GLOSA: Kdo vládne českému fotbalu? Začarovaný kruh made in FAČR
Být nemocný vlastní mocí je choroba, na niž se těžko hledá lék. Nejhorší na ní je, že postižený, většinou na rozdíl od svého okolí, po léčbě ani netouží. Tuhle diagnózu má nejspíš už delší čas Roman Berbr. Nechvalně proslulý místopředseda Fotbalové asociace ČR, o jehož panovačnosti se kromě jeho odpůrců často přesvědčili zejména rozhodčí. Protože přes ně přece vede cesta k moci – neboť když vládneš tomu, kdo rozhoduje nad osudy zápasů, z nichž plynoucí body zase určují míru úspěchů a ty pak náklonnost sponzorů, městských radních a tak dále… Řekněte, co víc si (s takovou diagnózou) přát.
Zkrátka, pan místopředseda se rozmáchl. Šedá eminence tuzemského fotbalu po odchodu Miroslava Pelty z postu předsedy zjistila, že už nemá soupeře, a začala čistka.
Nejdříve vyprovodil úspěšného šéfa regionálních akademií Michala Prokeše, což přimělo k odchodu i letitého generálního sekretáře Miroslava Řepku a výkonný výbor pak na žádost šéfa komise rozhodčích Jozefa Chovance vypoklonkoval i garanta projektu videorozhodčí – Romana Hrubeše.
Právě video při zápasech je nejspíš trnem v oku bývalého zaměstnance StB, který odkoukané praktiky v téhle organizaci pořád umí výborně využívat ke svému prospěchu. Jak je to s prospěchem celému tuzemského fotbalu, to už ale tak jisté není, zvláště když se podíváme třeba na současný stav reprezentačního týmu.
A tak zůstávají ti loajální v čele s novým předsedou Martinem Malíkem, jenž si nejspíš na fotbalové praktiky teprve zvyká a možná se ani nestačí divit, jak jde všechno snadno. Myslím, že se těžko hledá také člověk, který věří ve vlastní názory Jozefa Chovance.
A tak si zameteme na FAČR a budeme mít klid, říká si nejspíš Berbr. A jak řekli, tak udělali. Pak už zbývá vzít z pohádek ještě další doušku – pokud neumřeli, dělají to dodnes.
Protože co s tím? Nic, je to neprůstřelné. Vedení FAČR si volí bafuňáři z klubů a to je hodně pěkně provázaná partička, která jen tak nenechá svého dobrodince padnout. Ten si tak může dělat, téměř co chce, a jak je vidět, chce toho pořád dost.
Na názor médií a veřejnosti nemusí brát ohled, musí jen dbát, aby bylo všechno právně čisté. A kde nejsou svědci, nejsou žalobci, a kde ano, pak zase nejsou důkazy. Zůstává tvrzení proti tvrzení a tam to ti zatvrzelí zkušení ustojí.
Naštěstí Berbr při nedávné volbě šéfa asociace prohlásil, že už jde o jeho poslední volební období. Jenže jak známo, názory se mění.
Po chvilce defenzivní taktiky, kdy narazil na odpor některých rozhodčích, funkcionářů i bývalých fotbalistů, z nichž některé ješita dohnal až k soudu, přešel do ofenzivy. Tak se možná ještě budeme divit, čeho se můžeme v tomhle zacykleném světě fotbalových bafuňářů dočkat.
