BLOG: Video pomáhá, rozhodčí škodí
Video přišlo před časem fotbalu na pomoc s vymýcením chyb rozhodčích. Podařilo se? Někdy ano, někdy ale vůbec. Stačí se podívat na poslední kolo první ligy, které ukázalo, že VAR nemůže fungovat na jedničku, pokud sami rozhodčí neznají pravidla.
Nejvíce rezonuje duel v Karviné, kde sudí Pavel Julínek s videorozhodčím Zbyňkem Proskem přířknuli penaltu domácím po ruce Tomáše Necida. Útočník Bohemians jí skutečně zahrál, jenže si ji také nastřelil sám, což by dle nového výkladu pravidel k pokutovému kopu vést nemělo. Jenže zmínění dva pánové si na tento fakt v daný moment očividně nevzpomněli a Slezané díky tomu vyhráli 2:1.
Další výraznou chybu udělali sudí v Příbrami, kde za stavu 0:0 Pavel Královec ani Ondřej Cieslar u videa neviděli těsně před poločasem držení Ostravanů a pokračovalo se ve hře. Hosté díky této chybě mohli slavit, jelikož druhou půli ovládli jasně 4:0.
Na obě chyby při hodnocení upozornila i Komise rozhodčích. Ale pozdě bycha honiti. Když muži s píšťalkou v první lize, tedy s nejvyšším soudcovským vzděláním, rozhodnou jinak než odborníci v komisi, je asi někde něco špatně. Ještě bych možná se skřípěním zubů pochopil situaci v Příbrami. Ale asi ani tady ne, když už se do videa investovalo tolik peněz, tak přece nemůže zkušený rozhodčí chybovat, a to tak, že oba, takže dvakrát – na hřišti i u videa.
A v Karviné už to nechápu vůbec. Tam videorozhodčí zavolal hlavního k videu a Julínek, o jehož i mezinárodních zkušenostech nelze vůbec pochybovat, pak podle komise stejně rozhodne špatně. Kde to jsme? A nejen my.
Jsou to dva týdny, kdy v Lize mistrů hrál Bayern Mnichov v Moskvě proti Lokomotivu. Lewandowski procházel mezi třemi hráči do vápna moskevského celku, noha v cestě, pád, píšťalka, penalta, video, změna, penalta se nekope. Kdo to viděl zpomaleně v přenosu, netušil, co si pustil rumunský rozhodčí na videu.
"Je to komedie," řekl mi nedávno jeden bývalý fotbalista při debatě o podobných problémech s rozhodčími a VARem. Já si to úplně nemyslím, ale je třeba lepší výběr rozhodčích a vyšší kvalita jejich školení. Aby k podobným situacím docházelo jen ojediněle, protože na sto procent to asi nikdy být nemůže, neboť lidský faktor je pořád nezbytný.
I bývalý ligový rozhodčí Pavlín Jirků mi přiznal: "Já tomu nerozumím. Samozřejmě, chyba se stát může. Ale jsou dva, dívají se na to. Jsou na to školení. Jsou v profesionálních soutěžích, takže když už tu chybu jeden udělá, nedopíská to, je to chyba, ale druhý mu to ještě ukáže na videu a chybují oba... Tak si pak člověk řekne, co je tam učí."
No, právě. Taky si říkám.
