Pandemie vzala střediskům měsíc sezony. Máme ztrátu 25 milionů, zní ze Špindlerova Mlýna
V pátek 13. března se nabídka aktivit pro návštěvníky a rozjetý byznys horských středisek musely definitivně zabrzdit vyhlášením nouzového stavu kvůli pandemii koronaviru. Jaká byla letošní zima a jaké ztráty z ní vyčíslují střediska? O tomto tématu diskutovali Kateřina Neumannová a Libor Knot z Asociace horských středisek a René Hroneš, ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn. Tento i další rozhovory najdete také v audioverzi v aplikacích Spotify a dalších pod účtem Pořady ČT sport. V pondělí přiblíží situaci v českém fotbale předseda FAČR Martin Malík.
"Letošní zima byla náročnější pro horská střediska, co se týká zasněžování. Trochu více se střídalo počasí. Když už se sezona rozjela naplno, byl zase její závěr ovlivněn pandemií koronaviru. Na mnohých horách se sezona výrazně zkrátila, což byla škoda. Obecně lze ale říct, že české hory své služby zkvalitňují a stávají se konkurenceschopnými," zhodnotila Neumannová, ředitelka Asociace horských středisek.
Po začátku sezony, z meteorologického hlediska nepříliš povedeném, se začalo klima pro zimní sporty zlepšovat. "Třeba v lednu a únoru to vypadalo s počasím nadějně. Areály, které jsou ve vyšší nadmořské výšce nebo mají pokročilejší technologie byly téměř na dorovnání loňského roku. Jenže pak tomu v polovině března dal další ránu koronavirus," krčil rameny ředitel této organizace Knot.
Podobně nepříjemnou zimu zažil jen na přelomu let 2012/2013. "Tedy těsně před vznikem naší asociace. Teploty byly vysoké, dokonce i malé srážky. Od těch dob nás čekaly takové tři velmi problematické zimy. Pomohlo ale technické zasněžování. Služby se poslední dva tři roky narovnaly tak, že jsou zase na úrovni jako předtím," říká Knot.
Ani letos průměrná teplota v horských střediscích neklesla do záporných čísel. Měla hodnotu 2,0 stupně Celsia. Oproti dlouhodobému průměru z let 1981 až 2010 šlo o nárůst 2,8 stupně.
Srážky byly podle Knota průměrné. "Ovšem až ve vyšších nadmořských výškách byly sněhové, což nám situaci komplikuje. Přesto zůstáváme optimisty. Vnímáme trend mírného globálního oteplování, ale střediska jsou přece jen od 700 metrů výš. Možnosti, co se týká technického sněhu nebo retenčních nádrží, tomu jdou z druhé strany naproti. I za těchto klimatických situací je lyžování je velmi pěkné."
Návštěvnost skiareálů byla v minulé sezoně rekordní vzhledem k ročníku 2012/2013, od něhož se data shromažďují. Šlo o nárůst o 15 procent. Letos se číslo zastavilo na 78 procentech. "Lyžování už není o tom, že strávíte na kopci šest hodin, jako tomu bylo před deseti, patnácti lety. Ale jste na něm třeba jen čtyři hodiny a ve zbytku dne si hledáte cokoliv jiného, třeba zábavní parky," povídá Knot.
"Ze středisek, která jsou zaměřená rodinně, dostáváme informace, že jsou hodně vyhledávány zábavní prvky nebo krosové tratě, které baví celou rodinu. Stejně tak nastupuje skialpinismus, který je nezávislý na lyžařských vlecích. Už to není dávno není jen o sjezdovém, běžeckém lyžování a snowboardingu," přidává olympijská vítězka v běhu na lyžích Neumannová.
Střediska ztratila prostředky na investování do další sezony
Větší střediska plánovala nabízet své aktivity až do Velikonoc. Jenže v tu dobu už byly vleky měsíc odstavené a dávno platil nouzový stav. "Když jsme se pokoušeli sečíst dopady, tak šlo o stovky milionů korun. Řekněme půl miliardy, což je samozřejmě velké číslo. Jde v podstatě o celý zisk, o možnost, z čeho investovat do příštích let," uvedl Knot.
"Skončili jsme v polovině března. Takže tržby, o které přicházíme, jsou ve výši 25 milionů korun. To není vůbec malá částka," upřesňuje ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn René Hroneš. "I na v uvozovkách bídnou zimu bychom to vydrželi do Velikonoc. Středisko se podařilo rozjet na devadesát procent už před koncem roku. Sníh by byl kvalitní až do konce," hlásí Hroneš.
Pro přední české lyžařské centrum to znamená čáru přes rozpočet v plánech. "Měsíc jsme bez jakýchkoliv příjmů. Seškrtali jsme drtivou většinu investičních akcí na příští rok. Věc, kterou ale dotáhneme do konce, je náš obrovský projekt propojení areálu ve Svatém Petru a na Medvědíně," ujišťuje šéf skiareálu, který dostal pětkrát cenu World Ski Awards za nejlepší lyžařské středisko České republiky.
Do českých hor, samozřejmě v závislosti na vládních opatřeních, ovšem může vyrazit více lidí na dovolenou. "Pevně v to doufám. Už v době před koronavirem jsme mohli sledovat mírný nárůst zájmu o dovolenou dlouhodobě mezi rodinami. Dovolená na horách je ideální formou, jak zůstat aktivní a zároveň si odpočinout. České hory by z této situace alespoň částečně mohly profitovat," myslí si Neumannová.
Přípravu v nich mohou absolvovat i čeští sportovci. "Horská střediska jsou přirozeným tréninkovým místem vrcholových sportovců. Například každý podzim sleduju spoustu atletů na Šumavě. Naopak zase lyžaři míří v létě do našich hor za suchou přípravou. Na tom se nic nezmění, naopak si myslím, že letos sportovci, kteří plánovali soustředění v zahraničí, zůstanou doma," dodává Neumannová.
