Gebre Selassie o rasismu v Česku: Máme pocit, že se nás ta věc netýká

Bývalý reprezentační obránce působil devět let ve Werderu Brémy. Před koncem této sezony vyšlo najevo, že dá klubu po dlouhodobém angažmá sbohem. Přesun do Slovanu Liberec, odkud do Německa odcházel, se zatím protahuje a čeká se na oficiální potvrzení návratu.

Jak sám v rozhovoru pro Českou televizi přiznává, českou ligu v poslední době tolik nesledoval. S jeho pravděpodobným příchodem se také ukáže, jak se české fotbalové prostředí změnilo nejen na trávníku, ale také v hledišti. Nevhodné chování fanoušků vůči hráčům tmavé pleti totiž nebylo v České republice ničím výjimečným.

"Jsem přesvědčen o tom, že takové lidi najdeme v každé zemi. Ale vzhledem k tomu, že jsme menší země, tak koncentrace takových lidí se potom objeví více. Určitě nejsme nesnášenliví. Ale Češi mají jiné vnímání rasismu jako takového. V historii jsme neměli žádné kolonie, neměli jsme otroctví. Takže máme pocit, že se nás ta věc netýká, což by tak asi nemělo být, protože neexistuje jen Česká republika," domnívá se Gebre Selassie.

O hlavním problému ožehavé otázky má ale zkušený bek jasno. "Člověk by neměl ve všem hledat rasismus. Přecitlivělost na toto téma není ku prospěchu věci, protože potom se to vytrácí v momentech, kdy jde opravdu o rasismus," říká.

Kauza Kúdely je kontraproduktivní

Téma se v české společnosti znovu výrazně rozvířilo po kauze slávistického obránce Ondřeje Kúdely. "Všichni, kdo ho znají, tak ví, že 'Kúdy' není rasista. Ani nemůžeme říct se stoprocentní jistotou, co tam proběhlo. Ta situace je z českého pohledu a s tím trestem, jaký pro něj je, velmi nešťastná a kontraproduktivní," myslí si Gebre Selassie.

"Nemyslím si, že to je ku prospěchu tématu rasismu. Je to situace, kterou nemůžete jasně posoudit. Na základě toho by se neměl udělat takový diametrální trest jednomu a druhému hráči. Vnímání rasismu jako takového to nepomáhá," tvrdí.

Další výraznou součástí problematiky je otázka poklekávání, které vzniklo ve Spojených státech v reakci na podporu hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) a jež rozděluje i týmy na současném Euru. Například česká reprezentace už gesto v boji proti rasismu nepoužívá a místo toho hráči ukazují na nápis "respect" na dresech.

"Po situacích a nepokojích minulý rok v Americe, které tam proběhly, si myslím, že to nebylo žádné prázdné gesto. Řekl bych, že u všech lidí tmavé pleti byl pocit toho, že tohle přece není možné," připomíná Gebre Selassie dobu po úmrtí Afroameričana George Floyda.

Situace se ale podle Gebre Selassieho proměnila. "Poklekávání už nesplňuje ten efekt, jaký to mělo hned potom, co vzniklo hnutí. Tam si myslím, že to byl správný timing. Teď se už ale ten efekt vytratil," je přesvědčen.

Najít správnou mez

Zda bude muset Gebre Selassie po návratu do české ligy znovu čelit rasistickým narážkám ať už na hřišti nebo v kabině, se teprve ukáže. Na podobné chování je ale zvyklý.

"Odmalička jsem slýchával různé vtipy, tak se s tím člověk naučí pracovat, naučí se bránit a naučí se do určité míry nad tím povznést. Všechno ale má svou mez. Člověk by si neměl nechat líbit všechno, ale zároveň by neměl být přecitlivělý," říká.

"Ale každý má tu mez někde jinde a je to velmi individuální. A bude rozdíl, když řeknete z vašeho pohledu něco nevinného mně, a něco jiného někomu (s tmavou pletí), kdo nevyrůstal v Česku," zdůvodňuje.

Své si už Gebre Selassie prožil. "Myslím, že dokážu vycítit moment, kdy je potřeba to řešit, a kdy je lepší nad tím mávnout rukou a říct si: 'Tohle jsou omezení lidé a já neovlivním jejich myšlení.' A tím, že bych do toho ještě šťoural, tak bych jim zbytečně dával pozornost, kterou oni asi v životě nemají," dodává.