První krok je pro sebevědomí hodně důležitý. A podcenění? Nehrozí, říká Uhrin
Začíná další boj o účast na fotbalovém mistrovství světa, na které se zatím Česko dostalo jen jednou v roce 2006. Jak těžká cesta vede mezi nejlepší týmy světa, ví i Dušan Uhrin, který v roce 1996 dovedl reprezentaci ke stříbru na Euru v Anglii, ale o dva roky později už jeho výběr na světovém šampionátu opět scházel, když skončil ve skupině až třetí za Španělskem a tehdejší Jugoslávií. Teď ale věří, že první krok na cestě do Kataru by neměl výběru Jaroslava Šilhavého dělat problém.
Začíná boj o mistrovství světa 2022, ve skupině E jsme s Walesem, Estonskem, Běloruskem a Belgií – to vypadá, že se o druhé místo, zaručující účast v baráži, popereme s Walesem. Jak to vidíte vy?
Belgie je jasná jednička. A s Walesem by měla být výhoda na naší straně. Trochu pomoci by mělo i to, že na Ostrovech teď dvakrát uspěla Slavia. A k tomu máme velice dobrý tým, jenž má před sebou budoucnost. Ovšem trochu jako problém vidím skutečnost, že Schick, Darida a další hráči z Bundesligy mohou odehrát jen zápas proti Estonsku a pro další a těžší zápasy s Belgií a Walesem už nebudou k dispozici.
Jak důležitý je první krok v kvalifikaci o MS, který českému týmu už čtyřikrát nevyšel, když třikrát remizoval a jednou prohrál? Myslí na to hráči, mají to v hlavách?
První krok je hodně důležitý hlavně pro sebevědomí toho týmu a já věřím, že s Estonskem to problém nebude. A to, že reprezentace už čtyřikrát nezačala boje o šampionát úspěšně? To si myslím, že ti kluci nevědí nebo na to nemyslí. Mají v hlavách jenom soupeře a o tomhle vůbec nepřemýšlejí.
Estonsko muselo na poslední chvíli kvůli covidu vyměnit téměř půlku týmu i trenéra. Nám se stalo něco podobného loni, kdy proti Skotům musel narychlo nastoupit komplet náhradní tým a tehdy v Olomouci podal dobrý výkon. Estonci, kteří teď proti Česku nastoupí, budou také mít ještě o to větší motivaci. Čeští hráči to vědí, ale i tak, nehrozí trochu podcenění?
No, já si myslím, že to nehrozí. Už proto, že budou hrát právě i fotbalisti z Bundesligy, kteří přiletěli jen na tenhle jeden zápas a budou se chtít ukázat. Tam tedy problém nevidím.
Jak těžké je pro trenéra udržet jejich motivaci proti tak oslabenému soupeři? Co může dělat víc, než jim to opakovat, nebo je tím nestresovat a nechat tomu volný průběh?
Trochu hráči to, že soupeř je slabší a ještě je oslabený, v podvědomí mají, ale není to jenom na trenérovi, aby udržel bojovnou náladu a nic nepodcenili. Fotbalisty ovlivňuje i to, co se píše v médiích, a všechno kolem zápasu. Ale jak říkám, vzhledem k tomu, že někteří z těch kluků vědí, že přiletěli jen na tenhle zápas a pak se hned vracejí do Německa, tak věřím, že tady žádné podcenění nehrozí.
