Následuje
Branky, body, vteřiny

Soumrak malorážek? Nikoli. Laserové zbraně pro nás nejsou budoucnost, soudí Hamza

Omezení olova pro rybáře i myslivce. Na první pohled nenápadné úvahy, které kolují napříč Evropou, se možná jednou dotknou i biatlonu. V moderním pětiboji se střílí laserovými zbraněmi. Mohla by nastat revoluce i v tradičním zimním sportu? Blíží se doba malorážková ku konci?

Biatlon
zdroj: Getty Images

Biatlon by ovšem podle některých zaprodal duši. Už žádné cvakání v závislosti na síle větru, žádné páskování zásobníků.

"Z mého pohledu není žádná alternativa, my musíme střílet. To je náš fundament. Všichni to chceme, všichni máme rádi ten zvuk. Každý musí cítit tu zbraň. Nemyslím si, že laserové zbraně jsou pro nás budoucnost," říká důrazně šéf českého biatlonu a viceprezident IBU Jiří Hamza.

"Klasická střelba s klasickou municí se střelným prachem má určité specifické charakteristiky, které lze velmi těžko nasimulovat při střelbě laserem. Laserové zbraně také nefungují stoprocentně, například když sněží nebo prší, protože paprsek se odráží od vloček nebo kapek," uvádí jeden z patřičných argumentů ředitel závodů Světového poháru Borut Nunar.

"Nástup elektroniky by mohl náš krásný sport proměnit více méně ve videohru," má jasno Nunar.

Flinta do města

Ne všichni však v potenciální změně vidí jen samá negativa. "Mělo by to i výhody. Snadnější přepravu, bylo by snadnější používat zbraně například ve městech," říká trenér švédského týmu Mathias Nilsson.

Také on ovšem připomíná důležitý fakt. "Na druhou stranu jednou ze zábavných a vzrušujících věcí na biatlonu je právě zvuk střely, když spouštíte ránu," zdůrazňuje Nilsson.

"Laserové zbraně jsou atraktivní na nějaké exhibice," myslí si zase trenér českých biatlonistek Jiří Holubec. "Rána a zvuk k tomu patří. A laserovky nejsou přesné," přidává expert ČT Ivan Masařík.

V srpnu loňského roku byla zveřejněna zpráva Evropské agentury pro chemické látky a její doporučení Evropské komisi, která hovoří o zákazu používání olova jako střeleckých broků, kulových střel a rybářských olůvek. V konečném důsledku by to mohlo znamenat plošný zákaz prodeje olova v Evropské unii.

Důležitým aspektem je ekologická šetrnost. Olovo je pro lidi i zvířata velmi toxické. Evropská agentura argumentuje, že ve volné přírodě Evropské unie je každoročně v důsledku lovu rozptýleno až 14 tisíc tun olova.

Logo MS vystřídají při závodě nad terči jména biatlonistů
zdroj: Český biatlon autor: Petr Slavík

Biatlonová unie však na ekologické aspekty myslí. "U nás se rozhodně olovo nepouští nikam do přírody. Máme za papírovými terči lapače, kde je olovo sbíráno, a potom je s ním nakládáno, jak všechny právní předpisy nařizují. Takže ze strany biatlonu rozhodně nedochází k poškozování životního prostředí," akcentuje mezinárodní rozhodčí Michal Zicháček.

Místo olova zlato...

Existují teoreticky jiné cesty? Zatím to vypadá, že ne. "Reálnější je, že by se olovo nahradilo něčím jiným," navrhuje Holubec. Ovšem to zatím není tak jednoduché. Jiné materiály by mohly poškozovat zbraně a tím je dělat nebezpečnějšími. Možné náhražky? Třeba ocel, bismut nebo wolfram. Anebo také...

"Bohužel jediným kovem, který se blíží svými charakteristikami olovu, je zlato. A to by asi biatlon dost prodražilo," podotýká Nunar.

V tomto olympijském cyklu žádná zásadní změna nehrozí. Je ovšem třeba počítat se všemi možnostmi. "Řešíme to, ale myslím si, že v tomto jsme celkem dost jednotní. Musíme vnést iniciativu do Evropského parlamentu, protože se nás to bytostně dotýká. Věřím, že budeme úspěšní," uzavírá Hamza.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy