Od lovu a hlídek po galapředstavení v záři reflektorů

Podstata biatlonu leží v kombinaci fyzického úsilí, koncentrace a přesnosti. Prapočátky můžeme hledat v lovectví a vojenství, které tyto schopnosti spojovalo a spojuje. Moderní podstata soutěže se začala rýsovat na sklonku 18. století. První závod zorganizovali v Norsku roku 1767 tamější strážci hranice se Švédskem. Tradice se udržela až do roku 1818. První závod běhu vojenských hlídek mimo Norsko se uskutečnil v roce 1902 v Německu.

Běh vojenských hlídek se představil hned na prvních zimních olympijských hrách v Chamonix v roce 1924, o čtyři roky později i v letech 1936 a 1948, kdy byl zařazen jako ukázková disciplína. Roku 1955 byla sepsána pravidla, v nichž se také poprvé objevuje pojem biatlon. O rok později si novou disciplínu vzala pod svá křídla Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM), a stala se tak UIPMB – Mezinárodní unie moderního pětiboje a biatlonu.

Nástup nenápadný, o to razantnější

Za oficiální vznik biatlonu je považován rok 1958, kdy se v rakouském Saalfeldenu uskutečnilo první mistrovství světa. Zúčastnilo se jej 25 sportovců ze 7 zemí. Rázný nástup byl stvrzen už o čtyři roky později, kdy se biatlon ve Squaw Valley prosadil do rodiny olympijských sportů. V témže roce se v Jeseníkách uskutečnil první závod na našem území.

Až do roku 1964 byl na programu světového šampionátu závod mužů na 20 km, střílelo se z velkorážních pušek na čtyřech střelnicích, vleže na 250 m na papírové terče o průměru 250 cm, 200 m (25 cm), 150 m (20 cm) a ve stoje na 100 m (30 cm). Každý nepřesný výstřel z celkového počtu 20 ran byl penalizován dvěma minutami. Soutěž družstev tvořily výsledky tří nejlepších biatlonistů ze stejného státu.

Perspektiva v drobnosti

Biatlon má za sebou vcelku bouřlivý vývoj – změnil se styl běhu, zmenšovaly se terče, palebné vzdálenosti, ráže zbraní. Prvním výrazným mezníkem byl rok 1965, odkdy se běhají na světových šampionátech štafety. Od roku 1974 se běhá rychlostní závod, o dva roky později se přijalo rozhodnutí o změně velkorážní zbraně v malorážku a v roce 1978 startuje světový pohár. Dalším historickým mezníkem se stalo rozhodnutí kongresu UIPMB v roce 1985 o výhradním používání volné techniky běhu v biatlonu.

Velký podíl na zavedení malorážného biatlonu má i Československo. Už od poloviny šedesátých let se totiž tento sport v našich podmínkách etabloval v rámci tradičních branných závodů – Dukelského a Sokolovského závodu branné zdatnosti. Mistrovství republiky v biatlonu s malorážkami se v Československu konala již od roku 1967. Při světovém přechodu biatlonu na malorážku byla naše pravidla převzata jako mezinárodní.

Biatlon byl však dlouhou dobu doménou mužů. Svou premiéru zažily ženy na mezinárodní úrovni v roce 1981 v Jáchymově, na světovém šampionátu se představily o tři roky později. Na olympiádě se mohly poprvé utkat až v roce 1992 v Albertville.

20 let pro objektivy

Během 90. let minulého století prožil biatlon nebývalý progres. Přispělo k tomu i osamostatnění biatlonové unie IBU v roce 1993, která v současnosti sdružuje již 67 členských národních svazů. Započala intenzivní snaha zatraktivnit závody pro oko televizního diváka. V letech 1997 a 1998 přibyly zbrusu nové disciplíny – stíhačka a závod s hromadným startem.

V Novém Městě na Moravě se koná již 46. světový šampionát. Účastní se ho více než 700 závodníků s doprovodem ze 44 zemí. Akreditovalo se zhruba 300 novinářů stejný počet komentátorů a pracovníků televizních štábů. Pořadatelé očekávají, že MS navštíví okolo 150 000 diváků.

Jsou to čísla, která ilustrují fenomén: spojení fyzické zátěže a vysoké koncentrace se kamerami a dobře fungující infografikou přenáší v lehce konzumovatelnou podívanou s velkým podílem napětí a neočekávaných zvratů. Dějiny tohoto sportu naznačují nejen dynamickou minulost, ale předznamenávají i nadějnou budoucnost.