" ptal se kriticky z vlastní zkušenosti Hadamczik.

Hašek zase porovnával prostřednictvím zkušeností rodičů malých hokejistů místní podmínky s těmi na severu Evropy. "Ve Finsku trénují třikrát týdně od osmi do devíti nebo do půl desáté a pak teprve jdou do školy. Individuální trénink v tomto věku je nesmírně důležitý. (...) Je to vidět v osmnáctce, dvacítce, že svět nám utíká. Když mají málo individuálních tréninků, netrénují vůbec nebo trénují od šesti hodin, tak to nestojí za nic," porovnával zprostředkovaně Hašek.

"Musí s tím ale souhlasit škola," oponoval Ščerban v problematice kolize školní docházky s hokejovými tréninky. "A musíš mít led," doplnil ho Černý v narážce na nižší počet ledových ploch v republice. "V roce 2022 má Česká republika 4,6 miliardy korun na sport. A třeba na kulturu to je 16 miliard. A to jsou peníze, které tam chybí," dodal Černý k otázce podfinancování tuzemského hokeje.

Počet cizinců v extralize kandidáti regulovat nechtějí

Kritici stavu mládežnického hokeje také poukazují na fakt, že čeští junioři nedostávají tolik prostoru v nejvyšší seniorské soutěži i kvůli tomu, že zde působí velký počet cizinců. V poslední extraligové sezoně se jednalo o rekordní počet 106 hráčů (asi 20 % z celkového počtu). Nabízí se tak varianta, že by svaz nějakým způsobem reguloval jejich počet.

"Teď je to nastavené tak, jak je to v této chvíli asi optimální," uvedl Ščerban ke kvótě šesti cizinců na extraligový tým. "Vrcholový hokej má ve výkonném výboru zastoupení šesti lidí, to znamená, že má většinu. To, co bude chtít vrcholový hokej prosadit v rámci českého hokeje, tak pokud se na tom shodnou, tak si to stejně prosadí, protože mají nadpoloviční většinu i ve výkonném výboru," dodal Ščerban. "No, to jsi řekl hezky. To radši ani nekomentuju," řekl ironicky Hašek k převaze extraligových zástupců.

"Nejsem pro to, aby svaz nějak omezoval počet cizinců," vrátil se ale k původní otázce Hašek. "Já s tím jednoznačně souhlasím. Po letech se řízení extraligy vrátilo do rukou APK (Asociace profesionálních klubů), což je určitě správně. Jsou to majitelé klubů, kteří přináší finanční prostředky do ligy, aby umožnili soutěž hrát. Nedovedu si představit, že by svaz jako servisní organizace měla mluvit klubům do toho, jestli tam chtějí mít cizince, nebo ne. Ať si to rozhodnou kluby," doplnil Šlégr.

"V tomhle jsme asi všichni za jedno, protože je to profesionální hokej, profesionální soutěž. Rozhoduje trh, kdo má kolik peněz, tak je utratí za hráče," uvedl Černý. "Měli bychom vytvořit tabulkami podmínky takové, aby se klubům vyplatilo radši vzít mladého českého hráče, než brát starého cizince," dodal.

Kandidátů mělo být šest, Bříza ale nominaci odmítl

Hadamczik, jenž brzy oslaví 70. narozeniny, byl posledních šest let mimo pozice ve vrcholovém hokeji. Haškovi zase chybí funkcionářské zkušenosti. Ščerban společně se Šlégrem působí v posledních letech jako členové výkonného výboru svazu, který se podepsal pod temné období mezi lety 2013 a 2021, kdy seniorská a juniorská reprezentace nedosáhla na medaili.

Zajímavostí je, že litvínovského patriota Šlégra nominoval hokejový klub v Kladně v čele s Jaromírem Jágrem, zatímco kandidaturu Černého podpořil místo Kladna, s kterým je dlouholetý manažer mládežnických reprezentací spjatý, právě Litvínov.

Kandidáti budou usilovat ve volební konferenci o hlasy delegátů extraligových, prvoligových a druholigových klubů (vždy po 14 volitelích), delegátů krajských výborů (14), viceprezidentů svazu (2), předsedy dozorčí rady (1) a zástupce ženské ligy (1).

Původně mělo jít o šestici kandidátů. Petr Bříza ale odmítl nominaci s tím, že se chce naplno věnovat zaprvé práci v pozici druhého muže světového hokeje, kdy zastává funkci viceprezidenta IIHF, a zadruhé přípravám na domácí mistrovství světa v roce 2024, neboť je šéfem organizačního výboru šampionátu, který budou hostit Praha s Ostravou.