Biatlon jako král zimy s adrenalinem na trati
Praha – Položit hůlky, obtočit zbraň kolem ramen a pak zaujmout pozici vstoje nebo vleže. Zapřít tvář o lícnici na flintě, nádech, výdech, zamířit a pal. Tak nějak vypadá střelecká položka v biatlonu po příjezdu na stav a před zmáčknutím samotné spouště. Střelba často rozhoduje o úspěchu a neúspěchu závodníků. Biatlon je atraktivní sport i proto, že na trati je několik dalších úskalí či momentů, se kterými si závodníci musí poradit. V únoru bude biatlon v Česku jasným králem zimních sportů. Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě začne už ve čtvrtek závodem smíšených štafet. Přímé přenosy všech závodů, večerní souhrnné analýzy a nejrůznější zajímavosti z tratí, zákulisí i exkluzivní rozhovory můžete sledovat na ČT sport a našem webu.
Biatlon je nevypočitatelný sport. Těžko se pro něj dělají prognózy. Zničehonic se může závodník octnout na špici, aby se za chvíli po pokažené střelecké položce trápil hluboko v poli poražených. Udržet nervy na uzdě a plnou koncentraci ve vypjatých okamžicích je těžké i pro ty největší hvězdy.
Už před samotným závodem si po precizní rozcvičce s rozježděním biatlonista zkusí tzv. nástřel. Je to poslední šance, jak zareagovat na rozmary počasí a srovnat mířidla na zbrani, v závodě na to je minimum času. Každá vteřina se počítá. Rozptyl ran na terči ukáže trenérovi, jak moc by se měla flinta "přecvakat". Už tady přichází první stres a napětí. Pokud se totiž nepodaří srovnat nástřel do patnácti, dvaceti ran, přichází nervozita, která se může přenést do samotného závodu.
Všechny lekce biatlonu můžete vidět zde.
Na televizních obrazovkách může vše vypadat vcelku snadně. Strojové tempo, s jakým závodníci dokážou sypat rány na terč, někdy bere dech nejenom jim. Ve světovém poháru už je zvykem, že střelbu doprovází radostný jek či vzdech diváků po každém výstřelu. Atmosféra někdy opravdu dokáže strhnout. V rámci úspory času se stává, že někdo chce sestřelit dva terče na jeden nádech, ale pak mu chybí potřebný kyslík, rozhodí si rytmus a chybuje.
Dýchání, které zpomalí tep
Obecně platí jeden nádech a jeden výdech mezi výstřely, s intervalem dvě až tři vteřiny. Jak mohou biatlonisté korigovat zrychlený dech po vysilujícím běhu, kdy se snaží jet na maximum? Děje se tak zhruba 50 metrů před příjezdem na stav, kdy pomocí několika zrychlených hlubokých výdechů zpomalují tepovou frekvenci až o třicet tepů.
Nedílnou součástí je kvalitní běh. Bruslení je nejrychlejší technika, ale sebelepší lyžař se nemůže stoprocentně vyhnout pádu. Zejména při sjezdech. Závodníci se nejčastěji snaží udržet stabilitu ve vyšších rychlostech odšlapováním v mírném předklonu. Organizátoři si neodpustí při podnicích světového poháru aspoň jeden ostřejší sjezd. Jde o atraktivitu i test schopností těch nejlepších.
Přestavěný areál Vysočina Areny pro mistrovství v Novém Městě na Moravě je možná vůbec ten s nejobtížnější střelnicí v seznamu zastávek pro letošní SP. Zvláštně se tam může točit vítr a díky novým světlům vypadají terče opticky vzdálenější. Celkový profil trati také povýšil. Na závodníky čekají obtížnější kopce než třeba v Ruhpoldingu či Pokljuce.
Důkazem byly lednové závody v německém Oberhofu. Evropu trápil nedostatek sněhu a na řadu přišel ten technický. Zmrzlý podklad sněhové pokrývky ve večerních hodinách dělal ve sjezdech problémy hlavně ženám. Nebyla nouze o kolize a pády, které přes rychlý běh a svižnou střelbu zhatily šance na nejvyšší příčky. Své by o tom mohly vyprávět ruské biatlonistky.
Ruská výprava je v celém kolotoči SP vůbec zajímavá společnost. Muži vyčnívají a letos se jim výsledkově opravdu daří. V aktuálním hodnocení sezony jsou čtyři v první sedmičce. Dmitrij Malyško a Anton Šipulin mají na kontě triumfy ze stíhaček i sprintů, tedy skalpy francouzského suveréna Martina Fourcada. Navíc se daří i štafetě. Někdy se ale jejich realizační tým projevuje trochu "unfair" způsobem.
V místě na trati, kde závodníkům smí předávat informace o rozestupech nebo náskoku, musí běžet vedle biatlonisty a křičí na ně pokyny. Pokud jedou závodníci v kontaktu, vzniká zde tlačenice asistentů v reprezentačních kombinézách (Rusové rozhodně nepatří k těm s útlejší postavou). Už několikrát byla v přenosech vidět situace, kdy se od ruského člena výpravy odrazila kombinéza ukrajinská, finská nebo francouzská. Pozorný divák mohl postřehnout i slovní výměny.
Už tradiční smolař Vítek
Ruský zážitek má i český reprezentant Zdeněk Vítek. V závodě SP s hromadným startem v Oberhofu 2002 mu Rus Rožkov omylem podobně jako Matt Emmons na olympiádě vystřílel terče, Vítek přijel do cíle se třemi náboji čtvrtý a později byl diskvalifikován. Přišel tím o nemalou finanční odměnu za umístění.
A další příběh. Na MS v Pokjluce 2001 ve sprintu při střelbě vstoje třikrát chyboval, ale dobrovolně absolvoval čtyři trestné okruhy, čímž se připravil o lepší umístění.
Jinak se na tratích biatlonisté k sobě chovají vcelku slušně. Je to přeci jen bezkontaktní sport. I když tlačenice na trestném kole, střelnici nebo ve strmějších stoupáních při hromadných závodech může přivodit okamžik, kdy si biatlonistré navzájem přišlápnou hůlku nebo patku lyže. Otázkou zůstává, kdy je to nechtěné. Uvidíme, co zajímavého novoměstské MS na tratích přinese.
